Proč mají štěňata zavěšené uši?
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik pohybu je ještě pro psa zdravé a kdy už mu škodí? Nebo že ne každý pohyb mu je prospěšný? Většina pejskařů nad tímto vůbec nepřemýšlí. Řekne si čím víc pohybu, tím líp. To ale nemusí být vždy pravda.
Jak to tedy je, kolik pohybu už psovi škodí a jaký druh pohybu mu nedělá dobře? Na to není tak jednoduché odpovědět. Jako u všeho, každý jedinec se liší a proto k jeho potřebám a možnostem musíme přistupovat individuálně. Podíváme se tedy na problém z pohledu fyziologie psa a jeho omezení pohyblivosti. Díky určitému typu nevhodného pohybu může v průběhu života psa dojít k potížím a pes může začít trpět přetrvávajícími bolestmi.
Jedním z problémů může být opakující se nadměrná zátěž. Tedy jakýkoli typ pohybu, který se pravidelně opakuje a je nad síly vývojového stádia zvířete. Stane-li se jeden druh přehnaně dávkovaného pohybu pravidelnou, každodenní součástí aktivit psa, projeví se to dříve či později negativním dopadem na jeho těle v důsledku stále se opakujícího náporu na svalový a kosterní systém. Před každou zátěží je také třeba zahřátí svalů psa procházkou nebo nějakou nenáročnou rozcvičkou.
Vždyť negativní dopad na pohybový aparát psa může mít i prostý aport. Pokud se opakuje často a aktivita trvá dlouho, může dojít k potížím. Nepřetržitá akce běhu, lovu a otáčení není pro psa zdravá. Musíme mít na mysli, že pokud aktivita psa baví, nikdy neřekne dost, i kdyby ho něco bolelo. Je tedy na nás, abychom délku hry kontrolovali, neházeli aport hodinu v kuse, ale prolínali ho i jinou aktivitou a typem pohybu psa a samozřejmě i odpočinkem.
Ani běh u kola není pro psa to pravé ořechové. Zaprvé můžeme únavu psa lehce přehlédnout a jeho síly přecenit, protože pro nás je pohyb na kole o dost snazší. Zadruhé konstantní tempo běhu psa není pro jeho svaly vhodné a může dojít k jejich přetížení. Pracují totiž stále jen v jednom rozsahu, tedy ve fixované délce kroku beze změny. Tím se svaly sice třeba vyrýsují, přestávají být ale plně funkční, protože budou uzpůsobené jen jednomu rozsahu pohybu. Stejně tak může škodit i příliš stejného druhu povrchu. To se týče například běhu. Terén by neměl vést jen po asfaltu nebo naopak jen po hlíně. Prostě a jednoduše, všeho moc škodí. Jen různorodost povrchu zařídí rovnovážné zatížení těla psa.
Psům neprospěje ani náhlý nápor víkendových aktivit. Pokud přes týden chodí jen na kratší vycházky a o víkendu má absolvovat třeba i celodenní výlet, je to pro něj extrémně náročné. Takové náhlé zvýšení pohybu může psům přivodit bolesti a letargii na minimálně další dva dny. Pokud se to takto bude opakovat dlouhodobě, svalové vlákna se mohou začít zkracovat a tím vytvářet čím dál větší napětí v kloubech. Nezapomínejte tedy delší procházky prolínat pravidelnými přestávkami a upravte i délku trasy.
Ideální je psa na pohyb zvykat postupně. Tedy postupně zvyšovat délku i náročnost aktivit a hlavně aktivity obměňovat, aby byla zajištěna zátěž celého těla psa.
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...
Každý pes má tendenci tak trošku „machrovat“. Občas se snaží někoho zahnat, prohnat nebo vyhnat. Nezáleží na rase, má to v sobě každý – jde totiž o pozůstatky chování, které bylo kdysi nezbytné, aby přežil. Chránil své území a své postavení vlastně...
Posledně vám Lukáš slíbil více detailů o nastavení fotoaparátu a o jeho režimech. A protože sliby se mají plnit, v následujícím článku vám vysvětlí, co znamenají jednotlivá záhadná písmenka a čísla a jak ovlivní výslednou fotografii:
Cestovat se psem v letadle je o něco složitější, než klasická doprava na zemi. Může se ale stát, že vlak, autobus nebo auto budou pro dosažení vámi zvolené destinace úplně nevhodné. Pak máte několik možností, jak dostat svého psa do oblak.
Podle některých sociologů si člověk vypěstoval žárlivost ruku v ruce s vývojem vztahů ve společnosti, jak ji známe. Váže se výhradně na romantický nebo sexuální vztah dvou lidských bytostí. Proto někteří vědci tvrdí, že pes nežárlí, že jen přirovnáváme...
Minule nám Lukáš předal pár rad, které nám pomohou s výběrem vhodného fotoaparátu. Tentokrát nám vysvětlí, co a jak bychom si na své hračce měli nastavit.
Když vyrážíte se psem na delší cestu, není na škodu předem zvážit, který dopravní prostředek je pro vás oba nejvhodnější. Snad vám aspoň maličko pomůžu s výběrem. Posledně jsem se podívala na zoubek vlakům, tentokrát se zaměřím na autobusy.