Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s dospělými psy, jako je moje Kulajda. Jak je vychovat nebo převychovat, aby jejich zdraví neohrožovaly „pochoutky“ z chodníků?
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s dospělými psy, jako je moje Kulajda. Jak je vychovat nebo převychovat, aby jejich zdraví neohrožovaly „pochoutky“ z chodníků?
Jistě, člověk se musí mít neustále na pozoru. Pokud víte, že váš pes do sebe nacpe cokoli, mějte ho raději na vodítku nebo ho berte ven s košíkem (nejlépe s dvojitým dnem). Zároveň se ho ale snažte nebezpečného zlozvyku zbavit. I já jsem odmalička Kulajdě zakazovala jíst, co našla na ulici. Věřila jsem, že ji odradí nepříjemné páčení zbytků úlovku z pusy, okřiknutí, cuknutí vodítkem nebo plácnutí přes zadek. Jenomže – a mnozí z vás mi to jistě potvrdí – některým psům to za to stejně stojí. Nakonec se Kulajda naučila povel „Nech to!“. Ten ve většině případů funguje a ona skutečně (byť s těžkým srdcem) sousto vyplivne. Ale jak jí zabránit, aby ho vůbec vzala do tlamky? Stačí jen olíznutí a otrava může být na cestě.
Zeptala jsem se výživáře a zkušeného cvičitele psů spolupracujícího s Britem – inženýra Kváše. Poradil mi metodu, která se mu osvědčila nejvíc:
Výcvik by měl začínat doma, nejlépe v klidné místnosti. Před psa položte jeho oblíbený pamlsek. Jakmile ho chce sníst, zakryjte pamlsek rukou a řekněte „moje“. Když se vám pes nedobývá pod ruku, pochvalte ho a odměňte. Tento postup několikrát opakujte, dokud si pes nespojí, že pamlsek na zemi je „moje“ a přestane o něj jevit zájem. Je ale důležité sebrat občas pamlsek ze země a dát ho psovi s povelem „můžeš“. Jakmile si vezme pamlsek z ruky, náramně ho pochvalte. Tím si osvojí, že nalezený pamlsek může jíst pouze z mé ruky a pouze ode mne.
Když už to máte doma nacvičené, můžete to zkoušet i venku. Nejdřív výcvik probíhá stejným způsobem:
Pamlsek je na zemi a pes ho chce sníst – povel „moje“.
Pamlsek je na zemi a pes se o něj nezajímá – velká pochvala.
Pamlsek máte (občas) v ruce a pes ho sní po povelu „můžeš“ – velká pochvala.
Až pak následuje nácvik „na volno“. Připravte na zem několik pamlsků a pejska nechte, aby je sám našel. Jakmile chce některý z nich sebrat, zavelte „moje“. Pokud se o ně nezajímá, pochvalte ho a odměňte z ruky. V této fázi už pejskovi nedávejte nic ze země, aby se naučil, že dobroty se venku nesbírají.
Čím častěji budete při procházkách nacvičovat, tím lépe a rychleji si pes zafixuje povel „moje“. Ale to neznamená, že ho nenecháte nic očichat. Prozkoumání nalezených předmětů je pro psa úplně normální a zpestřuje mu den. Takže povel „moje“ používejte pouze tehdy, když se u svého pokladu zdrží delší dobu.
Tímto způsobem můžete pracovat i se starším psem, jen vám to holt dá trochu víc práce. Ale zase vám to ušetří nervy :)
No a co dělat, když pes přece jenom někde něco sní a nevypadá ve své kůži? Radili jste mi použít detoxikační gel, který na sebe naváže toxické látky. A pro případ přistižení mazlíka, jak do sebe cpe třeba tabulku čokolády, jste mi doporučili peroxid vodíku (1ml/kg váhy psa) na vyvolání zvracení. Pevně ale doufám, že se nikdo z nás nedostane do situace, kdy by musel tyto prostředky svému psovi dát.
Přeji vám úspěšný výcvik a hlavně žádné otravy!
Využití metod fyzioterapie ve veterinárních ordinacích není úplnou novinkou, ale zároveň v Česku nemá ani hlubokou tradici. Tuzemští veterináři se začali k fyzioterapii přiklánět před necelými 15 lety. Od té doby se rozšířila natolik, že tento způsob...
Už Jan Amos Komenský před staletími podporoval školu hrou. Týkala se učení dětí, dnes ale můžeme říct, že zábavně a motivačně umíme učit také pejsky. Čemu? Poslušnosti, nikoliv ale té na bázi strachu, nýbrž té na bázi dobrovolnosti. Výcvik, o kterém...
Milujete kočky, máte rádi tropy a ještě nevíte, kam letos pojedete na dovolenou? Pak čtěte pozorně, mám pro vás tip, který vás skoro jistě nadchne tak jako mě!
Porozumět zvířeti je mnohdy snadnější než lidem. Jak jste na tom třeba vy se svojí kočkou? Rozumíte jí? Nejde v celku o nic složitého. Kočičí sdělení bývají většinou snadno čitelná a k porozumění stačí jen váš zájem a pár základních informací.
Už se vám někdy stalo, že jste byli svědky týrání zvířete? Přemýšleli jste, jak mu co nejrychleji pomoci? Pro ty z vás, které zajímá, jaké možnosti máte, jsem připravila několik bodů, podle kterých můžete postupovat.
Pokud máte doma psí nebo kočičí slečnu a neplánujete ji začlenit do chovu, období hárání či mrouskání je pro vás mnohokrát stresující. Možná jste tedy už přemýšleli, jestli jí nezačít podávat antikoncepci. Pokud ano, tady máte pár informací, které by...
Rčení láska až za hrob se většinou spojuje se psy. O kočkách se tvrdí, že až tak vázané na člověka nejsou, a tak by tu lásku u nich nikdo moc neočekával. Tahle kočka je ale důkazem toho, že i ony jsou schopny ke člověku přilnout opravdu silně.
Jak dobře znáte svoji kočku? Připravila jsem pro vás malý kvíz, kde si můžete své znalosti prověřit. Tipnete si správně, co z tvrzení je pravda a co jen mýtus? Některé informace vás možná překvapí.
Zatímco majitelé „gaučáků“ zkracují v zimě (zvlášť v mrazech) procházky na minimum, chovatelé sportovně a lovecky založených plemen si takovou pauzu dovolit nemohou. Tito pejsci plní energie se zkrátka potřebují vyřádit, ať už venku leží sníh, nebo...