Dnes se podíváme na infekční peritonitidu koček - FIP, naprosto výjimečné virové onemocnění, které má vždy fatální konec. S viry způsobujícími FIP se za život dostane do styku většina koček, i když propuknutí nemoci se dostaví jen u malé části z nich. Jak tuto nemoc poznat? A konečně, blíží se vědci ke zvratu v její léčbě?
Když jsem si před dvěma lety přinesla domů z našeho depozita malého černého kocourka Pantalaimona, byla jsem štěstím bez sebe. Další kočku jsem sice neplánovala, ale do něj jsem se zamilovala na první pohled a dlouho jsem neodolala. Byl to takový hubeňour s rysy egypťana a čertem v těle. Radost mi ale dlouho nevydržela. Do půl roku všichni jeho sourozenci zemřeli na FIP a i u něj se brzy na to objevily příznaky. Jelikož jsem do té doby o nemoci nevěděla, velmi mě to zasáhlo, a o to hůř jsem celý průběh nemoci nesla. Proto si myslím, že každý majitel kočky by měl vědět, že tu FIP je a počítat s tím, že se i u jeho kočky - nejčastěji v mladším věku - může objevit.
FIP, tedy Feline Infectious Peritonitis, je infekční zánět pobřišnice. Původcem nemoci jsou viry z čeledi Coronaviridae, tzv. koronaviry. Toto onemocnění s fatálním koncem postihuje krom koček domácích i ostatní z čeledi Felidae, jako jsou lvi, rysi nebo gepardi.
S nepatogenním koronavirem (nezpůsobující onemocnění) se za život setká převážná část koček, stávají se z nich přenašeči viru. Jen u malého procenta koček ale v těle dojde k mutaci tohoto viru a následně k propuknutí FIP. Onemocnění samo o sobě tedy přenosné není, při propuknutí nemocí se koronaviry do vnějšího prostředí už nevylučují. K přenosu nezmutovaných koronavirů dochází při vzájemném kontaktu koček. Nejběžnějším místem nákazy je toaleta. Lze se ale nakazit i prostřednictvím slin, moči nebo mateřského mléka. Druhotně lze kočku nakazit, pokud s sebou vir přinesete na textiliích nebo třeba na podrážce.
Zmutovaná forma koronaviru dokáže narozdíl od nezmutované proniknout do buněk imunitního systému. V těchto buňkách pak vir žije a množí se, napadané buňky se usazují v orgánech (například v játrech nebo ledvinách) a způsobují zánětlivá ložiska. Imunitní systém organizmu totiž začne napadené buňky považovat za cizí a tělo se automaticky brání zánětem. Jelikož se koronavir stále množí a napadá další a další buňky, zánět se dál rozšiřuje až do kritického bodu.
Tento vir je tak nebezpečný proto, že jde o naprosto výjimečné virové onemocnění, nevyzpytatelnou chorobu, jejíž původ není stále jasný. Stále není prokázáno, co je spouštěčem mutace nebo příčinou neadekvátní reakce organismu.
Nejnáchylnější k onemocnění jsou kočky s oslabeným imunitním systémem - kočky po operaci, v rekonvalescenci, koťata a senioři. V depozitu jsme vypozorovali, že velmi často se FIP dostavilo po stresové situaci - stěhování, nový člen domácnosti, očkování atd. a hlavně u koťat do dvou let.
K propuknutí FIP může dojít až po týdnech, měsících nebo i letech od prvního kontaktu s koronavirem. Až do finálního stádia nemusí být zřejmé, o jaké onemocnění se jedná. Projevem může být nechutenství, ztráta váhy, zhoršení kvality srsti, apatie, horečka, deprese nebo únava. Existují dvě formy nemoci:
Ta méně častá je suchá forma. Má nejasné a dlouhodobější příznaky a léčba antibiotiky je bezvýsledná. V krevních testech ledvin a jater se objevují odlišnosti oproti zdravému stavu. Kočka nakažená suchou formou může žít i rok po projevu prvních příznaků.
Častější je vlhká forma onemocnění. Při ní dochází k uvolňování tekutiny do dutiny břišní, případně i do hrudního koše. Ostatní příznaky jsou podobné jako při suché formě. Kočka s touto formou FIP přežije asi dva měsíce.
