Vlčí a rysí hlídky: monitoring ohrožených živočišných druhů
Věděli jste, že takové hlídky existují? Můžete se do nich zapojit i vy. Zmínku o tom, že nějaké takové hlídky existují, jsem poprvé zaslechla letos na dovolené při přechodu Šumavy. A musela jsem si samozřejmě zjistit víc!
Smyslem vlčích a rysích hlídek je monitoring ohrožených druhů. Dnes nejde jen o vlky, rysy a medvědy, od roku 2003 se sledují i další chráněné druhy, jako je tetřev hlušec, jeřábek lesní, vydra říční, nebo třeba i kočka divoká. Název vlčí nebo rysí hlídka se tedy dnes používá hlavně z tradice a k odlišení územního působení. Rysí hlídky působí na Šumavě a v Jeseníkách, protože vlci se zde prakticky nevyskytují a do vlčí hlídky se můžete zapojit v Beskydech nebo Bílých Karpatách, tam je monitoring zaměřen na vlky, rysy i medvědy.
A o co tedy vůbec jde? Jedná se o speciálně proškolené dobrovolníky od 15 let věku, kteří monitorují výskyt šelem a svým neustálým pohybem v oblastech jejich výskytu odrazují potenciální pytláky. Hlavní funkcí monitoringu je zjišťování pobytových znaků šelem. Dobrovolníci tedy v terénu vyhledávají jejich stopy, trus a srst. Tyto znaky pobytu slouží správě CHKO a Akademii věd ČR k dalším výzkumům.
Mimo fotografické dokumentace, dráhy stop a sběru trusu či srsti dobrovolníci také zaznamenávají zachovalé a cenné lesní porosty jako možné oblasti výskytu velkých šelem a vzácných lesních živočichů. Dokumentují újedí - to jsou masité návnady kladené myslivci v blízkosti posedů, veterinární zákon tyto návnady výslovně zakazuje. Zjišťují také pokusy o nelegální lov, nebo mezi obyvateli a návštěvníky CHKO vyvracejí nepravdivé mýty o nebezpečnosti velkých šelem pro člověka. Dále spolupracují s místní správou CHKO. Aktivita hlídek je zesílena na podzim a v zimě, kdy jsou šelmy nejčastěji zabíjeny.
S myšlenkou založení dobrovolnických hlídek přišel před mnoha lety ostravský zoolog a ochranář Ludvík Kunc. Když se v 90. letech 20. století v Beskydech objevili vlci, strhla se proti nim vlna odporu a byli nelístostně stříleni. Arogance pytlačících myslivců rostla, ale jejich činy byly prakticky neprůkazné. S příchodem prvních rysů do Beskyd se Ludvík Kunc rozhodl využívat stejnou taktiku - jestliže je téměř nemožné s jistotou prokázat pytláctví, pak pro příště nebude mít jistotu ani pytlák, že byl jediným svědkem svého činu: „Když jsem s tím začal, žilo u nás jen pár rysů. A protože jsou Beskydy přeci jen rozsáhlé území, vybral jsem si oblast Smrku a Kněhyně, kde se mi to zdálo rysům nejbližší. Měl jsem dost času, takže jsem tudy procházel dvakrát třikrát týdně. Tlapal jsem všude. Polesný, co tam tehdy byl, mi říkal, že mi hlavu ustřelí, byl vzteky bez sebe, a to jenom proto, že jsem tam byl pořád. A o to mi šlo, aby nikdo z těch lidí neměl jistotu, že jsou v lese sami.“ Dnes vlčí a rysí hlídky koordinuje hnutí DUHA ve spolupráci se správami CHKO.
Pokud byste se do hlídek chtěli zapojit, stačí si vybrat, do jakých hor chcete, dané hlídce napsat a domluvit se na termínu. Na podzim se pak můžete zúčastnit úvodního semináře, kde se dozvíte vše potřebné o organizaci a průběhu hlídek, o problematice ochrany velkých šelem a rozpoznávání jejich pobytových znaků. Na podzim, v zimě a předjaří už pak můžete vyrazit na společnou akci hlídky, kdy se na základně v horách (menší chatu) sjede asi 15 lidí, rozdělí se na menší skupinky a dohodnou si trasy na další den. Brzy ráno se vyráží na celodenní mapovací pochůzku do terénu, kdy hlídkaři hledají především stopy, trus, strženou kořist šelem či nelegální masité návnady a večer nebo v noci po návratu svá pozorování a nálezy popíšou v záznamu z pochůzky.
Společné akce bývají různě dlouhé, od víkendových po celotýdenní a i náročnost pochůzek se přizpůsobí možnostem každého a v každé skupině bývá zkušený hlídkař. Dostanete i potřebné vybavení pro monitoring. Nemusíte se tedy bát, že by to bylo nad vaše síly. Mě tedy hlídky dost zaujaly, takže je možné, že se spolu na nějaké potkáme :).
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...