V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.
Bobbie byl kříženec kolie a australského ovčáka. Bydlel se svou rodinou ve městě Silverton v Oregonu. V roce 1923, když mu byly dva roky, vyrazila rodina i s ním na výlet do Indiany. Tam se jim ale ztratil. Ačkoli jej rodina usilovně hledala, domů se vrátila plná zármutku bez něj. S myšlenkou, že svého psa už nikdy neuvidí.
Po šesti měsících se ale stalo nemožné - Bobbie se objevil na prahu jejich domu. Špinavý a vyhublý, s tlapkami ochozenými, ale živý. Jevil všechny známky toho, že celou cestu - tedy 4 105 km v zimě přes pláně, pouště i hory - ušel bez cizí pomoci. To je v průměru asi 23 km každý den.
Po svém návratu do Silvertonu Bobbieho sláva rostla raketovou rychlostí. Jeho příběh se stal námětem k řadě novinových článků (včetně Ripleyho Věřte nevěřte), knih i filmů. Dokonce si sám sebe roku 1924 zahrál v němém filmu The Call of the West. Dostával spousty dopisů od lidí z celého světa a dostal i několik ocenění jako drahokamy posázený obojek, stuhy nebo klíče od měst.
Bobbie zemřel roku 1927 a byl s poctami pohřben na zvířecím hřbitově Oregon Humane Society's pet cemetery v Portlandu. Na jeho hrob dokonce položil věnec Rin Tin Tin, psí filmová hvězda.
Dodnes se Bobbieho ukázka věrnosti slaví při každoročním dětském průvodu domácích mazlíčků v Portlandu. Slouží jako připomínka toho, že domácí mazlíčci mají v životech lidí své zvláštní místo. Tato akce byla zahájena několik let po Bobbieho smrti a první průvod vedl jeho syn Pal. V Silvertonu také můžete najít 21 metrů dlouhou malbu zdobící zdi podniků, která znázorňuje Bobbieho příběh.
Koncem roku 2012 vzniklo občanské hnutí obyvatel města Silvertonu, jež prosazují mínění, že Bobbieho pohřeb dostatečně neuctil jeho příběh a propojení s rodným městem. Toto sdružení tedy začalo usilovat o navrácení jeho ostatků do Silvertonu k pohřbu a memorializaci.
Je neskutečné, co všechno jsou někteří psi schopní pro svou rodinu - smečku - podstoupit. Nezbývá, než si přát, aby jejich oddanost byla stejnou měrou opětována.
Jestli letos plánujete venčit svého psa na pláži a nejen to, kromě článku Se psem k moři by se vám mohlo hodit také cestovní pojištění. Pojistka vám pomůže pokrýt náklady na nečekané nehody na cestách, jako jsou úrazy, nemoci a podobně.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
