V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.
Co jsem se tak dočetla na internetu, situace se psy a kočkami by v Albánii měla být podobná jako třeba na Ukrajině - tedy pro zvířata ne zrovna příznivá. Moje dvoutýdenní zkušenost tomu ale naštěstí až tak neodpovídá. Samozřejmě, v některých oblastech může být nevraživost mezi lidmi a čtyřnohými tuláky horší, já jsem ale docela ráda, že jsem toho nebyla svědkem. Jedním z důvodů ovšem může být, že většinu času v této překrásné zemi jsme s kamarádem strávili v horách mimo civilizaci.
Poprvé jsme se se psem setkali až v malinkaté vesničce Qerec-Mulaj. Pravda, toho jsem celkem litovala. Šlo o velkého psa s hustou srstí. Byl přivázaný k řetězu a zavřený v celkem malé kleci u domu. Nutno dodat, že i když se vesnice nachází kolem 900 m. n. m. a v noci zde už byla pěkná zima, přes den teplota lehce vyšplhala přes 35°C. A pes podle toho taky vypadal. Jinak byl ale dobře živený, s hezkou zdravou srstí.
Druhé setkání už bylo o něco milejší. Další den jsme došli do už dost turistické vesnice Theth. Tady jsme dva dny kempovali na zahradě gesthousu. První večer jsem u plotu zahrady zahlédla dvě podzimní koťátka. Vykrádala sice zbytky z koše, ale zahlédla jsem majitelku gesthousu, jak jim při vaření snídaní nebo večeří sem tam něco hodí. Tahle koťátka byla sice plachá, nepodařilo se mi je k sobě nalákat, lidí se ale vyloženě nebála.
Častým návštěvníkem zahrady byl i černobílý dlouhý pes na krátkých nožičkách. Takový legrační poloviční Štaflík, ale pěkně vyžraný :). Ten už pohlazením nikdy neopovrhl a kvůli drbání přetrpěl i chvíle na parném slunci, než se odploužil schovat do stínu. Majitelé gesthousu ani ostatní místní si ho nevšímali, rozhodně ho nevyháněli s klackem v ruce, jak hrozily informace na internetu.
Psí vandalové
Po našem pobytu v horách jsme měli v plánu přesunout se do jediného albánského města, které jsme za naši dovolenou navštívíli - Shkodry. To ovšem obnášelo přenocovat ve Fierzë, odkud nás tam měl dopravit trajekt. A tam taky proběhlo naše jediné nepříjemné setkání se psy.
U místa trajektu stál jen malý kiosek. Měl malou betonovou “zahrádku” s pár stoly a slunečníky obehnanou nizoučkou zdí - ideální na přespání. Jelikož trajekt odjížděl brzy ráno, rozhodli jsme se přenocovat tady a nestavět stan. Chvíli po tom, co jsme ulehli, to ale všude kolem nás začalo šramotit - psi vyrazili na noční lov odpadků. Když jsme přišli na to, odkud ten rámus vychází, zase jsme ulehli. Často nás probouzeli a troufali si dost blízko k nám, rozhodli se nás ale nechat na pokoji, a tak jsme zůstávali v klidu.
Horší ovšem bylo, když nás probudilo zlověstné dunivé vrčení. Zvedla jsem hlavu a u zídky jsem spatřila jen obrovský černý stín. Čekali jsme, co se bude dít, jestli po nás skočí, nebo odejde… V hlavě mi přitom znělo doporučení, že by se člověk při cestě do Albánie měl očkovat proti vzteklině, která se tu běžně vyskytuje. Naštěstí to pesan vzdal a po chvíli odešel, i když nás ještě několikrát vrčení probudilo. Ráno to kolem nás vypadalo jak na smetišti. Všude kolem vytahané a rozházené odpadky z košů, my jsme ale přežili bez újmy :).
