Kastrace je stále celkem ošemetné a velmi konzultované téma. Já vám dnes představím fakta o tomto zákroku a o jeho důsledcích a podělím se také o svůj názor.
V mém okolí se stále i v této době setkávám s názorem, že kastrace je proti přírodě. Podle mě je v současnosti, kdy pes žije v bytě, je očkován, podáváme mu antibiotika a krmíme ho granulemi, tento argument bezpředmětný.
Další takový argument je, že psa smečka vyloučí a nebude schopný se s ostatními psy kamarádit, nepřijmou ho. Přátelení psů ale přeci není závislé na hormonech. Zakládá se na psí komunikaci, na výchově a vedení majitelem a také na kvalitě socializace. Mám kastrovaného psa a nemá problém v komunikaci s ostatními - i neznámými psy. To samé platilo i u mé kastrované feny.
Já, stejně jako všechny spolky na ochranu zvířat a většina veterinářů, kastrace podporuji a snažím se o všeobecnou osvětu. Nejen z toho důvodu, že jsou útulky plné opuštěných psů a spousty z nich nikdy nenajdou svůj domov, ale také pro zdravotní stav zvířete. Kastrací se můžete vyhnout několika závažným zdravotním komplikacím u fen:
Nádory mléčné žlázy
Jedná se o nejvýznamnější skupinu nádorových onemocnění u fen. Počet nádorových buněk v mléčné žláze feny se zvyšuje s každým háráním. Mezi významné faktory pro jejich vznik a rozvoj patří hormony, které vznikají ve vaječnících (estrogeny, progesteron). Právě kastrace je možnou prevencí výskytu těchto nádorů. Při odstranění vaječníků před prvním háráním je riziko vzniku nádorů pouze 1 %, po prvním hárání 7 %. Při kastraci po dalších říjích je vliv na omezení výskytu nádorů tohoto typu již menší, ale stále významný. Operace mléčné žlázy je narozdíl od kastrace riskantní, dosti nákladný zákrok s dlouhou a komplikovanou rekonvalescencí.
Cukrovka
Diabetes představuje nejčastější hormonální onemocnění fen. Způsobuje ho nedostatek inzulinu nebo jeho nízký účinek. Jedná se o nemoc zvířat středního a vyššího věku, přičemž feny jsou postiženy asi dvakrát častěji než psi. Při cukrovce dochází ke zvýšenému močení a žíznivosti. I přes dobrou chuť k příjmu krmiva zvíře hubne a postupně se objevuje celá řada zdravotních komplikací. Kastrace patří u fen k významným preventivním opatřením vzniku cukrovky. Pokud se diabetes objeví v období po hárání a příznaky netrvají déle než tři týdny, může být kastrace i jediným terapeutickým zákrokem bez nutnosti celoživotního podávání inzulinu.
Hnisavý zánět dělohy (pyometra)
Jde o nejčastější onemocnění pohlavního systému starších nekastrovaných fen. Veterinární statistiky uvádí, že se jedná o závažnou a často smrtelnou zdravotní komplikaci, která postihne 25 % fen v produktivním věku. Kastrací v mladém věku dosáhneme snížení tohoto rizika až o 90 %. Příznaky zánětu se často odhalí, až když je pozdě. Pak je nutná okamžitá operace, kdy je třeba odstranit celou dělohu. Ovšem operace v takto oslabeném stavu bývá příčinou častého úhynu fenky.
Cysty a nádory dělohy a vaječníků
Vyskytují se po 3. roce života u zhruba 60 % fen. Nádory vaječníků jsou obvykle vysoce smrtelné. Kastrací před prvním háráním lze snížit riziko rakoviny vaječníků až o 99 %, i při kastraci po dalších háráních je však snížení rizika tohoto druhu zhoubné choroby velmi vysoké.
Falešná březost
Nebezpečím je hlavně intenzivní laktace, kdy hrozí zadržení mléka a následný nebezpečný zánět mléčné žlázy. Při opakujících se potížích s nepravou březostí se u starších a nechovných fen doporučuje vždy kastrace.
Hormonální disbalance (nerovnováha)
Některá onemocnění přímo souvisejí s hormony produkovanými vaječníky. K nejčastějším patří různé kožní potíže jako vypadávání chlupů, zvýšené množství pigmentu nebo zeslabení kůže a sekundární bakteriální infekce.
Negativní vlivy kastrace
Kastrace s sebou ale samozřejmě nese i možná rizika. Jedná se přeci jen o chirurgický zákrok. Především je to riziko narkózy, proto je vhodné provést řádné předoperační vyšetření.
