Ať už máte psa sportovce, nebo ne, toto cvičení mu pomůže udržet se v aktivní fyzické kondici při využití všech svalů rovnoměrně. Výhod balančního cvičení ale najdete mnohem víc, čtěte dál.
Co vlastně to balanční cvičení je? Jde o cvičení psů na míčích - gymballech a jiných balančních pomůckách - balančních čočkách nebo donutech. Výsledkem cvičení je pak rovnoměrné nasvalení psa. Stejně jako lidé, i psi jsou totiž leváci nebo praváci a mají své pohybové rituály, které vedou v nerovnoměrnému růstu svalstva. Stejně tak u jednotlivých sportů jsou zatěžovány jen určité svaly. A takovéto jednostranné zatěžování, nebo v případě psích sportovců dokonce přetěžování, může dříve či později vést ke zranění. Naopak při bilancování na míči pes nemůže více využívat svou silnou stranu, čímž dochází k nápravě.
A co slibované ostatní výhody? Tak třeba rozvoj motoriky. Jak jistě víte, udržet se stát na míči není nic jednoduchého. Psi k tomu sice mají o jeden pár nohou víc, stejně to ale není žádná brnkačka. S rozvojem motorických dovedností psa přichází i lepší povědomí o vlastním těle a jeho možnostech. To může být doprovázeno i růstem sebevědomí. Společným cvičením posílíte i vzájemnou důvěru. Navíc rovnoměrné rozložení svalstva vede k bezproblémovému pohybu v pokročilém věku. Toto cvičení se doporučuje i jako součást rehabilitace pro dlouhohřbetá plemena a plemena, které mají sklony k potížím s páteří nebo klouby.
Balanční cvičení zohledňuje oba typy svalových vláken, jejich odlišnou funkci i metabolismus. Jde o svaly fázické - to jsou ty, které vidíme. Dovedou vyvinout obrovskou sílu, ale vzhledem ke svému metabolismu se brzy unaví. Hlavní funkcí fázických svalů je vykonávat pohyb. Zato svaly tonické jsou pravými vytrvalci. Pracují 24 hodin denně. Jde o svaly stabilizační, jejich hlavní funkcí je tvořit svalový korzet těla. Tedy podpírat každou kost, aby v kloubu držela přesně na svém místě. Pokud je tělo zatěžováno nerovnoměrně, méně využívané svaly se zkracují nebo prodlužují (proto třeba ve stoje nedosáhnete na zem bez pokrčení kolen). Jak vidíte, oba typy svalů fungují odlišně, a proto je i práce na jejich rovnoměrném rozložení a rozvoji rozdílná.
Jelikož tělo funguje jako celek, na tvoření svalstva je třeba pracovat systematicky. Obrazně řečeno není dobré budovat těžké “maso” na svalový korzet, který jej jen stěží unese. Stejně tak každý sval pracuje proti jinému svalu. Není tedy dobré, aby jeden z nich svou silou převyšoval ten druhý. Proto, pokud s balančním cvičením začínáte, necvičte bez odborného dohledu trenéra. Nesystematické cvičení, navíc třeba prováděné špatnou technikou, by mohlo napáchat více škod než užitku, nebo i způsobit zranění.
Každý pes je v jiné kondici a má jiné pohybové možnosti. Proto je třeba každému cvičební plán nastavit individuálně, na obtížnost odpovídající jeho schopnostem, a postupně cviky ztěžovat. Cvičební plány se sestavují s ohledem na věk psa, jeho zátěž a kondici, i na individuální potřeby plynoucí z historie jeho pohybového aparátu, nebo podle toho, jaké sporty vykonává. Tělo psa je směřováno k dokonalé souhře svalů pracujících proti sobě a rovnoměrnému rozložení svalové hmoty, a to jak její tonické, tak i fázické složky.
Nevím, jak vám, ale mě toto cvičení přijde perfektní. Mohli bychom ho přirovnat k józe nebo pilates v lidském světě. Navíc pes se při něm prý dost rychle unaví, což třeba já se svým hyperpsem vřele uvítám :). Navíc si myslím, že toto cvičení bude mít blahodárný vliv i na jeho soustředění. Neumím si představit, že by při balancování na míči dokázal koukat kde co lítá a přemýšlet, co by se kde dalo sníst nebo rozkousat.
Takže pro mě samá plus, určitě se po nějakém ve svém okolí podívám. Jaké zkušenosti máte s bilančním cvičením vy? Mohli byste mi ho doporučit?
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
