20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Místo označení pitbul je lepší používat název americký stafordšírský terier. Pokud chcete ušteřit čas, říkejte mu zkráceně amstaf. To je totiž rasa uznaná FCI (Mezinárodní kynologickou federací). Amstafa zná a uznává celý svět, o pitbulovi se totéž říct nedá. Vzešel z křížení různých „bojových“ plemen jako ideální mix vhodný pro psí zápasy ve Spojených státech amerických. Proto FCI ani neuvažuje o jeho zařazení mezi uznané rasy.
Od amsafa je téměř k nerozeznání: Oba mají silnou kostru, výrazné svaly, širokou hlavu a vysoko postavené uši. Dorůstají do výšky necelého půl metru. Jejich krátká lesklá srst může mít různé barvy.
Vycvičit se dají snadno, ale rozhodně se nehodí do rukou začátečníků nebo lidí, kteří nemají čas se jim pořádně věnovat. V takových případech je problémový snad každý pes. Proto nesouhlasím s názorem, že všechna statná plemena jsou nebezpečná a souží k zabíjení. I amstafové dokážou být neskutečně milí psi, kteří by mouše neublížili.
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...