Akutní torze žaludku je velmi nebezpečné onemocnění, které bez včasného zásahu veterináře může lehce vést až ke smrti zvířete. Přitom prevence není zas tak složitá a omezit riziko výskytu můžeme celkem snadno. Víte jak?
Při torzi se žaludek otočí kolem své osy. To zaškrtí velké cévy, sníží se krevní tlak, organismus je nedostatečně zásobován kyslíkem a dochází k šoku krevního oběhu. Žaludek je navíc ucpaný, jeho obsah nemůže ven a tvoří se v něm další plyny, které nemají kam uniknout.
Pokud se torze žaludku u vašeho pejska objeví, musíte jednat rychle. Nejprve dojde ke slintání, olizování se a neklidu. Pes se bude snažit říhat, ale nepovede se mu vyzvracet. Může zaujímat nepřirozené polohy nebo nahrbený postoj. Všimnete si, že mu roste břicho (hned za žebry). Velmi rychle se mohou dostavit i dýchací potíže a po nich příznaky šoku - bušení srdce, rychlý a slabý pulz, bledá sliznice.
Jestli u pejska příznaky zpozorujete, opravdu není na co čekat. Okamžitě vyhledejte pomoc veterináře. Čím dřív dojde k operaci, která vrátí žaludek do přirozené polohy, tím vyšší má zvíře šanci na přežití.
Nejdůležitějším faktorem pro výskyt akutní torze žaludku, neboli jeho přetočení, je stavba psího těla. U těch s hlubokým hrudníkem se riziko zvyšuje až o 170%. Větší riziko hrozí také psům velkých a obřích plemen. Svou roli může sehrát i dědičnost, pohlaví (psi tímto onemocněním trpí více než feny) nebo třeba podváha. Onemocnění se může vyskytnout v každém věku, zpravidla se ale riziko s přibývajícím věkem zvyšuje. I tak ale můžeme riziko vzniku tohoto onemocnění snížit, a to nijak složitě. Stačí dodržovat pár základních zásad:
1. Podávejte více krmných dávek denně. Pokud psa krmíte jen jednou denně, může dojít k přetěžování žaludku a jeho rozšíření, což může vést až k jeho otáčení.
2. Psa nekrmte těsně před vycházkou. Stejně jako děti mají po obědě polední klid, tak i pejsci by hned po jídle měli zůstat v klidu, ideálně 2 až 3 hodiny. Intenzivní pohyb po jídle riziko několikanásobně zvyšuje. Nekrmte ani krátce po zvýšeném pohybu.
3. Krmte kvalitními granulemi. Čím více obilovin a méně kvalitních (živočišných) bílkovin granule obsahují, tím větší je riziko torze žaludku. Čím větší množství obilovin a rostlinných bílkovin potrava obsahuje, tím více plynů se v žaludku tvoří při trávení a zvětšují jeho objem. Kompletní granule by se dále neměly míchat s masem, rýží nebo třeba těstovinami.
4. Dejte pozor i na množství vypité vody po jídle. I když krmíte kvalitními granulemi, přeplněný žaludek velmi zvyšuje riziko přetočení žaludku. Pes by měl raději pít častěji po menších dávkách.
5. Pokud váš pes při jídle hltá, pořiďte mu protihltací misku. Při hltání zvíře totiž spolyká více vzduchu, a to riziko onemocnění zvyšuje.
6. Co nejvíce u psa omezte stres, nervozitu nebo bázlivost. Hlavně při krmení mohou i tyto faktory zvyšovat riziko výskytu torze žaludku.
Jak vidíte, je možné k takovému problému přijít velmi snadno. Stačí si ale osvojit pár návyků a riziko torze u vašeho pejska výrazně snížíte.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
