Jak pomoci psovi od stresu či bázlivosti
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Klonování patří k výdobytkům moderní doby. Leckoho tedy asi nepřekvapí, že svět má už nějaký ten rok i svého prvního naklonovaného psa. Pojmenovali ho Snuppy, což si jistě dobře zapamatujete kvůli podobnosti s pouze jinak psaným jménem Snoopy, jehož nositelem je už desítky let slavná kreslená postavička psa s obří hlavou.
Taky tolik milujete svého psího parťáka, že byste si ho nejradši „nakopírovali“ hned několikrát? To by bylo radosti, co? :)
Vědci s klonováním psů ovšem nepřišli z tohoto, ani podobného důvodu. Snaží se díky psímu klonování přijít na to, jak léčit lidské nemoci. Divíte se tomu? Jde prý o to, že psi trpí často velmi obdobnými chorobami jako lidé.
Pes ze zkumavky
Snuppy, první psí klon, vznikl v roce 2005 pod rukama jihokorejských vědců v Soulu z buněk ucha tříletého afgánského chrta. Stal se rázem vědeckým počinem toho roku, i když po světě už předtím chodila naklonovaná ovce Dolly a potkan Ralph. Jen pro zajímavost – Dolly se v roce 1996 zapsala do historie jako první naklonovaný savec.
Zpátky ke Snuppymu. Vědci vytvořené embryo tehdy vložili do těla fence žlutého labradora. Ta štěně odnosila a po dvou měsících přivedla na svět císařským řezem.
Proces naklonování psa byl pro vědce nesmírně náročnou misí. Než se úspěšně podařilo naklonovat Snuppyho, tisíce pokusů se nezdařily. Vlastně spolu se Snuppym se narodilo ještě jedno naklonované štěně. Zemřelo však krátce po porodu, a tak veškerá sláva zůstala Snuppymu.
Ačkoliv vědci klonováním živých organismů sledují výzkum a vývoj zejména v oboru lékařství, mnoha lidem připadá toto počínání neetické. Co si o klonování psů a dalších zvířat myslíte vy?
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Pravděpodobně jste se setkali s názorem, že mnohem důležitější než to, co psovi říkáte, je, jakým způsobem (tónem) to říkáte. Ukazuje se ale, že psi lidské řeči mohou rozumět lépe, než jim obecně přisuzujeme.
Každý z nás určitě rád fotí svoje mazlíky. Ne vždy ale fotky vyjdou podle očekávání. Tady je proto pár rad, jak fotografování zvládnout, a co nejlépe zachytit ty naše chlupaté společníky.
Mohlo by se zdát, že čím menší zvíře, tím méně péče bude vyžadovat. Nenechte se však mýlit. I pokud máte doma myšku, křečka nebo třeba morče, měli byste péči o něj přizpůsobovat ročnímu období a situacím, jimž je vystavujete. V parných dnech, jaké nás...
Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.
Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...
Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...
V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.
Pokud váš pes při procházkách očichává každý roh, nosework pro něj bude zřejmě tím pravým sportem. Víte, o co jde?
Nejen psi se v horku mohou přehřát. Toto nebezpečí hrozí i kočkám. Sice si libují ve vyhřívání na sluníčku, ale jako u všeho - čeho je moc, toho je příliš. Tady máte pár tipů, jak se o kočku starat ve vedrech a jak ji popřípadě zchladit.
Věděli jste, že takové hlídky existují? Můžete se do nich zapojit i vy. Zmínku o tom, že nějaké takové hlídky existují, jsem poprvé zaslechla letos na dovolené při přechodu Šumavy. A musela jsem si samozřejmě zjistit víc!
Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?