20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Německý ovčák je jedno z nepořizovanějších psích plemen vůbec. A je také nejčastějším služebním plemenem. Pokud máte v plánu pořídit si psího chlupáče této rasy, máme pro vás pár zajímavostí, které jste o vlčácích - jak se německému ovčákovi lidově říká - možná ani netušili.
“Praotec” Německého ovčáka Max Von Stephanitz
Německý ovčák patří mezi relativně mladá plemena. Jak název napovídá, bylo šlechtěno v Německu na přelomu 19. a 20. století. Ačkoli byl vlčák šlechtěn jako pastevecké plemeno, velmi rychle se stal oblíbeným služebním psem. S tímto plemenem je spojované jméno kapitán Max Von Stephanitz, který byl německým chovatelem a popularizátorem plemene Německého ovčáka.
Není Německý ovčák jak Německý ovčák
Setkat se můžete až s pěti různými variantami, které se liší typem srsti.
V České republice se vyskytují především typy s krátkou tvrdou srstí, dlouhou tvrdou srstí nebo dlouhosrstý. Pokud chcete pejska na výstavy, vybírejte krátkosrstý typ.
Nejznámějším vlčákem byl Rin Tin Tin
Jedno z pěti štěňat nalezených spolu s jejich matkou americkými vojáky ve vybombardované vesnici Flirey ve Francii na konci první světové války. To je Rin Tin Tin, psí chlupáč, který si během svého života hrál ve 27 Hollywoodských filmech. Na vrcholu své slávy tento pes vydělával 6 tisíc dolarů týdně, měl vlastního kuchaře a starosta New Yorku mu věnoval klíč k městu.
Vlčák může růst až do tří let
Většina pejsků vyroste do své výsledné velikosti i hmotnosti během prvního roku svého života, tedy ve štěněcím věku. Jsou ale i výjimky a plemena, která pak ještě nabírají zejména na hmotnosti. Veterinář může z rentgenu určit ohebnost chrupavky a podle toho určit, jestli daný jedinec bude ještě růst. Němečtí ovčáci podle těchto rentgenů mohou růst ještě i v dospělém věku, a to až do tří let. Feny nabírají hmotnost do tří let a psi až do čtyř let.
fotokredit: Anna Dudková, Unsplash
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...