Fakta o kočičích očích

Kočky jsou proslulé svým výborným zrakem v šeru. Víte ale, v čem je kočičí oko naprosto jedinečné, v čem všem nás překoná a kdy se tomu lidskému naopak nevyrovná?

Koťata se rodí slepá, orientují se jen plně vyvinutým hmatem a čichem. Oči se jim otevírají kolem desátého dne života a během týdne jsou už plně funkční.

Kočka je mírně krátkozraká. Největší ostrost má při pozorování na vzdálenost dvou až šesti metrů. Co se jí děje přímo před čumákem ale rozeznává spíše čichem nebo hmatovými vousy.

Oproti člověku má omezenou pohyblivost očí do stran a také menší zorné pole. Zatímco u nás je asi 220 stupňů, u kočky je to 205 stupňů. Umí ale lépe zaostřit i na okrajích zorného pole, protože má čočku oka více prohnutou. Nahrazuje si to také větším stupněm prostorového vidění, což je pro ni, jako pro lovce malých hlodavců v nepřehledném terénu, velkou výhodou.

A čím to je, že kočky vidí tak dobře ve tmě? Jejich rohovka je více vyklenutá, takže zachycuje více světelných paprsků. Zornice se rozšiřuje podle množství světla. Čím méně ho je, tím je zornice větší. Dokáže pokrýt až skoro celou duhovku, čímž do oka pustí maximální množství světla. To opět koresponduje s životním stylem kočky. Často totiž loví za šera nebo za tmy. Za přímého světla zas zornici můžeme sotva vidět. Stáhne se do tenkého proužku, aby ochránila citlivou sítnici.

Což nás přivádí k dalšímu rozdílu. Zatímco lidé mají zornici za každého světla kulatou, kočičí zornice se stahuje do eliptického tvaru, tenkého proužku. Je tomu tak proto, že je uzavírána dvěma svaly ze stran.

Kočičí oko je jedinečné v tom, že má jako jediný živočich za sítnicí ještě jednu cévnatou vrstvu - tzv. tapetum lucidum. Ta je složena z vrstev odrazových buněk, jakéhosi “zrcadla”. Paprsky, které jednou projdou sítnicí, se na ni od této druhé reflexní vrstvy odrazí a znovu podráždí receptory. Dá se říct, že každý paprsek světla využijí dvakrát. Proto kočkám k vidění stačí jen minimum světla. Tato reflexní vrstva je také zodpovědná za efekt svítících očí kočky.

Co se týče barevného vidění koček, tady stále nemáme jasno. Soudí se ale, že kočky barvám nepřisuzují přílišnou váhu. Například koťata si hračky spíš než podle barev vybírají podle toho, jestli se hýbou, vydávají nějaký zvuk nebo podle vyšší teploty. Zjištěno zatím bylo jen to, že kočičí oči obsahují čípky reagující na modrou, zelenou a žlutou barvu, zatímco čípky pro červenou zcela chybí.

Od člověka se kočka dále odlišuje tím, že její oko má i třetí víčko - mžurku. Jde o tenkou membránu, která oko neustále zvlhčuje a čistí. Proto kočky téměř nemusejí mrkat.

Související články

Kousnout může každý

Z médií často slýcháme, že pes napadl dospělého člověka či dítě. Bohužel se občas stává, že i dobře vycvičený pes kousne a většinou nerad. V souvislosti s tímto tématem je velmi důležité si uvědomit, že majitel psa nese zodpovědnost za jakékoliv jeho...

Psí kusy aneb kdy začít se cvičením – Díl 1

Psi jsou často velmi hravá a energická zvířata. My se pak během jejich života stáváme svědky nikdy nekončící show plné psích kusů. Jak je to ale s jejich výcvikem? Kdy začít a je to vůbec nutné? Na tyto a více dotazů jsme vyzpovídali odborníka na...

Psychologická typologie psů

Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli je váš pes melancholik, cholerik, sangvinik nebo flegmatik? Stejně jako u lidí, i u psů existují různé typy povah. Psi se liší nejen rasou, velikostí, srstí a zbarvením, ale také svým temperamentem. Co z toho...

Armáda potkanů

Jsou malí, hbití, čistotní, velmi inteligentní a přátelští a patří mezi oblíbené hlodavce k chovu doma. Řeč je o potkanech. Ten, kdo měl nebo má doma potkana, ví, že s ním nudu rozhodně nezažil. Věděli jste ale, že potkani mohou být i nesmírně užiteční...

Škrabadla pro kočky?

Kočky jsou nezávislá a velmi svérázná stvoření. S lehkostí a svižností akrobatů dokáží pohybovat po podlaze i předmětech různé výšky. Vedle lezení milují taky škrábání všeho, co jim zrovna přijde pod packu. Proč ale kočky vlastně škrábou a k čemu nám...

Sluší nám to, i když je počasí pod psa

Venku prší a fouká studený vítr. Také znáte ty dny, kdy, když vykouknete z okna ven, nejraději byste si zalezli zpátky do pelechu? Ani psi nemají rádi počasí pod psa. To, že je na rozdíl od nás zahřívá kožich, neznamená, že nevnímají pocitovou teplotu...

Mýtus o sněhu a sklovině

Mezi pejskaři se často traduje, že není zdravé házet psovi sněhové kouličky, nechávat ho nabírat sníh do tlamy nebo kousat rampouchy. Prý by studená voda na zubech ohřívaných horkým dechem mohla způsobit poničení skloviny. Pro mě je to jen další mýtus,...

Hlodavec jako ideální parťák pro děti. Jak na to?

Chcete dítě naučit zodpovědnosti? Hledáte první chovatelský stupeň, který prokáže, zda je váš potomek připravený postarat se o živého tvora, a to s dostatečnou péčí? Hlodavec je sice ideální parťák pro děti, ale to neznamená, že není potřeba pečlivě se...

Se psem na běžky

Hned na úvod musím zdůraznit, že brát na běžky nedostatečně vycvičeného psa je nerozum. Pokud váš pes ještě nereaguje na přivolání a nedokáže se držet v patřičné vzdálenosti vedle vás i bez napnutého vodítka, znepříjemní sportovní zážitek nejen vám,...

Péče o tlapky v zimě

Jakmile napadne sníh, přijde na řadu odhrnování a posyp. To znamená, že městské psy začnou nohy zábst a pálit zároveň. Nadměrné solení cest pro ně není vůbec příjemné, posypová sůl je agresivní a dráždí kůži na polštářcích tlapek. Pejskaři by na to...

Psí spřežení

Jeden pes vám nestačí a hledáte záminku, která vám doma pomůže obhájit celou smečku? Pak máte dvě možnosti – buď se stát lovcem, nebo musherem – závodníkem se psím spřežením. O tom, co obnáší prohánět se krajinou s pomocí tažných psů, nám vyprávěl...

Cesta se psem na hory do zahraničí

České hory toho pro nás letos zatím moc nepřichystaly, a tak jistě mnozí z vás zamíří za sněhem do zahraničí. Pokud se s sebou chystáte vzít i svého psa, neměli byste zapomenout na nic z následujícího seznamu.