Voda a léto patří k sobě – a mnoho psů miluje koupání a stejně jako jejich majitelé během horkých dní uvítají toto příjemné ochlazení. Ať už se chystáte k rybníku, řece, nebo moři, je důležité pamatovat na několik zásad, které zaručí, že bude koupání nejen zábavné, ale i bezpečné.
Ne každý pes je plavec
Přesvědčení, že všichni psi umí přirozeně plavat, je poměrně rozšířené, ale v některých případech mylné. Přestože je většina psů opravdu dobrými plavci, i mezi nimi se najde celá řada neplavců. Zpravidla se jedná o plemena, která pro pobyt ve vodě nemají uzpůsobenou stavbu těla (krátký čumák, široký hrudník, krátké tlapky...) – typicky například jezevčíci, buldočci, boxeři nebo corgi. Může se ale stát, že se váš pes zkrátka vody bojí, nebo s ní nemá žádné zkušenosti.
Jestliže plánujete první výlet k vodě, je dobré nejprve zjistit, jaký k ní má váš pes vztah. Pro první koupání proto vyberte mělkou vodu a dopřejte mu možnost vodu prozkoumat vlastním tempem. Někteří psi se potom spokojí s tím, že si na mělčině namočí tlapky a do plavání se zkrátka nepustí. U plavců začátečníků, starších psů nebo psů, kteří by mohli mít s plaváním problémy, je vhodné zvážit použití plovací vesty, díky které pro ně bude pobyt ve vodě bezpečný a méně fyzicky náročný.
Nepodceňujte rizika pobytu u vody
Během pobytu u vody je dobré znát všechna rizika. Mezi ta patří například silný proud, strmý přístup k vodě nebo špatná kvalita vody – zejména pak vykvetlé vodní plochy nebo zápach signalizují nevhodné podmínky, které mohou způsobit vyrážku nebo zažívací problémy. Vždy také zkontrolujte vodu i břeh, jestli se ve vašem okolí nevyskytují nebezpečné předměty, o které by se pes mohl poranit.
Před koupáním psa nekrmte, zvláště pokud plánujete delší plavání. Plavání je poměrně náročná fyzická aktivita, kterou by měl pes vykonávat na lačno – ať už kvůli případné nevolnosti, tak především kvůli riziku životu nebezpečné torze žaludku. Než pustíte psa do vody, nechte ho po procházce na chvíli vychladnout, abyste zabránili případnému šoku z rychlého ochlazení.
Psa ve vodě nenechávejte příliš dlouho
Přestože se plavání jeví jako odpočinková aktivita, opak je pravdou. Plavání je fyzicky velmi náročné a pes se může poměrně rychle unavit. Příliš dlouhý pobyt ve vodě proto může být pro psy rizikový a ve vážných případech může skončit i hospitalizací na veterině.
Během divoké hry, dlouhého plavání, aportu hraček nebo i skákání do vody se psí organismus rychle zahřívá, a i během pobytu ve vodě se tak silně zvyšuje riziko přehřátí. Počítejte také s tím, že během těchto aktivit pes spolyká velké množství vody. Někdy se může stát, že vody během koupání vypije více, než jeho tělo zvládne – v takovém případě mu hrozí hyperhydratace neboli intoxikace vodou, která může být pro psy opravdu velmi nebezpečná. Nadbytek vody totiž narušuje rovnováhu elektrolytů v těle, zejména sodíku, a může vést k nevolnosti, zvracení, dezorientaci, otokům a v krajním případě i k selhání nervového systému.
Pro snížení rizika přehřátí a hyperhydratace je dobré kromě omezení pobytu ve vodě také postupně budovat fyzickou kondici psa a zlepšovat jeho plavecké dovednosti. Vhodné je také čas ve vodě trávit společně se psem, abyste ho měli pod kontrolou. V neposlední řadě se nebojte sáhnout po plaveckých pomůckách. Plovací vesta psa nijak neomezuje, pomáhá mu udržet se na hladině, aniž by pro něj plavání představovalo příliš velkou zátěž.