Neexistuje žádná prevence před přenosem koronavirů. Jediné, co pro svou kočku můžeme udělat je podporovat její imunitní systém, udržovat ji zdravou a mimo stres, dbát na hygienu chovu a pravidelnou dezinfekci. Existuje sice vakcinace proti FIP, ale nejde o zaručenou prevenci. Zabraňuje jen infekci některými typy koronavirů a to jen u koček, které ještě do kontaktu s virem nepřišly.
Nyní se ale snad konečně v boji proti tomuto onemocnění blýská na lepší časy. Vědci z univerzity v Kansasu nedávno přišli s teorií, že by se léčba neměla ubírat směrem přímé likvidace viru podáváním antivirotik, ale měla by se zaměřit na potlačení množení viru. V laboratorních podmínkách se jim už dokonce podařilo vyléčit kočky v pokročilém stádiu FIP.
Nezbývá nám tedy než věřit, že tento výzkum konečně přinese spolehlivý lék a my se zas budeme moci o něco méně strachovat o naše kočičí společníky.
Díky této nezodpovědnosti policisté často vyjíždějí psy z rozpálených aut zachraňovat ale ne každý pejsek má to štěstí, že je z výhně vysvobodzen včas. Co psovi v zavřeném autě hrozí a jak postupovat, pokud na takovou situaci narazíte?
Markéta je moje dlouholetá kamarádka. Seznámili jsme se přes útulek, ze kterého jsem si vzala svého prvního psa a ve kterém jsem pak začala vypomáhat. Pod tímhle sdružením Markéta v Praze provozuje depozitum pro kočky, kam ráda zavítám, když je chvíle...
V tomto cyklu se seznámíme se známými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití s nimi dokázali. Hačika bychom měli najít ve slovníku vedle fráze “věrný jako pes”. Díky tomu...
Hladovku prý instinktivně drží i vlci a divocí psi. To vedlo spoustu lidí k domněnce, že náš pes na gauči by ji měl jednou za čas držet také. Divoké zvíře přeci dobře ví, co dělá, příroda je moudrá, řeknete si. Je to ale dobře? Prospěje to zdraví...
Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik pohybu je ještě pro psa zdravé a kdy už mu škodí? Nebo že ne každý pohyb mu je prospěšný? Většina pejskařů nad tímto vůbec nepřemýšlí. Řekne si čím víc pohybu, tím líp. To ale nemusí být vždy pravda.
Jak už jsem se zmiňovala v předešlých článcích, příležitostně vypomáhám kamarádce Markétě, která provozuje kočičí depozitum. Měla jsem i možnost se zúčastnit několika odchytových akcí bezprizorních koček a dnes se s vámi o tuto zkušenost podělím.
Věděli jste, že i vašeho psího mazlíčka může trápit deprese? Stejně jako u lidí bychom ani u psů neměli tento duševní stav podceňovat. Jak ho poznat a co dělat?
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes vám představím kočky z Řecka, kde jsou neodmyslitelnou součástí každodenního života.
Blíží se období teplých slunečných dnů, které budou určitě mnohé lákat na dlouhé procházky. Spousta z nás vyjede se svými čtyřnohými společníky na dovolenou. V těchto časech je ale třeba dát pozor na přehřátí, jak nás samotných, tak i psů. Jak přehřátí...
Nadváha, stejně jako u lidí, může mít negativní dopad na zdraví psa. Nastavení správného jídelníčku a krmných dávek může ale být občas docela alchymie, a tak se může stát, že psa začne trápit obezita. Pokud je to případ i vašeho chlupáče, tady máte pár...
Klíšťat je snad každým rokem víc a víc. Naštěstí se rozšiřují i způsoby, jakými lze naše chlupáče, ať už psy nebo kočky, před těmito parazity chránit. Každý si může vybrat, jaký výrobek se pro něj a jeho čtyřnohého společníka hodí nejlíp.
Ještě nedávno u nás byla skinny morčata poměrně vzácná. Povědomí o nich se ale rychle rozšiřuje a mezi chovateli se stala rázem hitem. Jaký je chov těchto morčat a co jim šmakuje?