Další den už jsme byli ve Shkodře. Tam bylo toulavých psů docela dost. Při večerní procházce po městě jsme je potkávali hrabošit v popelnicích nebo si hrát na ulicích. I když to vypadalo, že se někteří z nich lidí docela bojí, místní si jich nevšímali.
Čekala jsem tedy, že to bude horší. Žije tu sice dost toulavých zvířat bez zdravotní péče a přísunu jídla, nijak bídně ale nevypadají a žádnou zvláštní nevraživost mezi nimi a lidmi jsem neviděla. Byli jste někdy v Albánii? Shoduje se váš zážitek s tím mým?
Malí psíci jsou se řadí mezi velmi oblíbené domácí mazlíčky. Milujeme je pro jejich roztomilost, skladnost a často také pro jejich výrazný temperament. Přestože je každé plemeno i každý jedinec jiný, většina malých plemen toho má hodně společného....
Většině milovníků zvířat záleží na přírodě a téma ekologie se každého nějakým způsobem dotýká. Šetrný přístup k přírodě je možné aplikovat i do každodenní praxe majitelů domácích zvířat. Nevíte jak? Přinášíme několik jednoduchých tipů, které pomohou...
Téměř každý pejskař ví, že kvalitní a vyvážená strava je alfou a omegou zdraví jeho pejska. Výběr správného krmiva je proto velmi důležitým tématem. Někdy ale dojde k tomu, že je potřeba krmivo změnit. K přechodu na nové granule je ale potřeba...
Technologický pokrok se dotýká mnoha oblastí a stranou nezůstali ani domácí mazlíčci. Smartpet – tedy technologie pro domácí mazlíčky mohou být velmi užitečnými pomocníky. Připravili jsme přehled těch nejlepších vychytávek!
Když je miluješ, není co řešit. Opravdu? Každý, pes i člověk, má nějaké nedostatky a ty menší je opravdu snadné tolerovat. Problém nastane ve chvíli, kdy vám zlozvyky vašeho čtyřnohého parťáka začnou přerůstat přes hlavu. Potýkáte se s věčným...
Pes je nejlepší přítel člověka. To platí za každé situace nehledě na to, kde bydlíte. Pokud váháte, jestli si pořídit psa do bytu, nebojte – při dodržování několika zásad bude soužití s vaším čtyřnohým kamarádem bez problémů.
Běhání. Pro některé životní vášeň, pro jiné zase věčné začátky. Ve dvou se to lépe táhne – to platí, i pokud jste běhu už propadli a nebo se k němu stále rozhoupáváte. Pokud máte doma aktivního psa, vezměte ho na běh s sebou a buďte si vzájemnou...
Milujete pohyb a nevydržíte chvíli v klidu? Pak byste si rozhodně neměli pořizovat psa, který s vámi tuto vášeň nebude sdílet. Znáte těchto 6 plemen, která vyžadují opravdu aktivní páníčky, kteří s nimi chtějí trávit společné chvíle?
Věděli jste, že se v České republice můžete stát zvířecím pěstounem? Přechodný domov poskytne zvířatům zázemí a péči, na kterou útulky nemají kapacitu.
Existuje spousta důvodů, proč je křeček ideálním domácím mazlíčkem. Jsou malí, chytří a roztomilí, takže si je každé dítě zamiluje. Křečci jsou navíc poměrně nenároční domácí mazlíčci, a proto jsou také skvělou volbou jako první domácí mazlíček pro...
Češi jsou národ pejskařů a na své čtyřnohé parťáky nedají dopustit. Bohužel ale často nevědí, jak přistupovat k výživě. V článku vám představíme nejčastější chyby, kterých se dopouštíme a na které bychom si měli dát pozor. Děláte některou z nich?
Platí pořekadlo: „ Jsou jako kočky a psi “? Jsou opravdu kočky a psi nesmiřitelní nepřátelé, nebo spolu mohou spokojeně žít v jedné domácnosti? I pes s kočkou mohou mít přátelský vztah, základem je dobré seznámení.
