V tomto cyklu se seznámíme se známými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití s nimi dokázali. Hačika bychom měli najít ve slovníku vedle fráze “věrný jako pes”. Díky tomu je navždy zapsán do srdce (nejen) Japonska.
Psa obecně vnímáme jako věrného společníka a ochránce. Hačikó ale tuto představu ztělesnil doslova a díky tomu ho dnes zná celý svět.
Plemeno Akita Inu, ke kterému Hačikó patřil, je jedno z nejstarších (lidem dělají společníky už minimálně 7 000 let) a v Japonsku jde o velmi vážené plemeno. V minulosti bylo jejich úkolem doprovázet kočovníky a lovit medvědy a jeleny. V Japonsku se toto plemeno stalo symbolem štěstí a věrnosti. Počátkem dvacátého století bylo dokonce prohlášeno za kulturní bohatství a národní poklad.
Hačikó se proslavil právě díky své oddanosti k pánovi, a to i léta po jeho smrti. Pověst o něm se nejen z jeho rodného města Odate v prefektuře Akita, ale i z celého Japonska rozšířila do celého světa.
Narozdíl od Lajky, kterou jsme si představili minulý měsíc, se Hačikó dožil krásných (i když asi ne o mnoho veselejších) 12ti let (1923-1935). Jako štěně si ho osvojil profesor na Fakultě zemědělství Tokijské univerzity Hidesaburó Ueno. Každý den, kdy jel jeho pán na univerzitu, ho Hačikó doprovázel na vlakové nádraží Šibuja a každý večer tam na něj čekal.
Rok na to ale profesor náhle zemřel na pracovišti. Pes se dostal do péče příbuzných zemřelého, ale neustále utíkal a vracel se do jeho domu. Nakonec tedy nebylo zbytí a péči o Hačika převzal profesorův zahradník, který psa znal už od štěněte. Hačika oddanost k pánovi ale ani po letech nepolevila a až do své smrti o devět let později se stále každý večer vracel na nádraží doufajíc, že se jeho pán už konečně vrátí.
Zájem celého Japonska o Hačika probudil jeden z článků bývalého studenta profesora Uena, který se zaměřoval právě na pozoruhodnou loajalitu tohoto psa. A tak se z Hačika stal roku 1932 exemplární příklad oddanosti, jeho příběh všechny dojímal a vzrostl zájem o plemeno Akita Inu.
Na jeho památku stojí na tomto vlakovém nádraží dodnes Hačikova bronzová socha a stále čeká, kdy se jeho pán vrátí domů. Natočily se o jeho životě i dva filmy, jeden japonský Věrný pes Čiko a následně britsko-americký remake Hačikó - příběh psa. Hačikovy ostatky jsou uloženy v Národním vědeckém muzeu v Tokiu a legenda o tomto nesmrtelném poutu a o tom, jak se i ten nejobyčejnější rituál může stát největším a nejčistším vyznáním lásky se v Japonsku traduje dodnes.
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.
