Máte doma bázlivého psa, nebo hyperpsa? Pro oba se tento relativně nový sport perfektně hodí. Těm bázlivým zvedne sebevědomí a ty s nadmírou energie naučí uklidnit se a soustředit.
Heroparkur je skvělým sportem pro problémové psy. Velká část problémového chování má totiž kořeny právě v bázlivosti. Takový pes kvůli strachu nedokáže zvládat složitější situace běžného života. Nevěří nestandardním podmínkám. Heroparkur naučí psa, jak se s takovými situacemi vypořádat, zvedne mu sebevědomí a majitele naučí, jak se psem manipulovat bez dotyku a jak ho pozitivně motivovat (někteří páníčci budou překvapeni, jak komplikované věci dokážou se svým problémovým psem realizovat). Zároveň se posiluje důvěra a respekt psa k psovodovi v obtížných situacích.
V heroparkuru jde podobně jako u agility o zdolávání překážek. Tady jde ale jen o překážku jedinou, různě sestavitelnou. O můstek různých výšek složený z roštů, plošin, žebříků, lanových a řetězových můstků, pohyblivých příček, z vany s míčky a podobně. Prostě taková “opičí dráha”.
Na ukázku, jak taková překážka vypadá, se můžete podívat tady:
Překážka je vymyšlena tak, aby simulovala ty nejsložitější situace. Pes ji pomalu zdolává, postupně získává dovednost, sebedůvěru a zvyšuje koncentraci - pro přejití můstku musí pesan získat sebevědomí a víru, že je schopen takové věci sám zvládnout. A toto sebevědomí si pak přenese i do běžného života.
Aby byl pes schopný přejít přes můstek, musí se soustředit. Hyperspsy tento sport naučí pracovat v klidu a koncentrovaně. Nebláznit, zvládat vše bez stresů, bez afektů a divočení. Hodně motivovaní psi mají tendenci překážky přeskakovat. Při heroparkuru se ale naučí uklidnit se a překážky překonávat přesně a v klidu.
Další výhodou je, že si pesan začne lépe uvědomovat svoje tělo a zlepší si i svou motoriku. Zjistí, že může zadní nohy používat samostatně, ne jen jako “hnací motor”. Uvědomění si sebe sama navíc pomáhá při odbourávání strachových agresí.
“Výsledkem heroparkuru je ovladatelnější pes; vztah mezi ním a jeho majitelem výrazně posiluje vzájemnou důvěru. Je to cesta překonávání malých stresů, které psu neublíží – to psovi pomáhá překonávat daleko těžší překážky, které přináší běžný život.“ uvedl pro ifaunu Ing. Pavel Bradáč, zakladatel heroparkuru v Česku a spolumajitel Školy pracovní a zábavné kynologie.
Mě osobně tento sport dost láká. Mám doma hyperpsa a upřímně si nedovedu představit, že by takovou překážku dokázal přejít správně, v klidu a bez ztráty soustředění. Alespoň ne bez ztráty všech mých nervů :). Na jeho soustředění a naši vzájemnou spolupráci by tedy toto cvičení mělo jistě pozitivní vliv. Máte s heroparkurem nějaké zkušenosti? Pomohl vašemu pejskovi?
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
