20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Pokud máte doma kočičku, určitě už vám někdy nastal problém, kdo se o ni postará. Obzláště teď v době prázdnin a odjezdů na dovolené. Příbuzní nebo přátele k vám vždy nemůžou dojíždět a odvést kočku do hotelu nebo k někomu na hlídání pro ni může být často dost stresující. Proto je tu hlídání koček přímo u vás doma.
Kamarádka takovou službu provozuje, a tak jsem se pro vás, a taky protože mám sama kočku, poptala jak to vlastně funguje.
Moje kočka je dost suverénní tvor, z ničeho si moc nedělá. I stěhování vždy zvládala bez zjevného stresu. Ale představa, že se na týden ocitne v prostoru který nezná, bez své pachové stopy, a ještě k tomu s cizími lidmi, se mi vůbec nelíbí a myslím si, že taková situace by slušně vystresovala i ji.
Jak jistě víte, kočky jsou silně fixované na prostředí, ve kterém žijí. Své území si značkují feromony, hlídají a brání proti vetřelcům (třeba návštěvě se psem), jen doma ví, kde má bezpečné místa v případě, že se cítí ohrožená. Prostě jen “ve svém” se cítí uvolněná, sebejistá a v pohodě. Když ji tedy přemístíte do cizího prostředí, kde necítí svůj pach, nebo ještě hůř, cítí pach jiné kočky, sebejistota a pohoda rázem zmizí a nahradí ji stres a úzkost.
Vždy když jsem někam odjížděla na pár dní, o kočku se mi postarali příbuzní nebo sousedé. Letos ale plánuji delší dovolenou. Proto jsem se rozhodla využít hlídání koček. Jelikož tyto služby poskytuje i moje kamarádka, já měla rozhodování jasné.
Pokud ale vybíráte z neznámých hlídacích služeb, je jasné, že můžete mít obavy. Přeci jen představa, že si do nehlídaného bytu pustíte úplně cizího člověka, vám může přidělat vrásky na čele. Proto je dobré si pečlivě projít recenze na hlídací službu, a to nejen na jejich stránkách, ale pokusit se najít hodnocení na nějaké nestranné stránce. Co jsem tak vypozorovala, pokud je člověk s někým nespokojený, jen málokdy si to nechá pro sebe.
Člověk, který se vám bude o kočičku starat, by měl mít dlouholeté zkušenosti s kočkami, ideálně i alespoň základní veterinární znalosti a vše by mělo být podložené smlouvou. Mně vyhovuje i to, že si hlídání neobjednávám u nějaké “firmy”, ale u konkrétního člověka, přijde mi to osobnější a jistější - pokud by bylo něco špatně, jde to přímo na jeho triko.
Teď tedy přímo k tomu, jak samotné hlídání probíhá. Popisovat budu postup mnou vybrané hlídací služby, který nemusí být obecný.
Před samotným hlídáním proběhne seznamovací návštěva, kdy pečovatele seznámíte s kočičkou. Představíte její povahu, s čím si ráda hraje, jak nejraději tráví čas, čeho se bojí, kam smí a nesmí, na co si dávat pozor, čím ji krmit, případně jaké léky musí dostat a podobně. Během návštěvy proběhne i sepsání smlouvy, domluva na počtu návštěv za den, předání klíčů a platba za služby.
Návštěva trvá zhruba hodinu a zahrnuje každodenní krmení, doplnění čerstvé vody, vynesení kočičích záchodků, pomazlení a hraní si s kočičkou. Na dalších činnostech se můžete domluvit, a jelikož každá kočka je jiná a vyžaduje i odlišný přístup, jsou vždy domluveny individuální podmínky péče a rozsahu služeb.
Já vidím tuto metodu jako tu nejlepší, jak se o kočičku v době dovolené postarat, pokud nemáte nikoho, kdo by v bytě po dobu vaší nepřítomnosti zůstal nebo denně docházel. Já vidím výhodu i v tom, že s letitou chovatelskou zkušeností je pečovatel připraven na lecjakou situaci, která by mohla příbuzného nebo známého, který kočičku doma normálně nemá, vyvést z míry nebo by se mohl zachovat špatně.
Jak svou kočičku zaopatřujete v době dovolené vy? Zkoušeli jste už někdy hlídací služby,nebo jezdí chlupáč s vámi?
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...