This is really what this sport is about – herding balloons. The aim is the same as for herding sheep, get all the balls into the gate. And do not be mistaken, treiball is not only for herding dogs. You can do this sport with dogs of any race, size and age.
This is really what this sport is about – herding balloons. The aim is the same as for herding sheep, get all the balls into the gate. And do not be mistaken, treiball is not only for herding dogs. You can do this sport with dogs of any race, size and age.
Treiball was invented by a Dutchman living in Germany. His original aim was to keep his herding dogs busy when they did not have anything to do. The sport was spotted in the Czech Republic for the first time in 2010 during a seminar and its first course took place two years later. But nowadays, three competition categories and two size categories already exist.
It is always about moving a certain number of balloons in the shape of a triangle into a gate in the shortest time. Faults such as helping by hands or legs or leaving the goalmouth are penalised. The difficulty increase from one balloon up to eight balloons in the distance of 20 metres. And do not think that treiball is good only for herding dogs. You can do it with dogs of any size, breed and age. Unlike other sports, it is not so demanding for the locomotor apparatus and that is why even smaller dogs might enjoy it.
And neither is it demanding for the dog handler. So, if you do not want to do agility with your four-legged companion and rush after him all the time, this may become your favourite sport. Even not so sporty people and dogs can enjoy this sport and spend some quality time together. And you don’t even need any expensive special equipment for training. You need only 1 – 8 gymnastic balloons (the diameter of 40 – 70 cm) and flat surface without bumps. To mark the gates some sticks or cones are enough. If you have this option, the perfect place would be a football pitch. There is no need to mark the gates.
Před časem jsem pro vás napsala článek o tom, že lovecký výcvik není nutně jen záležitostí myslivců, pak jsem se za vás zeptala Ireny Schneiderové, jaké to je být lovec začátečník, a teď přišel čas vyzpovídat skutečnou profesionálku – Silvii...
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
