Jak poznat panleukopénii, jedno z nejzávažnějších onemocnění koček
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Panleukopénie nebo také parvoviróza je agresivní a silně nakažlivé onemocnění, postihující jen kočky (potažmo kočkovité šelmy). Zrádné je pro svůj rychlý průběh, který se projevuje silnými, až krvavými, průjmy a zvracením. Vysílené zvíře se pak rychle dostává do smrtelného ohrožení. Ještě před propuknutím zažívacích obtíží začne být kočička zpravidla apatická a ztratí chuť k jídlu i pití.
“Panleukopénie koček je vážné smrtelné onemocnění, kterému lze předejít včasnou a správnou vakcinací nejlépe v kotěcím věku. Při propuknutí onemocnění je ihned nutné zahájit intenzivní terapii, která vyžaduje hospitalizaci pacienta. Diagnotiska onemocnění spočívá ve zhodnocení klinického stavu a krevního obrazu. Dále je možné diagnostiku doplnit komerčním testem na průkaz viru v trusu. I včasně zahájená terapie však nemusí být úspěšná,” dodává veterinářka MVDr. Aneta Kasanová.
Inkubační doba kočičího moru bývá 2 až 10 dní. K nákaze může dojít například skrze slinami kontaminovanou misku s vodou apod. Zákeřný a velmi odolný parvovirus, který onemocnění způsobuje, se přenáší všemi tělními tekutinami. Nakažená místa zůstávají infekční i několik měsíců. Dokonce i úspěšně přeléčená kočka vir přenáší několik dalších týdnů.
Parvovirus se po nákaze rychle množí a postupně se dostane do krve, kterou se začne šířit tělem a napadat různé orgány, včetně trávicího ústrojí. Zároveň napadá a snižuje množství bílých krvinek, čímž se u nakažené kočky výrazně snižuje obranyschopnost.
Jestli vás panleukopénie děsí, zeptejte se veterináře na možnost očkování. Prevence je v tomto případě více než žádoucí, po propuknutí nemoci totiž zvířeti bohužel už často není pomoci, minimálně je léčba komplikovaná.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...