Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s dospělými psy, jako je moje Kulajda. Jak je vychovat nebo převychovat, aby jejich zdraví neohrožovaly „pochoutky“ z chodníků?
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s dospělými psy, jako je moje Kulajda. Jak je vychovat nebo převychovat, aby jejich zdraví neohrožovaly „pochoutky“ z chodníků?
Jistě, člověk se musí mít neustále na pozoru. Pokud víte, že váš pes do sebe nacpe cokoli, mějte ho raději na vodítku nebo ho berte ven s košíkem (nejlépe s dvojitým dnem). Zároveň se ho ale snažte nebezpečného zlozvyku zbavit. I já jsem odmalička Kulajdě zakazovala jíst, co našla na ulici. Věřila jsem, že ji odradí nepříjemné páčení zbytků úlovku z pusy, okřiknutí, cuknutí vodítkem nebo plácnutí přes zadek. Jenomže – a mnozí z vás mi to jistě potvrdí – některým psům to za to stejně stojí. Nakonec se Kulajda naučila povel „Nech to!“. Ten ve většině případů funguje a ona skutečně (byť s těžkým srdcem) sousto vyplivne. Ale jak jí zabránit, aby ho vůbec vzala do tlamky? Stačí jen olíznutí a otrava může být na cestě.
Zeptala jsem se výživáře a zkušeného cvičitele psů spolupracujícího s Britem – inženýra Kváše. Poradil mi metodu, která se mu osvědčila nejvíc:
Výcvik by měl začínat doma, nejlépe v klidné místnosti. Před psa položte jeho oblíbený pamlsek. Jakmile ho chce sníst, zakryjte pamlsek rukou a řekněte „moje“. Když se vám pes nedobývá pod ruku, pochvalte ho a odměňte. Tento postup několikrát opakujte, dokud si pes nespojí, že pamlsek na zemi je „moje“ a přestane o něj jevit zájem. Je ale důležité sebrat občas pamlsek ze země a dát ho psovi s povelem „můžeš“. Jakmile si vezme pamlsek z ruky, náramně ho pochvalte. Tím si osvojí, že nalezený pamlsek může jíst pouze z mé ruky a pouze ode mne.
Když už to máte doma nacvičené, můžete to zkoušet i venku. Nejdřív výcvik probíhá stejným způsobem:
Pamlsek je na zemi a pes ho chce sníst – povel „moje“.
Pamlsek je na zemi a pes se o něj nezajímá – velká pochvala.
Pamlsek máte (občas) v ruce a pes ho sní po povelu „můžeš“ – velká pochvala.
Až pak následuje nácvik „na volno“. Připravte na zem několik pamlsků a pejska nechte, aby je sám našel. Jakmile chce některý z nich sebrat, zavelte „moje“. Pokud se o ně nezajímá, pochvalte ho a odměňte z ruky. V této fázi už pejskovi nedávejte nic ze země, aby se naučil, že dobroty se venku nesbírají.
Čím častěji budete při procházkách nacvičovat, tím lépe a rychleji si pes zafixuje povel „moje“. Ale to neznamená, že ho nenecháte nic očichat. Prozkoumání nalezených předmětů je pro psa úplně normální a zpestřuje mu den. Takže povel „moje“ používejte pouze tehdy, když se u svého pokladu zdrží delší dobu.
Tímto způsobem můžete pracovat i se starším psem, jen vám to holt dá trochu víc práce. Ale zase vám to ušetří nervy :)
No a co dělat, když pes přece jenom někde něco sní a nevypadá ve své kůži? Radili jste mi použít detoxikační gel, který na sebe naváže toxické látky. A pro případ přistižení mazlíka, jak do sebe cpe třeba tabulku čokolády, jste mi doporučili peroxid vodíku (1ml/kg váhy psa) na vyvolání zvracení. Pevně ale doufám, že se nikdo z nás nedostane do situace, kdy by musel tyto prostředky svému psovi dát.
Přeji vám úspěšný výcvik a hlavně žádné otravy!
Výcvik mladého chlupáče je vážná věc. To, co se pes naučí ve štěněčím věku, už se pak hůře napravuje. Učením a tréninkem se také vytváří a upevňuje vzájemný vztah mezi psem a člověkem. Naše Roza je vážně ďábel a proto jsem se rozhodla výchovu...
Pokud vás stejně jako mě čeká “last minute” dovolená, asi se shodneme, že první otázka, kterou si klademe, zní – S nebo BEZ? Jako pejskařům je vám určitě jasné, že myslím se psem nebo bez psa. Obvykle samozřejmě vyhrává první varianta a logicky proto...
Psi a vše kolem nich jsou mojí zálibou již od dětství, a tak není s podivem, že se volných chvilkách ráda pídím po tom, co se nového děje v kynologii. A tak vás asi nepřekvapí, že jsem si pro vás dnes přichystala článek o poměrně nové metodě výcviku...
Strašák všech majitelů psů. O čem je řeč? O přetočení žaludku neboli torzi. V naší rodině jsme vždycky měli spíše větší plemena psů jako například vlkodava. A tohle byla jedna z věcí, která byla naší noční můrou, neboť ti na to trpí obecně více, než...
Dnes se s vámi podělím o další ze střípků z mého života s novým psím členem rodiny, naší nezkrotnou a nohatou Rozinkou. Rozinka je kříženka a pochází z tak zvané “hromadírny”.
Také váš pes rád “loví” okolo poletující hmyz? A také vám v létě trne v zádech, když chňape po vosách a včelách nebo i sršních? A jak poznat, jestli má člověk doma psího alergika? Pozor bychom si měli dávat i teď v září, kdy vosy obhlíží popadané ovoce.
V létě jsme vyrazili s chlupáči na horskou dovolenou. A ačkoli jsem já sama na blogu už nakousla, jak je důležité pečovat o tlapky psa nejen v létě, byla jsem překvapená kolik jsem letos potkala pejsků s botami.
V předchozím článku o výběru postrojů pro naše chlupáče, jsem se zaměřila především na to, jaké typy jsou k dostání a jak se od sebe liší. Dneska bych se s vámi ale chtěla podělit o to, co vlastně předchází samotnému pořízení této šikovné alternativy...
Není žádnou novinkou, že postavení psa prošlo v posledních desítkách let výraznou proměnou a dnes je pes brán jako další člen rodiny. Také není nijakým překvapením, že pes potřebuje pro svou správnou výchovu a zdravý psychický vývoj autoritu a řád,...
Také už jste řešili, jak na to nejen se skladováním (suchého) krmiva během letních pařáků? Anebo třeba na cestách? Pro mě je to teď víc jak aktuální téma. Doma máme sice příjemné teploty a tak nehrozí nic ani našim chlupáčům, ani jejich granulím. Blíží...
Taky vás zajímá, co dělá váš pes, když nejste doma? Už jsme tu společně nakousli téma pes a práce, jelikož ne vždy můžu svého chlupáče vzít s sebou. A teď když mám psy dva, musím počkat, až se škvrně trochu vyřádí, než začnou zase oba chodit pěkně se...