Máte čistě domácí kočku a rádi byste jí dopřáli i trochu venkovního světa? Pokud bydlíte v bytě, možná jste už zvažovali, že zkusíte kočku vzít na vodítku ven. Přestože kočky venek většinou milují, venčení na vodítku pro ně může být nepříjemným zážitkem. Je možné kočku na procházky naučit tak, aby si to užila?
Kočka není pes!
Mějte na paměti, že venčení kočky na vodítku nemusí vždy fungovat tak, jak byste si představovali, především proto, že kočky nejsou malí psi. Na podněty zvenčí tak reagují velmi odlišně.
Kočky v sobě mají stále zabudované pudy svých „divokých“ předků a venkovní prostředí pro ně bude zdrojem spousty nových a neznámých pachů. Ty v nich mohou probouzet pocit ohrožení nebo například touhu něco ulovit. Kočky jsou v takovém stavu dost nevypočitatelné, což pro ně může být nebezpečné a vás to pravděpodobně bude stát pár škrábanců.
Dobré vybavení je základ
Venčení koček má svá rizika, ale také benefity. Vaše kočka se nebude doma nudit a je to pro ni (stejně jako u psů) forma psychické i fyzické aktivity. Na venčení je jen potřeba se dobře připravit, ze začátku se vyzbrojit trpělivostí, pamlsky, a především kvalitním postrojem pro kočky.
Kočkám v žádném případě nepořizujte obojek, ten pro ně může být velmi nebezpečný. Pamatujte, že kočky jsou schopné ve vteřině vyskočit vysoko do vzduchu nebo se znenadání snažit vyšplhat na strom nebo přelézt plot.
Postupné začátky
Na venčení je kočičku nejvhodnější nechat zvykat postupně. Ideálně byste měli začít už od malého koťátka, ale i dospělá kočka si na venčení zvykne. Jen to bude trvat pravděpodobně o něco déle.
Nejlepší je nechat kočku navyknout na postrojek a vodítko v bezpečí domova. Můžete ji i na pár minut zkoušet připínat vodítko, hrát si s ní a postupně se ji snažit navádět, aby šla tam, kam chcete. Až bude působit, že vodítko snáší dobře, můžete vyrazit na první prohlídku terénu.
Ze začátku si najděte nějaké velmi klidné místo, kde nehrozí, že se potkáte s cizím pejskem nebo příliš hlasitými zvuky, které by kočku stresovaly. Začínejte opravdu krátkými vycházkami, které můžete postupně prodlužovat. Pro případ nouze se ze začátku můžete vybavit přepravkou, která bude pro kočičku představovat možné útočiště. Procházku kočce můžete zpříjemnit také oblíbenou hračkou nebo pamlsky!
Každá kočka má svou hlavu!
Majitelé koček už jistě ví, že pokud si kočka něco usmyslí, většinou přes to nejede vlak. Může se tak stát, že zrovna ta vaše nebude venčení snášet dobře a dá přednost teplému gauči, maximálně občasné vycházce na parapet nebo na balkon. Pokud si na venčení nebude chtít zvyknout, rozhodně ji do něj nenuťte, budete tak stresovat nejen ji, ale i sami sebe.
Jestliže se ale z venčení stane pravidelná zábava, nezapomeňte kočičce pořídit nějaká preventivní antiparazitika, aby vám domů nepřinesla černého pasažéra. Jakmile si na venčení zvyknete, uvidíte, že si budete procházku užívat nejen vy a vaše kočička, ale stanete se také oblíbenou atrakcí pro kolemjdoucí!
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
