Sprcha není nepřítel

Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.

Možná si říkáte, že sprchování je zbytečné. Třeba patříte mezi ty šťastné páníčky, kteří mají „samočistící“ psy. Rychle uschnou a bláto z nich opadá. Stačí jen otřít packy hadříkem a tradá na gauč. Jenomže takové čištění nestačí, když se například v zimě solí chodníky nebo když v okolí domu probíhají práce na stavbě a pes proběhne cementovým prachem. Pokud bydlíte v bytě, je lepší přemoct lenost a čistit co nejčastěji, vždyť stačí opláchnout packy vodou bez šampónu. Navíc pravidelný kontakt s nohama a břichem vašeho psa – zvlášť během sušení – zabrání přehlédnutí zranění, kožních problémů, parazitů apod.

Kulajda má mezi prsty velmi jemné chloupky, které snadno nasáknou vodu se špínou a sníh na nich tvoří tvrdé kuličky znemožňující pohyb. Už odmalička ji proto sprchuji téměř po každé procházce. Jen jednou se vydařilo počasí a já ji snad celý měsíc nemusela mýt. Byla tenkrát v té nejhorší pubertě a i tak krátká pauza jí bohatě stačila, aby sprchování odvykla a začala ve vaně řádit. Od té doby pauzy nedělám a sprchuji ji alespoň jednou týdně i v létě, kdy se tolik neušpiní.

Už je to takový náš rituál. Pokaždé jí klidným hlasem opakuji to stejné: „Jedna noha, druhá noha, třetí a čtvrtá.“ Sama už je zvedá ze země a já si je pak jen něžně podržím tak, abych na ně pořádně viděla. Žádné vykrucování do stran nebo tahání nahoru. Nemusím zvyšovat hlas ani používat sílu. Připravím si ručník, nohy jednu po druhé vyždímám pevnejším zmáčknutím a až pak Kulajdu vyndám z vany. Sušení probíhá stejně – každá noha zvlášť a nezapomeňte otřít celý podvozek. Kulajda je malá, takže ji suším na klíně. Posadím si ji tak, aby se o mě opírala zády a její zadeček byl co nejblíž k mému břichu. Během sušení ručníkem opakuji stejnou mantru jako při sprchování. Sušení musí být jemné, ale skutečně důkladné, aby se neobjevila mykóza mezi prsty nebo na pohlavních orgánech. Kulajda ho nesnáší a pěkně při něm remcá, ale vydrží to, protože ví, že po tom všem většinou dostane baštu. Já jí potom dávám klasickou večeři nebo snídani, ale samozřejmě můžete použít i pamlsky jako odměnu.

Když pozoruju, jak moji přátelé zápasí ve sprše se svým psem, vždycky jim poradím, aby ho zkrátka nemyli jen v akutních případech, ale častěji. Zvyknout se dá ;) O koupání celého těla a používání šamponu se rozepíšu zase jindy, ať vás tu nenudím dlouhými romány.

Související články

Pes diabetik – jak se o něj starat

Cukrovka není jen velmi rozšířené tzv. civilizační onemocnění u lidí, ale mohou jí trpět i naši čtyřnozí parťáci. Odhaduje se, že cukrovkou trpí zhruba 1 pes z 200. Pokud si ten váš od veterináře odnese tuto diagnózu, nebojte, není to konec světa....

Vyvracíme mýty ve výživě psů

Výživa psů je opředena celou řadou mýtů a polopravd. V tomto článku společně s nutričním specialistou Britu, Martinem Kvášem, uvádíme na pravou míru nejčastější mýty, které kolem psí výživy kolují. Jak je to s těmito mýty doopravdy?   

Zásady správného krmení psů

Chovatelé psů si dnes již většinou velmi pozorně hlídají správné složení a kvalitu krmiva, které dávají svým domácím mazlíčkům. Kromě toho je u krmení potřeba dodržovat také několik zásad, které pomohou zabránit mnoha nepříjemnostem, jako jsou...