U kastrovaných fen je možnost výskytu močové inkontinence. Je dávána do souvislosti s poklesem produkce estrogenů. Riziko je vyšší u starších fen větších plemen a u obézních jedinců, i tak pouze asi v 1 - 3 % případů. Nutno podotknout, že tato komplikace je velmi dobře ovlivnitelná podáváním šetrných přípravků na zvýšení svalového tonusu.
Dalším možným mínusem může být obezita. Vykastrovaná fena má nižší spotřebu energie, a proto nezměněné dávky krmiva po kastraci mohou vést k ukládání přebytečné energie ve formě tuku. Řešením je zvýšení fyzické aktivity, případně snížení dávek krmiva nebo podávání krmiva Light či přímo granulí pro kastrované psy.
Hlavními, byť vzácnými, pooperačními komplikacemi jsou infekce a krvácení. Rizika jejich vzniku je možné minimalizovat dodržováním standardních postupů, nicméně zcela vyloučit je nikdy nelze.
Pokud jde o mě, rizika kastrace u feny jsou proti jejich pozitivům naprosto zanedbatelná. Vycházím i ze své zkušenosti. Nikdy jsem se ve svém okolí nesetkala s tím, že by mělo zvíře některé z komplikací po operaci.
Naopak případů, kdy pes nebo (a to převážně) fena zemřeli na onemocnění, kterému se kastrací dalo zabránit, bylo obrovské množství. Z velké části tito majitelé svoje zvířátko nekastrovali kvůli neinformovanosti - nevěděli, čemu všemu mohou tímto zákrokem zabránit. A to je také důvod tohoto článku. Ne proto, abych někoho ke kastraci přemlouvala, ale abych informovala.
Výcvik mladého chlupáče je vážná věc. To, co se pes naučí ve štěněčím věku, už se pak hůře napravuje. Učením a tréninkem se také vytváří a upevňuje vzájemný vztah mezi psem a člověkem. Naše Roza je vážně ďábel a proto jsem se rozhodla výchovu...
Pokud vás stejně jako mě čeká “last minute” dovolená, asi se shodneme, že první otázka, kterou si klademe, zní – S nebo BEZ? Jako pejskařům je vám určitě jasné, že myslím se psem nebo bez psa. Obvykle samozřejmě vyhrává první varianta a logicky proto...
Psi a vše kolem nich jsou mojí zálibou již od dětství, a tak není s podivem, že se volných chvilkách ráda pídím po tom, co se nového děje v kynologii. A tak vás asi nepřekvapí, že jsem si pro vás dnes přichystala článek o poměrně nové metodě výcviku...
Strašák všech majitelů psů. O čem je řeč? O přetočení žaludku neboli torzi. V naší rodině jsme vždycky měli spíše větší plemena psů jako například vlkodava. A tohle byla jedna z věcí, která byla naší noční můrou, neboť ti na to trpí obecně více, než...
Dnes se s vámi podělím o další ze střípků z mého života s novým psím členem rodiny, naší nezkrotnou a nohatou Rozinkou. Rozinka je kříženka a pochází z tak zvané “hromadírny”.
Také váš pes rád “loví” okolo poletující hmyz? A také vám v létě trne v zádech, když chňape po vosách a včelách nebo i sršních? A jak poznat, jestli má člověk doma psího alergika? Pozor bychom si měli dávat i teď v září, kdy vosy obhlíží popadané ovoce.
V létě jsme vyrazili s chlupáči na horskou dovolenou. A ačkoli jsem já sama na blogu už nakousla, jak je důležité pečovat o tlapky psa nejen v létě, byla jsem překvapená kolik jsem letos potkala pejsků s botami.
V předchozím článku o výběru postrojů pro naše chlupáče, jsem se zaměřila především na to, jaké typy jsou k dostání a jak se od sebe liší. Dneska bych se s vámi ale chtěla podělit o to, co vlastně předchází samotnému pořízení této šikovné alternativy...
Není žádnou novinkou, že postavení psa prošlo v posledních desítkách let výraznou proměnou a dnes je pes brán jako další člen rodiny. Také není nijakým překvapením, že pes potřebuje pro svou správnou výchovu a zdravý psychický vývoj autoritu a řád,...
Také už jste řešili, jak na to nejen se skladováním (suchého) krmiva během letních pařáků? Anebo třeba na cestách? Pro mě je to teď víc jak aktuální téma. Doma máme sice příjemné teploty a tak nehrozí nic ani našim chlupáčům, ani jejich granulím. Blíží...
Taky vás zajímá, co dělá váš pes, když nejste doma? Už jsme tu společně nakousli téma pes a práce, jelikož ne vždy můžu svého chlupáče vzít s sebou. A teď když mám psy dva, musím počkat, až se škvrně trochu vyřádí, než začnou zase oba chodit pěkně se...