Psí historie VI.: Antis

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Antis byl příslušník 311 Československé bombardovací perutě a byl vyznamenaný za statečnost při službě během 2. světové války.

Antis, známý také jako Ant, byl německý ovčák narozený roku 1939. Jeho osud hrdiny ale už ve štěněcím věku visel na vlásku a místo vojenské kariéry ho málem stihla smrt. Našla ho totiž v opuštěné stodole na německém území posádka anglického sestřeleného letadla - český palubní střelec a francouzský pilot. Aby je Němci nenašli, chtěli muži štěně zabít. Místo toho si ho ale střelec Bozděch schoval pod bundu a společně se dostali do bezpečí lesa, kde už je našli francouzští vojáci a převezli je na základnu. Tam se Bozděch rozhodl psa pojmenovat po sovětském bombardovacím letounu ANT-40, které používalo francouzské letectvo.

Než se Bozděch s Antisem dostali do Anglie, zažili spolu plno dobrodružství čítající Antisův první let bombardérem, zajetí na italské lodi nebo propašování štěněte na uhelnou loď. Nakonec se ale oba dostali do československého vojenského tábora v Cholmondeley, byli přijati do služeb dobrovolnické zálohy Royal Air Force a následně byli převeleni k 311. československé bombardovací peruti.

Roku 1940 Antis pomohl zachránit pět životů při hledání přeživších po bombardování v Liverpoolu, přestože byl sám zraněný. Poté začal Antis létat se svým pánem v zadní kulometné věži. Nejdříve tajně, po čase ale vše vyplavalo na povrch, pes dostal k létání povolení a velitel perutě mu dokonce nechal vyrobit vlastní kyslíkovou masku. Antis se s Bozděchem účastnil asi 30 misí, byl několikrát zraněn a přežil i nouzové přistání. Navíc je to jediný pes, o kterém je známo, že během 2. světové války létal v bombardéru.

Antis však s hrdinskými činy nepřestal ani po válce. Bozděch se po jejím skončení vrátil do Československa, po několika letech byl ale označen za zrádce, a proto se rozhodl znovu vlast opustit. Antis jeho a několik dalších uprchlíků pomohl provést kolem pohraničních nástrah a dovedl je až do americké zóny v Německu. Odtud se pak Bozděch i s Antisem vrátil do Británie. Zde se dožil po Bozděchově boku třinácti let a byl pohřben na zvířecím hřbitově se všemi vojenskými poctami. Jeho pán si poté už žádného psa nikdy nepořídil, i přes naléhání svých dětí.

V roce 1949 byla Antisovi udělena britská válečná medaile Marie Dickinové, jako jednomu z prvních zvířat, které nepocházelo z Británie. Toto vyznamenání je obdoba Viktoriina kříže, uděluje se zvířatům, která projevila mimořádnou statečnost ve válečné službě. Mimo to byl Antisovi údajně udělen i Československý válečný kříž. Jeho příběh se stal i námětem několika knih.

Související články

Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...

Mazlení s kočkami může i léčit

Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...

Psí historie IV.: Bobbie

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.

Kočičí rekordy

Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?

Psí rekordy

Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.

Kočičí stromy a škrabadla

Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...

Záhada kočičího předení

Každý, kdo má kočku doma, si jistě uvědomuje její blahodárný vliv. Když je vám smutno nebo máte starosti, není nad to, když se vám vrnící klubíčko usídlí na klíně nebo vás začne masírovat drápky. Věděli jste ale, že vrnění má na lidské tělo významný...