Přestože je dobré mít rizika s koupáním na paměti, rozhodně se mu nevyhýbejte. Pro psa totiž představuje pobyt u vody a plavání skvělou formu pohybu, která ho pomáhá udržovat aktivního i v horkých dnech, kdy jsou delší procházky nemyslitelné.
Můj pes sice není hluchý, ale dokáže absenci sluchu velmi mistrně předstírat. Jakmile ale zašustím pytlíkem s pamlsky, tak slyší výborně. Někteří pejsci ale bohužel neslyší ani šustění pytlíku s pochoutkami, protože jsou skutečně hluší. Dá se takový...
První a zcela základní otázka zní – proč? Jestliže chcete svému psovi pořídit čtyřnohého parťáka proto, špatně snáší pobyt sám doma, nemusí se to vůbec vyplatit. Lehce se totiž může stát, že místo jednoho stresovaného a naříkajícího pejska, budete mít...
Život se psem ve městě má mnoho nástrah. Jednou z nich je bezpochyby pohyb přes silnici a v její blízkosti. Nemusí se však jednat jen o frekventovanou silnici ve větším městě. I na venkovské cestě vás a vašeho psa může překvapit nečekaný automobilový...
Jedním z nejčastěji skloňovaných kroků v souvislosti s výchovou štěněte je bezpochyby jeho socializace. Každý, kdo si domů přinesl malinkého chlupáče, o tom určitě už něco slyšel. A kdyby náhodou ne, měl by ho hned při první návštěvě poučit veterinář....
Všude se povalující kaštany a spadané listí, to moji chlupáči milují. S kaštany hrají něco jako psí fotbal a listí honí sem a tam, jak si s ním vítr zrovna pohrává. Jenže podzim dovede i pěkně potrápit. Kýchání a kašlání se tak nemusí ozývat jen od...
Jedním ze způsobů, jak psi vyjadřují pocit osamělosti, je kňučení, štěkání a vytí. Říkají tím: “Jsem sám doma a mám strach, protože mě má smečka opustila”. Je to tedy určitá forma komunikace s vnějším světem, i když nemusí být zrovna všem sousedům...
Jako nadšení pejskaři určitě znáte psí desatero, které se čas od času v různých obměnách objevuje na pejskařských webech. První věta tohoto desatera zní “ Můj život trvá deset až patnáct let. Každé odloučení od Tebe mi působí smutek. Pamatuj. Ty sis mě...
Už jste také na procházce s vaším chlupáčem potkali páníčky držící v rukou něco, co připomínalo dálkové klíče od auta? Jedná se o klikery, zajímavou výcvikovou pomůcku pro psy. Ta slibuje naučit povely, které by pro ně jinak byly nepochopitelné. Jak?...
Bolavá záda netrápí jen nás dvounožce, ale i naše čtyřnohé zvířecí kamarády. A za bolestmi se nemusí skrývat jen páteř, někdy stačí jen špatně namáhaný kloub. Nedávno jsem doslechla o jemné a šetrné terapeutické metodě, která může pomoct i zvířatům.
Zatím máme za okny jen deštivo, ale nebude to dlouho trvat a začnou pravé podzimní plískanice. A to bývá počasí, že by jeden ani psa nevyhnal. Naši chlupáči to můžou jednohlasně potvrdit.
Jestliže máte kočku, která se může volně pohybovat venku, a není to kočka takzvaně bytová, možná už jste se bohužel s případem otravy setkali. Občas se totiž stává, že venkovní kočky chytí živou myš, která ale před tím sežrala jed na hlodavce.
Pes je od přírody zvíře smečkové. Domestikací se z něj stal tvor společenský, neustále obklopený člověkem. Neznám v podstatě žádného psa, který by byl nadšený, že zůstává doma sám. Samota v nich vyvolává strach, protože mají geneticky zafixované, že...
