Máte doma bázlivého psa, nebo hyperpsa? Pro oba se tento relativně nový sport perfektně hodí. Těm bázlivým zvedne sebevědomí a ty s nadmírou energie naučí uklidnit se a soustředit.
Heroparkur je skvělým sportem pro problémové psy. Velká část problémového chování má totiž kořeny právě v bázlivosti. Takový pes kvůli strachu nedokáže zvládat složitější situace běžného života. Nevěří nestandardním podmínkám. Heroparkur naučí psa, jak se s takovými situacemi vypořádat, zvedne mu sebevědomí a majitele naučí, jak se psem manipulovat bez dotyku a jak ho pozitivně motivovat (někteří páníčci budou překvapeni, jak komplikované věci dokážou se svým problémovým psem realizovat). Zároveň se posiluje důvěra a respekt psa k psovodovi v obtížných situacích.
V heroparkuru jde podobně jako u agility o zdolávání překážek. Tady jde ale jen o překážku jedinou, různě sestavitelnou. O můstek různých výšek složený z roštů, plošin, žebříků, lanových a řetězových můstků, pohyblivých příček, z vany s míčky a podobně. Prostě taková “opičí dráha”.
Na ukázku, jak taková překážka vypadá, se můžete podívat tady:
Překážka je vymyšlena tak, aby simulovala ty nejsložitější situace. Pes ji pomalu zdolává, postupně získává dovednost, sebedůvěru a zvyšuje koncentraci - pro přejití můstku musí pesan získat sebevědomí a víru, že je schopen takové věci sám zvládnout. A toto sebevědomí si pak přenese i do běžného života.
Aby byl pes schopný přejít přes můstek, musí se soustředit. Hyperspsy tento sport naučí pracovat v klidu a koncentrovaně. Nebláznit, zvládat vše bez stresů, bez afektů a divočení. Hodně motivovaní psi mají tendenci překážky přeskakovat. Při heroparkuru se ale naučí uklidnit se a překážky překonávat přesně a v klidu.
Další výhodou je, že si pesan začne lépe uvědomovat svoje tělo a zlepší si i svou motoriku. Zjistí, že může zadní nohy používat samostatně, ne jen jako “hnací motor”. Uvědomění si sebe sama navíc pomáhá při odbourávání strachových agresí.
“Výsledkem heroparkuru je ovladatelnější pes; vztah mezi ním a jeho majitelem výrazně posiluje vzájemnou důvěru. Je to cesta překonávání malých stresů, které psu neublíží – to psovi pomáhá překonávat daleko těžší překážky, které přináší běžný život.“ uvedl pro ifaunu Ing. Pavel Bradáč, zakladatel heroparkuru v Česku a spolumajitel Školy pracovní a zábavné kynologie.
Mě osobně tento sport dost láká. Mám doma hyperpsa a upřímně si nedovedu představit, že by takovou překážku dokázal přejít správně, v klidu a bez ztráty soustředění. Alespoň ne bez ztráty všech mých nervů :). Na jeho soustředění a naši vzájemnou spolupráci by tedy toto cvičení mělo jistě pozitivní vliv. Máte s heroparkurem nějaké zkušenosti? Pomohl vašemu pejskovi?
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
