Pes a dítě mohou být neodlučitelní kamarádi. Někdy může mít toto přátelství ale těžší začátky. Někteří psi totiž nemusí mít děti v lásce, hůře na ně reagují, nebo se jich dokonce bojí. Se strachem potom může bohužel přicházet také agresivní chování psa. Pokud si u pejska všimnete, že ho setkání s dětmi stresuje, je lepší situaci co nejrychleji řešit.
Důvodů ke strachu je více
Prvním z důvodů je nedostatečná socializace psa, kdy během svého dospívání nebyl s dětmi nijak seznámen. Děti jsou pro psy zcela jiné bytosti než dospělí lidé – voní jinak, mají jinou velikost, jinou tóninu hlasu. Jejich chování je navíc opravdu nevyzpytatelné. Pokud pes nebyl od malička vychován po boku malých dětí, mohou na něj působit jako něco cizího a potenciálně nebezpečného. Dětské, pro psa nepřirozené chování a hlasité zvuky můžou u psa vyvolat strach, který v krajních případech vyústí v agresivitu.
Druhým důvodem potom může být špatná zkušenost z minulosti. Děti se pohybují rychleji a jejich pohyb je často nestabilní. Navíc někdy nedokážou vnímat, co se pejskovi líbí a co ne – mají tendence pejska různě „láskyplně“ tahat, mačkat nebo ho příliš intenzivně mazlit. To vše může vést k situaci, kdy může dítě domácího mazlíčka i zcela neúmyslně zranit. Zkratkovitě pak mohou reagovat i rodiče dítěte, což situaci často ještě zhoršuje.
Důležité je strachu předcházet
Pokud si pořídíte štěňátko, je lepší ho na děti naučit postupně zvykat, a to i v případě, že malé děti nemáte. Vyhnete se tak nepříjemným situacím a pejska naučíte, že pro něj děti nepředstavují nebezpečí. Berte proto psa na místa, kde se přirozeně děti vyskytují a nechte ho, aby si na děti postupně zvykal. Malé štěně je hravé a zvídavé, pravděpodobně pro něj bude snazší si děti zamilovat. Nenechávejte pejska ale s dětmi samotného a dětem vždy vysvětlete, jak se k němu mohou chovat.
Naopak psa se snažte v přítomnosti dětí vést ke zcela přirozenému chování například ukládáním běžných povelů jako sedni a lehni. Důležité je psa za správně provedený povel odměnit pamlskem a psa nikdy netrestat za jeho instinktivní chování. Důležité je zkrátka dbát na to, aby se pes cítil dobře a v bezpečí.
Sledujte řeč těla a psa k ničemu nenuťte
Protože psi vám nemohou říct, co se jim líbí a co ne, musíte se naučit porozumět jejich řeči těla. Typickým projevem strachu je u psů vyhýbání se očnímu kontaktu, stažený ocas, ale také vrčení nebo kňučení. V nejhorších situacích se může pes po dítěti dokonce ohnat. V případě, že toto chování u psa neregistrujeme, pes na děti reaguje správně. Dbejte na to, abyste varovné signály neignorovali, psa uklidňujte pohlazením a klidným slovem. Od dítěte se postupně vzdalte. Dejte si pozor na to, aby vaše chování vůči psovi nebylo neklidné a podrážděné – to může jeho strach jen zesílit.
Postupné krůčky k vzájemnému přátelství
Pokud se váš pes cítí v blízkosti dětí ohrožen, nevěšte hlavu. I ve starším věku ho můžete naučit cítit se v dětské přítomnosti bezpečně. Dítěti vysvětlete, jak se má kolem pejska chovat – nechodit mu na jeho vytyčené území (do pelíšku nebo klece), nebrat mu hračky a nerušit ho při jídle. Důležité je začínat opravdu postupně a zprvu pejska s dítětem sbližovat na dálku, za každý krůček blíž potom pejska nezapomínejte odměnit něčím dobrým a nakonec uvidíte, že pes bude dítěti důvěřovat natolik, že se nechá pohladit a postupně se z nich stanou skvělí přátelé!
Vánoce jsou obdobím, kdy navzdory všem informacím o správné výživě významně zvyšujeme podíl cukrů v našem jídelníčku. No, nedejte si tu vanilkový rohlíček, tu čokoládovou pacičku, tu zase kousek něčeho úplně jiného. Na každém kroku nás přitom sledují...
Ačkoli čokoláda je u lidí oblíbeným a v některých směrech i prospěšným pamlskem, na psy působí jako jed. Zejména v období Vánoc bychom na to měli myslet a nenechávat ji volně přístupnou, položenou na stole nebo na jiném pro psa dostupném místě.
Chystáte se letos na hory a svého psa samozřejmě berete s sebou? V tom případě si celou dovolenou raději pořádně promyslete. Je s ní spojených pár důležitých věcí, na které není dobré zapomínat.
Vánoce se blíží a s nimi i čas pohody a odlehčených témat na blogu, proto i já pro vás jedno mám. Víte, jak poznáte „gaučáka“? Třeba podle toho, že když se snaží skrýt před nepřítelem, dělá mu to trošku problém.
O Vánocích chceme potěšit nejen sebe, ale i naše domácí mazlíčky. Nebo chceme potěšit sebe něčím pro naše domácí mazlíčky ;) Tak jako tak vám následující seznam připomene, co jste chtěli svému psovi či kočce pořídit, a pomůže vám zvolit správně.
Hlodavci slouží jako zdroj potravy pro velkou část venkovních koček. Ty jsou na své úlovky právem pyšné a nezřídka se svou kořistí chlubí – přinášejí nám ji často ukázat i živou. Jaká rizika s sebou ale nese mrtvá či zraněná myš?...
Darovat štěně nebo kotě je krásné, ALE…
Chtěli byste zvířátko pro radost, ale nemáte čas a peníze na kvalitní péči o psa nebo kočku? Nebojte se být originální a pořiďte si tarbíka!
Odborníci na tuto problematiku potvrzují, že dlouhodobý vztah se zvířaty doprovází pozitivní psychologické a fyziologické vztahy, které zlepšují celkové zdraví člověka a tím kvalitu jeho života.
V návaznosti na články Jak rozumět etiketě krmiv a Jak se vyznat v surovinách použitých v krmivu vám tentokrát stručně přiblížím požadavky kladené na uvádění živin obsažených v krmivu.
Před časem jsem pro vás napsala článek o tom, že lovecký výcvik není nutně jen záležitostí myslivců, pak jsem se za vás zeptala Ireny Schneiderové, jaké to je být lovec začátečník, a teď přišel čas vyzpovídat skutečnou profesionálku – Silvii...
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
