Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte epileptický záchvat.
Kamarád má fenku dlouhosrstého jezevčíka, která epilepsií trpí. Napadlo mě tedy, co to obnáší mít psa epileptika.
Epilepsie, neboli padoucnice, je funkční onemocnění nervového systému. Charakteristická je výskytem spontánních a opakovaných záchvatů. Křeče při záchvatu vznikají v důsledku nadměrného dráždění nervových buněk elektrickými výboji.
Často neexistuje zjevný důvod, proč se tato nemoc u psa vyskytne. Dědičnost epilepsie není ještě zcela prozkoumaná, nicméně některá plemena jako německý ovčák, pudl, kokršpaněl, bígl, kolie nebo jezevčík jí trpí častěji. Mezi nejčastější důvody se uvádí mozkové nádory, poruchy při porodu, malé poškození mozku po úderu do hlavy nebo po nehodě (topení, škrcení, otrava). Záchvaty se ale začínají objevovat až několik let po poškození mozku, a tak není jednoduché dát si příčinu s nemocí do souvislosti.
U psů mívá epileptický záchvat různé podoby. Zvíře stojí nebo leží na boku a třese se nebo má křeče. Oči jsou sice otevřené, ale vědomí zvířete je přerušené a během záchvatu na vás pes nereaguje. Můžete se setkat i se cvakáním zubů. Po několikavteřinovém záchvatu může být zvíře dezorientované, ale může se i chovat zcela normálně.
Déletrvající záchvat může ohrozit život zvířete. Jelikož svaly jedou naplno, vytvářejí teplo, a teplota zvířete roste i po skončení záchvatu. Pokud překročí 42 stupňů, hrozí selhání životních funkcí.
Výjimečně se dá určit podnět, který záchvaty spouští. Proto, pokud váš pes epilepsií trpí, je dobré ho pozorně sledovat. Můžete si vést třeba deníček a zaznamenávat si, co se dělo před záchvatem. Příčinou může být třeba nadměrný hluk, přílišná fyzická zátěž nebo silné emoce (např. strach, stres, radost).
Většinou k záchvatům dochází po probuzení nebo po jídle (tehdy, kdy se zvýší aktivita mozku) a trvají kolem 5ti minut včetně chvíle bezvědomí. Při (a nebo po) záchvatu se pejsek může počůrat. U každého psa se období mezi záchvaty liší, jde o dny nebo i měsíce. Zpravidla ale platí, že se stářím se intervaly klidu zkracují.
Pokud u vašeho pejska dojde poprvé k záchvatu, dohlédněte, aby nedošlo ke zbytečnému zranění, aby si třeba neprokousl jazyk. Raději ho ale nehlaďte ani nijak nedržte, aby vás omylem nekousl. Naopak se snažte udržet v jeho okolí co nejméně lidí a jiných zvířat. Asi není třeba zmiňovat, že bychom neměli za nic, co se v průběhu i v době po záchvatu stane, psa trestat. Pokud ale záchvat nepoleví do 5ti minut, zavolejte veterináře, nebo k němu zvíře urychleně odvezte, aby mu podal injekci proti křečím.
Pes trpící epilepsií musí být samozřejmě pod dohledem veterináře a musí mu být pravidelně podávány léky. Krom nich prý ale může pomoci i akupunktura nebo dietní změny. Léčení epilepsie se provádí individuelně, a proto může trvat týdny nebo i měsíce, než se najde nejlepší kombinace a dávkování léků. Neztrácejte tedy trpělivost.
Jen velmi zřídka se epileptický pes uzdraví a přestane mít záchvaty. Léky ale mohou kontrolovat záchvaty a prodlužovat jejich intervaly, aby neovlivňovaly kvalitu jeho života. Samozřejmě, že vám tato nemoc přidělá vrásky na čele z obav o vašeho mazlíka, ale jestliže bude pacient pod pravidelnou veterinární kontrolou, aby se vyloučil vedlejší účinek léků, je anejvýš pravděpodobné, že váš pes bude dále žít plným a šťastným životem.
Máte doma psa epileptika? Co obnáší život s takto nemocným psem?
Sibiřský husky je nádherné psí plemeno. Je to pes v pohybu. Hbitý, silný a svérázný. I pro tyto jeho vlastnosti se objevuje zapřažený za saně nejednoho mushera. Říká se, že všichni psi, kteří rádi táhnou, jsou na psí spřežení vhodní, sibiřský husky ale...
Domácí kočka se nepodívá ven tak často jako pes, o to více ji pak na tuto skutečnost musíme připravit. Nějaká ta návštěva veterináře nebo i cesta na chalupu je přece jen nemine.
Mazlení a hlazení není všechno. Kočky si velice užívají i společný čas strávený hrou, navíc i tato činnost vede k upevnění vašeho vztahu. Chlupáč se vyřádí a za zkrácení dlouhé chvíle vám bude jistě vděčný.
Bruselští grifonci svým vzhledem nezapřou podobu s Ewoky z Hvězdných válek. A to zcela oprávněně! Tito psíci byli předlohou k vytvoření zmíněné imaginární rasy. Režisér George Lucas totiž doma jednoho bruselského grifonka měl.
Skotskou klapouchou kočku poznáte na první pohled - jak napovídá její název, má typicky sklopené uši. Je to pohodová vyrovnaná kočka s nenáročným charakterem a miloučkým vzezřením.
Dnešní domácí, vyšlechtění psi už nejsou těmi houževnatými vlky jako kdysi. A i když jsou v té nejlepší kondici, na zimu to stačit nemusí a je třeba je pořádně zaopatřit.
Jaké jsou nejnovější trendy ve výživě psů? A jak se na tyto trendy dívají odborníci a sami pejskaři? Zmapovala jsem pro vás, o čem se v poslední době v souvislosti s krmením psích chlupáčů nejčastěji psalo, a to jak doma, tak ve světě.
I přes značné snahy spolků na ochranu zvířat u nás poslední dobou stoupá počet polodivokých zvířat. Mohou za to hlavně kolonie koček, které se nekontrolovaně množí.
Plánujete si pořídit fretku a nevíte, jak o tohoto domácího mazlíčka pečovat? Fretka miluje svobodu a pohyb, potřebuje tedy hodně prostoru a zároveň i vaší pozornosti. Přináším proto 10 tipů, jak na specifickou péči o tuto malou šelmu. :)
Pokud bylo jedním z vašich novoročních předsevzetí shodit nějaká ta vánoční kila a být fit, váš psí parťák vám s tím může skvěle pomoct. Navíc psí obezita je jednou z věcí, která veterináře v poslední době trápí nejvíce. Jak na zimní trénink?
Psi trénování na lokalizaci trusu šelem v projektech ochrany přírody občas identifikují špatný druh. A to ve 4 až 45% případů. Studie zveřejněná v časopise Scientific Reports přišla s možným vysvětlením, proč tomu tak je. Na vině nemusí být ani chyba...
Tato africká kočkovitá šelma má na kočku dosti netypickou stavbu těla. Díky svým dlouhým nohám vypadá spíše jako pes. A ač jde o zvíře divoké, často hraje i roli domácího mazlíčka.
