Ať už máte psa sportovce, nebo ne, toto cvičení mu pomůže udržet se v aktivní fyzické kondici při využití všech svalů rovnoměrně. Výhod balančního cvičení ale najdete mnohem víc, čtěte dál.
Co vlastně to balanční cvičení je? Jde o cvičení psů na míčích - gymballech a jiných balančních pomůckách - balančních čočkách nebo donutech. Výsledkem cvičení je pak rovnoměrné nasvalení psa. Stejně jako lidé, i psi jsou totiž leváci nebo praváci a mají své pohybové rituály, které vedou v nerovnoměrnému růstu svalstva. Stejně tak u jednotlivých sportů jsou zatěžovány jen určité svaly. A takovéto jednostranné zatěžování, nebo v případě psích sportovců dokonce přetěžování, může dříve či později vést ke zranění. Naopak při bilancování na míči pes nemůže více využívat svou silnou stranu, čímž dochází k nápravě.
A co slibované ostatní výhody? Tak třeba rozvoj motoriky. Jak jistě víte, udržet se stát na míči není nic jednoduchého. Psi k tomu sice mají o jeden pár nohou víc, stejně to ale není žádná brnkačka. S rozvojem motorických dovedností psa přichází i lepší povědomí o vlastním těle a jeho možnostech. To může být doprovázeno i růstem sebevědomí. Společným cvičením posílíte i vzájemnou důvěru. Navíc rovnoměrné rozložení svalstva vede k bezproblémovému pohybu v pokročilém věku. Toto cvičení se doporučuje i jako součást rehabilitace pro dlouhohřbetá plemena a plemena, které mají sklony k potížím s páteří nebo klouby.
Balanční cvičení zohledňuje oba typy svalových vláken, jejich odlišnou funkci i metabolismus. Jde o svaly fázické - to jsou ty, které vidíme. Dovedou vyvinout obrovskou sílu, ale vzhledem ke svému metabolismu se brzy unaví. Hlavní funkcí fázických svalů je vykonávat pohyb. Zato svaly tonické jsou pravými vytrvalci. Pracují 24 hodin denně. Jde o svaly stabilizační, jejich hlavní funkcí je tvořit svalový korzet těla. Tedy podpírat každou kost, aby v kloubu držela přesně na svém místě. Pokud je tělo zatěžováno nerovnoměrně, méně využívané svaly se zkracují nebo prodlužují (proto třeba ve stoje nedosáhnete na zem bez pokrčení kolen). Jak vidíte, oba typy svalů fungují odlišně, a proto je i práce na jejich rovnoměrném rozložení a rozvoji rozdílná.
Jelikož tělo funguje jako celek, na tvoření svalstva je třeba pracovat systematicky. Obrazně řečeno není dobré budovat těžké “maso” na svalový korzet, který jej jen stěží unese. Stejně tak každý sval pracuje proti jinému svalu. Není tedy dobré, aby jeden z nich svou silou převyšoval ten druhý. Proto, pokud s balančním cvičením začínáte, necvičte bez odborného dohledu trenéra. Nesystematické cvičení, navíc třeba prováděné špatnou technikou, by mohlo napáchat více škod než užitku, nebo i způsobit zranění.
Každý pes je v jiné kondici a má jiné pohybové možnosti. Proto je třeba každému cvičební plán nastavit individuálně, na obtížnost odpovídající jeho schopnostem, a postupně cviky ztěžovat. Cvičební plány se sestavují s ohledem na věk psa, jeho zátěž a kondici, i na individuální potřeby plynoucí z historie jeho pohybového aparátu, nebo podle toho, jaké sporty vykonává. Tělo psa je směřováno k dokonalé souhře svalů pracujících proti sobě a rovnoměrnému rozložení svalové hmoty, a to jak její tonické, tak i fázické složky.
Nevím, jak vám, ale mě toto cvičení přijde perfektní. Mohli bychom ho přirovnat k józe nebo pilates v lidském světě. Navíc pes se při něm prý dost rychle unaví, což třeba já se svým hyperpsem vřele uvítám :). Navíc si myslím, že toto cvičení bude mít blahodárný vliv i na jeho soustředění. Neumím si představit, že by při balancování na míči dokázal koukat kde co lítá a přemýšlet, co by se kde dalo sníst nebo rozkousat.
Takže pro mě samá plus, určitě se po nějakém ve svém okolí podívám. Jaké zkušenosti máte s bilančním cvičením vy? Mohli byste mi ho doporučit?
Sibiřský husky je nádherné psí plemeno. Je to pes v pohybu. Hbitý, silný a svérázný. I pro tyto jeho vlastnosti se objevuje zapřažený za saně nejednoho mushera. Říká se, že všichni psi, kteří rádi táhnou, jsou na psí spřežení vhodní, sibiřský husky ale...
Domácí kočka se nepodívá ven tak často jako pes, o to více ji pak na tuto skutečnost musíme připravit. Nějaká ta návštěva veterináře nebo i cesta na chalupu je přece jen nemine.
Mazlení a hlazení není všechno. Kočky si velice užívají i společný čas strávený hrou, navíc i tato činnost vede k upevnění vašeho vztahu. Chlupáč se vyřádí a za zkrácení dlouhé chvíle vám bude jistě vděčný.
Bruselští grifonci svým vzhledem nezapřou podobu s Ewoky z Hvězdných válek. A to zcela oprávněně! Tito psíci byli předlohou k vytvoření zmíněné imaginární rasy. Režisér George Lucas totiž doma jednoho bruselského grifonka měl.
Skotskou klapouchou kočku poznáte na první pohled - jak napovídá její název, má typicky sklopené uši. Je to pohodová vyrovnaná kočka s nenáročným charakterem a miloučkým vzezřením.
Dnešní domácí, vyšlechtění psi už nejsou těmi houževnatými vlky jako kdysi. A i když jsou v té nejlepší kondici, na zimu to stačit nemusí a je třeba je pořádně zaopatřit.
Jaké jsou nejnovější trendy ve výživě psů? A jak se na tyto trendy dívají odborníci a sami pejskaři? Zmapovala jsem pro vás, o čem se v poslední době v souvislosti s krmením psích chlupáčů nejčastěji psalo, a to jak doma, tak ve světě.
I přes značné snahy spolků na ochranu zvířat u nás poslední dobou stoupá počet polodivokých zvířat. Mohou za to hlavně kolonie koček, které se nekontrolovaně množí.
Plánujete si pořídit fretku a nevíte, jak o tohoto domácího mazlíčka pečovat? Fretka miluje svobodu a pohyb, potřebuje tedy hodně prostoru a zároveň i vaší pozornosti. Přináším proto 10 tipů, jak na specifickou péči o tuto malou šelmu. :)
Pokud bylo jedním z vašich novoročních předsevzetí shodit nějaká ta vánoční kila a být fit, váš psí parťák vám s tím může skvěle pomoct. Navíc psí obezita je jednou z věcí, která veterináře v poslední době trápí nejvíce. Jak na zimní trénink?
Psi trénování na lokalizaci trusu šelem v projektech ochrany přírody občas identifikují špatný druh. A to ve 4 až 45% případů. Studie zveřejněná v časopise Scientific Reports přišla s možným vysvětlením, proč tomu tak je. Na vině nemusí být ani chyba...
Tato africká kočkovitá šelma má na kočku dosti netypickou stavbu těla. Díky svým dlouhým nohám vypadá spíše jako pes. A ač jde o zvíře divoké, často hraje i roli domácího mazlíčka.
