Pejskaře můžeme rozdělit na dvě skupiny. Na ty, kteří psa do postele pouští a na ty, u kterých to nepřipadá v úvahu. Pojďme se podívat na to, co vlastně takové sdílení postele se psem obnáší.
Já osobně jsem svého prvního chlupáče vzala do postele hned první noc, co jsem si tu malou kuličku chlupů přivezla domů. Kdo by také vydržel koukat do těch jejích prosebných očí a poslouchat srdceryvný nářek :).
Vesměs jsem za to rozhodnutí ráda, spí se mi dobře a klidně. Mám ráda pocit, když mi ten uzlíček hřeje záda nebo se uvelebí do ohybu nohou. Pravda, když do rodiny přibyl další pes, vše se trochu zkomplikovalo. Když vás totiž zalehnou dva skoro dvacetikiloví psi, celou noc se nemůžete hnout, přicházíte o peřinu, bolí vás záda a probouzíte se značně rozlámaní. Občas se nevyhnete probuzení se psím zadkem před obličejem nebo vás probudí nepříjemný kopanec. I váš partenrský život to dokáže značně zkomplikovat. Když jsem ale přes noc sama doma a chlupáči se ke mě přitulí, vlezou pod peřinu nebo jen leží vedle mě, pohltí mě okamžitě klid a pohoda a usínám mnohem lépe.
Pro zachování rovnováhy jsem se ale rozhodla pro změnu. Psi už do postele nemůžou kdykoli se jim zachce (rozuměj každou noc a vlastně i většinu dne), ale jen na vyzvání. Je fakt, že odnaučit je z postele je o dost složitější než je na postel naučit. To stačilo povel “hop” a bylo to. Naštěstí pro mě měli dostatek pochopení, nejdřív stačilo zavírat je na noc mimo ložnici a teď už to zvládají i bez zavřených dveří.
Každopádně společné spaní v posteli s vaším mazlíčkem má nevyvratitelné výhody. Pes totiž uvolňuje napětí, snižuje hladinu stresu a celkově přispívá k větší pohodě člověka. Poskytuje nám také pocit bezpečí, což nám umožní spát klidněji. Navíc společné spaní silně působí na posilování vzájemných vztahů. Když se podíváte na štěňata, většinou spí na jedné kupě, často tak uvidíte i smečku dospělých psů. Pokud váš pes patří mezi ty bázlivé, může mu spaní v posteli pomoci k tomu, aby se stal vyrovnanějším a sebevědomějším.
Neměli bychom jim ale nechat úplnou volnost. Někteří psi, hlavně ti dominantní, si spaním v posteli a zabíráním nejlepšího místa mohou prosazovat roli vůdce. Proto pokud se pes uvelebí tam, kde se vám to nelíbí, ať už je to v posteli nebo kdekoli jinde, měli byste ho nekompromisně vyhnat. Tím myslím vždy a důsledně, příkazem nebo případně postrkováním. Pokud vám totiž pes má důvěřovat, je třeba, aby cítil, že jste spravedliví a ctíte vlastní pravidla.
Za mě tedy pes do postele patří. Ovšem ne vždy a ne na úkor mého vlastního pohodlí. Má to své pro a proti a každý si musí rozhodnout sám, co u něj převládá nebo najít tu správnou a vyhovující hranici.
Co vaši chlupáči, okupují vám postel, nebo jsou nekompromisně vykazováni do svých pelechů?
Jestli letos plánujete venčit svého psa na pláži a nejen to, kromě článku Se psem k moři by se vám mohlo hodit také cestovní pojištění. Pojistka vám pomůže pokrýt náklady na nečekané nehody na cestách, jako jsou úrazy, nemoci a podobně.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
