Odmítání potravy se nevyhýbá ani zvířatům. Naopak, nechutenství je častým problémem, se kterým se majitelé psů setkávají. Pokud pes přestane přijímat běžnou krmnou dávku, může jít o dočasnou změnu nebo známku hlubšího problému.
Nechutenství jako obecný problém
Nechutenství u psa může být kompletní (pes nepřijímá žádnou potravu), nebo částečné (krmnou dávku konzumuje pouze částečně nebo je vybíravý). Pokud zvíře nejeví zájem ani o pamlsky nebo vodu, měl by jeho majitel zpozornět. V případě, že zvíře odmítá jakoukoliv potravu déle než 24–48 hodin (u štěňat nebo starších jedinců i kratší dobu), je na místě vyhledat veterinární vyšetření.
Mezi nejčastější příčiny nechutenství patří zdravotní komplikace, bolest, stres a změna prostředí, léky, nespokojenost s formou krmiva.
Proč pes odmítá granule
Někdy pes odmítá výhradně granule, zatímco zájem o jiné typy potravy přetrvává. V takových případech bývají příčinou spíše výživové nebo behaviorální faktory, které lze zpravidla řešit úpravou režimu. Nejčastěji se jedná o:
1. Nízkou atraktivitu krmiva
Některé granule mají pro psy méně přitažlivou vůni nebo texturu. Přechod na jinou značku krmiva, změna receptury nebo otevření dlouho skladovaného balení může vést ke snížení apetitu.
2. Příliš časté střídání krmiva nebo přikrmování
Pes zvyklý na lidskou stravu, pamlsky nebo konzervy může odmítat granule jako méně atraktivní alternativu. Při dlouhodobém přikrmování vzniká tzv. negativní posílení – zvíře si spojí odmítnutí běžného krmiva s následným přísunem chutnější náhrady.
3. Nevhodné podmínky ke krmení
Rušivé prostředí, hluk, přítomnost jiných zvířat nebo změna místa, kde bývá miska běžně umístěna. Tyto podněty mohou narušovat běžné stravovací chování.
4. Změnu rutiny nebo stres
Změny v rytmu dne, cestování, návštěvy nebo jiné neobvyklé podněty mohou vést k dočasnému odmítání potravy.
Problémy se zuby
Bolestivé záněty dásní, ulomené zuby nebo zubní kámen mohou psovi ztěžovat kousání tvrdších granulí. Zvíře proto může granule odmítat, ale o měkkou stravu (např. konzervy nebo pamlsky) nadále jevit zájem. V takovém případě je vhodné zkontrolovat dutinu ústní a navštívit veterináře.
Doporučení při odmítání granulí
Pokud není přítomna zdravotní příčina, lze situaci řešit úpravou režimu a prostředí:
Nastavit krmný režim – stravu je vhodné podávat ve stejný čas, po 15–20 minutách misku odebrat. Opakováním se posiluje pravidelnost a očekávání.
Zvýšit atraktivitu krmiva – zalití teplou vodou nebo vývarem bez soli a koření může zlepšit senzorické vlastnosti. Rovněž pomůže přidání topperů, které zvyšují atraktivitu granulí zvýrazněním chuti.
Eliminovat rušivé podněty – krmení je vhodné provádět v klidném a známém prostředí.
Omezit alternativní zdroje potravy – pamlsky mezi jídly a lidská strava negativně ovlivňují příjem kompletního krmiva.
Postupně přejít na jiný typ krmiva – pokud je potřeba změnit značku nebo formu stravy, doporučuje se pozvolná adaptace v horizontu 7–10 dnů. Při výběru krmiva zaměřit pozornost na jeho složení. Vyhýbat se různým neznámým a vysoce průmyslově zpracovaným surovinám. Kvalitní strava by měla obsahovat vitamíny, bílkoviny a probiotika.
Zavést aktivity před krmením – krátká procházka může stimulovat apetit. Mechanické nadrcení nebo ohřev krmiva může rovněž zvýšit jeho atraktivitu pro psa.
Kdy vyhledat veterinární pomoc
Pokud se k odmítání granulí přidá ztráta hmotnosti, průjem, zvracení, letargie nebo jiné klinické příznaky, je na místě komplexní vyšetření. Rychlou reakci vyžadují zejména štěňata, březí feny a senioři, u nichž může být energetická bilance velmi křehká.
Samozřejmě se tu nebudeme bavit o tom, jak psa naučit plavací techniku. Půjde nám o to, jak psa na vodu zvyknout a z plavání mu udělat pozitivní zážitek. Ne každý z nich totiž vodě důvěřuje, někteří se jí i bojí. Víte, jak ostýchavost k vodě překonat?
Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...
Někteří psi nesou nový lidský přírůstek do rodiny těžce. Minule jsme si ukázali, jak je na tuto situaci připravit ještě před příchodem miminka domů a dnes se podíváme na samotné seznamování.
Když se vám rodina rozroste o nového (lidského) člena, nemusí to být radostná událost pro všechny. Nejeden pes se s takovou situací jen těžko srovnává, a proto je lépe ho na ni začít připravovat ještě před narozením miminka. Pejskovi to tak ulehčíte a...
O tom, že nemáte v letních dnech nechávat zavřeného psa v autě, nebo jak přehřátí kočky a psa předcházet, už jsem psala. Prevenci tedy už máme v malíku. Je ale také třeba vědět, jak přehřátí zvířete poznat a co v takovém případě dělat.
Činčily jsou bezesporu krásná a roztomilá chlupatá zvířátka s velkýma ušima, dlouhým ocasem a s výraznýma očima. Víte, odkud se vlastně vzaly, co znamená jejich jméno, a že jsme je ještě před samotnou domestikací stihli téměř vyhubit?
Co si budeme povídat, kočky jsou prostě jiné. Od nepaměti jsou opředeny tajemstvím a záhadami. Většina z nich se chová, jako by byla pánem světa a člověka ani nepotřebovala. Čím to je, zajímalo i pár genetiků.
Vybrat to správné krmivo právě pro vaši kočku může být pěkný oříšek. Aby se jeden ve složení vyznal... Proto se dnes podíváme, na co se zaměřit, co ve složení hledat a čemu se raději vyhnout.
Pokud přemýšlíte o tom, že byste se svým čtyřnohým parťákem rádi pustili do canisterapie, ale nevíte, jestli byste to zvládli, zde najdete stručný přehled toho, jaké vlastnosti by pes měl mít a co všechno by měl umět.
Dermatologické problémy jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěv veteriny. Často na ně trpí i kočky. Kožní problém se může objevit hned z několika příčin a nemusíme si ho u kočky ihned povšimnout. Třeba i proto, kolik času kočky věnují úpravě svého...
Toxokaróza je nejčastější vnitřní parazitózou psů a koček. Pokud chceme udržet své mazlíčky i sebe v bezpečí, je třeba pravidelného odčervování. Víte, co za touto nemocí stojí a jak se přenáší?
O tom, jak si kočka našla cestu do života člověka a jak byla ve starověku chována v úctě, jsme si řekli minule. Pojďme se teď tedy podívat na to, co dalšího ji po boku člověka čekalo, než se zhostila role domácího mazlíčka.