Nejčastější důvod, proč náš pes začne přibírat na váze, je stejně jako u většiny lidí prostý: Přijímá víc energie, než kolik jí vydává. Někteří majitelé mávnou nad dobře míněným upozorněním, že jejich mazlíček přibral, rukou s tím, že pes je takzvaně dobře živený a tedy i dobře stavěný. Bohužel obezita a silnější nadváha může psům přivodit značné zdravotní problémy a zkrátit i délku jejich života.
Nejjednodušší způsob, jak psa udržet v optimálním váhovém rozmezí je dopřát mu dostatek pohybu a dodržovat správné krmné dávky. Pozor na různé odměny při výcviku v podobě psích pochoutek – i ty obsahují kalorie, a pokud jich pes během každé vycházky sní větší množství, mohou být příčinou jeho přibírání právě ony. I v případě odměn byste proto měli dodržovat rozumné dávkování nebo volit jejich dietetické varianty.
Riziko obezity se může zvýšit v případě, že jsou váš pes či fena kastrovaní. Predispozici k nadváze mají také některá psí plemena – například majitelé labradorů asi potvrdí, že jejich čtyřnohým přátelům možná někdy chutná až moc a ve srovnání s jinými psími rasami mívá zrovna toto psí plemeno sklon k nadváze vyšší.
Jak poznat, že je pes obézní nebo trpí nadváhou? V případě optimální hmotnosti by pes měl mít hmatná žebra a při pohledu ze strany by měl mít lehce stažené břicho. Rovněž by měl mít viditelné zúžení v oblasti pasu. Při pohledu seshora by tedy měl tvar jeho těla vzdáleně připomínat přesýpací hodiny. Jedná se ale jen o orientační metodu zjištění nadváhy, a proto byste se v případě pochyb měli o ideální hmotnosti vašeho mazlíčka a o tom, zda trpí, či netrpí nadváhou, poradit s veterinářem.
Jedna z nejčastěji uváděných definic obezity u psa je ta, že má o 15 % vyšší hmotnost, než je optimum. Ovšem rozptyl ideální váhy u různých plemen může být i několik kilogramů, takže jen z této poučky se úplně nedá vycházet. Navíc v případě kříženců se žádné tabulky s ideální hmotností nedohledáte. Právě proto se při posuzování obezity kromě hmotnosti zkoumá také množství podkožního tuku a tedy i vzhled psa, který jsem popsala výše.
Stejně jako v případě nás lidí se psí metabolismus s přibývajícím věkem může zpomalit.
Proto řada psů, kteří byli v mladším věku štíhlí, tloustne až po pátém roce věku. Proto je vhodné starším psům pořídit krmivo, které obsahuje všechny potřebné látky pro správné fungování jejich organismu, ale má méně kalorií, než krmivo pro dospělé psy.
Opět stejně jako v případě lidí platí, že čím je nadváha vyšší, tím hůř a déle se pes dostává zpátky do formy. Proto se v případě pochyb o tom, zda je váš pes v ideální váhové kondici, raději poraďte s veterinářem a začněte se snižováním jeho váhy co nejdřív. Ušetříte tím sobě i jemu značné starosti. Je ale dobré mít na pamětí, že začínat by se mělo postupně, nejprve kratšími - za to častými - procházkami s tím, že postupně natahujte čas i vzdálenost. Nadváha nezmizí mávnutím proutku, ale ani tím, že pejskovi nasadíte tvrdý tréninkový režim. To by mu mohlo ve výsledku uškodit. O tom, jak na to si ale detailněji napíšeme zase příště.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
