Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný pohled na čtyřnohé mazlíky bez domova, kterých se na Srí Lance potulují statisíce.

Srí Lanka je pro Evropany jako otevřená zoologická zahrada bez klecí a výběhů. Na tomto ostrově, kde je celoročně teplé klima, žijí mimo jiné krokodýli, sloni, želvy, opice, hadi a roztodivná hmyzí havěť, na níž je lepší nenarazit. Místní lidé se k cestovatelům chovají přívětivě, a protože se už od školy učí anglicky, bez komplikací se s nimi na všem domluvíte. Mnozí Srílančané o přízeň turistů doslova bojují, jelikož jsou zdrojem jejich obživy.

Kromě toho, že se na Srí Lance můžete svézt na slonovi, je tam běžným dopravním prostředkem tuk-tuk neboli asijská tříkolka (jen si musíte dát pozor, ať vás jejich řidiči neošidí). Když už vážíte tu dalekou cestu z Evropy, je fajn po ostrově hojně cestovat i pěšky. Srí Lanka totiž nenabízí zdaleka jen dlouhé písečné pláže jako z filmu, ale také hory, národní parky a rezervace.

Srílanští psí tuláci

Stejně jako v celé Asii a v dalších vzdálených končinách světa, narážejí evropští turisté na Srí Lance na řadu kulturních rozdílů. Pojďme si jako věrní pejskaři jeden konkrétní ukázat na hafanech.

Vzhledem k tomu, že mám doma dobře živeného pejska, kterému se denně dostává veškeré péče a lásky, pokaždé mě rozesmutní pohled na apatické psí tuláky a obecně zvířata, o něž se nikdo nestará. Na Srí Lance je takových psů mnoho. Některé statistiky uvádějí dokonce číslo vyšší než dva milióny. Nepředstavitelné, že? Jsou pohublí, živí se jen tím, co najdou – přesněji odpadky, a když nenatrefí na nic k snědku, může se stát, že dlouhé dny hladoví. Kdo máte psa, tak víte, že jejich žaludky jsou bezedné. O to smutnější je realita těch skutečně hladovějících.

Obyvatelé Srí Lanky mají k psům spíše neutrální než vřelý vztah. Není tam běžné, na rozdíl od Evropy, aby chovali psi jako domácí mazlíčky. To je spíše výsadou majetnějších vrstev srílanské společnosti. Psí tuláci sem tam něco na zub od lidí dostanou, často se ale nad nimi slitují hlavně turisté. Na ty uhrančivé a dojemné psí oči platí. Psi bez domova můžete na Srí Lance potkat na písečných plážích stejně jako jinde v přírodě či městské zástavbě.

Během dne psi dávají přednost odpočinku ve stínu. Jakmile teplota začne klesat (a dále také v noci), se pak vydávají hledat zbytky jídla. Na některých z nich můžete pozorovat následky zranění, protože se nezřídka pohybují v okolí silnic, kde se pak připletou pod kola tuk-tuku… Kastrovaní psi se na Srí Lance poznají tak, že jim chybí kus ucha. Jsou takto označení. Tamní vláda se totiž snaží kastrací omezovat psí přemnožování. Zároveň psy bez domova také průběžně očkuje proti vzteklině.

Na závěr snad zbývá jen doufat, že si Srílančané postupně naleznou k psům bližší vztah a zjistí, jak skvělými parťáky umějí být.

 

Související články

Sestřih musí být

Nikdy jsem nechtěla malého bílého chundelatého psíka (dále jen MBCHP). Kulajda mi do jednoho z nich vyrostla zcela neplánovaně. Ještě jako poloslepé štěně měla hnědé fleky a tvářila se, že bude mít srst jako liška, leč vyrostla z ní ovečka.

Jak jsem si všimla Kulajdiny falešné březosti

Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.

Těžký život hračky

Psí hračky to mají děsně těžké. Vážně, nechtěla bych být v jejich kůži. Kulajda například musí všechny plyšáky a balónky za každou cenu zničit. Jednou jsem jí pořídila hračku...

Další důkaz o spřízněnosti psa a člověka

Nedávno se mi dostal do ruky zajímavý článek o tom, jak psi vnímají emoce. Byl trošku složitě napsaný, tak jsem se rozhodla – pro vás i pro sebe – převést jeho obsah do čtivější podoby. Popisoval výsledky výzkumu maďarských vědců, kteří jako první...

Jak být dobrým venčitelem

Občas mám pocit, že většina lidí si neumí venčení užít a dokonce si ho i zbytečně komplikuje. Dost často myslí hlavně na to, aby už jejich pes konečně vykonal potřebu. Požitek zvířete z procházky bývá až na druhém místě, ostatní pejskaři na třetím a...

Nejčastější voříšci

Fanoušci Britu se prostřednictvím Facebooku zúčastnili menšího výzkumu, ze kterého vyplynulo, jak jsou nejčastěji namíchaní čeští kříženci. Majitelé voříšků posílali úžasné fotky, rozhodně si je na facebookových stránkách Britu prohlédněte. Celkem bylo...

Brit Premium Cat v akci!

Dobrá zpráva pro všechny milovníky koček! Svým šelmám teď můžete dopřát ještě více krmiva Brit Premium Cat. K balení o hmotnosti 1500 gramů dostanete zdarma dalších 300 gramů.

Jak se Kulajda otrávila

Nedávno jsem se s vámi podělila o můj pocit, že Kulajda má nadváhu, a o snahu řešit tento problém dietou. Zmenšení porcí jídla ale proměnilo moji fenku v chodící vysavač. Už dřív do sebe v nestřežených okamžicích cpala kdejaký zbytek jídla nebo špinavý...

Nepleťte si nadváhu s mohutností

Na vlastní kůži jsem si ověřila, že lidé mají velmi odlišné názory na to, co je dobře živený pes. Pamatuju si dvouletou Kulajdu jako elegantní atletku, ale ani fotky jako důkaz nepřesvědčí mé nejbližší o tom, že se rok od roku víc a víc vzdaluje...

Cesta přes hranice aneb jistota je jistota

Cestování se psem většinou není problém, tedy pokud včas zařídíte všechno potřebné. Ušetřete si starosti na poslední chvíli a nechte svému štěněti zavést čip. Vytvořte mu současně s tím zápis v Národním registru majitelů zvířat. Může se to zdát jako...