Pokud doma máte jedno z chlupatých vrnících klubíček, možná víte, v jakého ďábla se některé z nich dokážou proměnit, pokud jim potřebujete podat prášek. Jestli vaše kočka patří právě mezi ty, u kterých je to téměř nadlidský úkol, mám pro vás několik tipů, které vám možná ušetří pár nervů a škrábanců.
Já mám to štěstí, že většinou nemám problém kočku donutit, respektive přelstít, abych do ní prášek dostala. Měla jsem ale kocourka, kterému jsem kvůli nemoci musela léky dávat několikrát denně a bylo to čím dál těžší. Vyzkoušela jsem od těch nejjednodušších lstí až po ty “nejbrutálnější” postupy. Byla by tedy škoda nechat si všechny tyto nedobrovolně nabyté zkušenosti pro sebe.
Tipy na to, jak kočce podat prášek, jsem seřadila od podle mě nejjednodušších k těm nejkomplikovanějším způsobům:
Prášek schovat do pamlsku
Mojí kočce jsem zatím prášky musela podávat jen v případě odčervení, tedy ne nijak často. Proto asi stačí jednoduchá finta schovat prášek do kusu taveňáku, masové tyčinky nebo kousku masíčka. Vyberte pochoutku, kterou vaše kočka miluje a nedostává ji často, takže je zaručeno, že se do ní s chutí pustí a ve většině případů ji hned napoprvé zhltne i s práškem. Nezapomeňte, že by pamlsek neměl být moc velký, aby ho kočička nemusela zbytečně moc kousat. Občas ale stejně lest odhalí a je třeba postup jednou či dvakrát zopakovat. Kočku přitom sledujte, i chvíli potom, abyste si byli jisti, že lék opravdu spolkla a nevyplivla. Pokud si k ukrytí léku vyberete masíčko, pomáhá ho krátce ohřát na teplotu těla.
Rozdrtit do pasty
Pokud je prášek moc velký, že by ani půlení nepomohlo nebo jej kočička vždy najde a odmítne sníst, můžete ho zkusit rozmělnit a smíchat s paštikou nebo pastou. To ale většinou nefunguje u příliš aromatických, hlavně hořkých prášků. Také to nedoporučuji zkoušet, pokud nemáte další prášek, který byste mohli v případě neúspěchu použít.
Přímé vložení do tlamičky
Uchopte kočku pevně, ukazovákem a palcem ji otevřete tlamičku a prášek jí vložte až ke kořenu jazyka. Pokud ho vyplivne, můžete jí na pár vteřin držet zavřenou tlamku. Je možné, že se nevyhnete pár škrábancům a tiché domácnosti. Některé z kočiček se ovšem brání tak urputně, že se vám to ani nepovede. V takovém případě je lepší si na akci přizvat pomocníka, který vám při aplikaci zvíře podrží, případně zabalené v ručníku nebo dece, jestliže se kočka svoje drápy opravdu nebojí použít a z každého sevření se dokáže vykroutit.
Když kočička odmítá prášek spolknout
Pokud nestačí kočce přidržet tlamičku, aby prášek polkla, nebo ji neudržíte, zkuste pomocí stříkačky do pusy vstříknout trochu vody nebo kočičího mlíčka, abyste ji donutili polknout. Může pomoct potřít jí čumáček šťávou z konzervy nebo pastou. To ji donutí si ho olíznout a následně polknout.
Použití aplikátoru
K vložení prášku do tlamky si můžete pořídit speciální aplikátor. Ten vypadá podobně, jako stříkačka se širším otvorem. Aplikátor se naplní vodou a do držáku se umístí tableta. Při vstříknutí vody se tableta dostane společně s vodou do tlamy a je ihned spolknuta. Akce je rychlejší a tím pádem i méně stresující než ruční aplikace.
Rozpuštění prášku
Pokud stále narážíte na neúspěch, můžete zkusit prášek rozpustit ve vodě a tu pak kočce do tlamky vstříknout stříkačkou.
Je vždy třeba co nejvíce redukovat stres a šetřit jak kočičky, tak i vaše nervy. Zvláště, pokud musíte aplikaci prášku denně opakovat, třeba v případě antibiotik. Když je podání prášku pro kočku obzvláště nepříjemná zkušenost, vždy, když se budete na aplikaci léku chystat, kočka bude najednou k nenalezení. Takže před samotným podáním ji ještě budete muset hodinu hledat a další hodinu tahat zpod postele nebo jiné nepřístupné kočičí skrýše. V neposlední řadě zvířátku samozřejmě stres k vyléčení rozhodně nepomůže a nemoc nebo rekonvalescenci může prodloužit.
Pokud vaše kočička podávání prášku nese opravdu těžce, zjistěte si, jestli se léky nedají nahradit jinou formou, injekcí nebo spot on.
Máte nějaké vyzkoušené triky, které platí na vaši kočičku?
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...