Našli jste zatoulaného chlupáče? Pár tipů, jak postupovat
Jak se zachovat, když narazíte na psího nebo kočičího chlupáče, kteří se sami toulají ulicí a pán v nedohlednu? A jak je to vlastně s odchytem cizích mazlíčků? V článku přinášíme pár užitečných tipů.
Jednou se ke mně a mým chlupáčům na procházce přidal pes, ke kterému se nikdo nehlásil. Naštěstí měl na známce telefonní číslo, a tak se podařilo uprchlíka brzy vrátit majiteli. Díky tomu jsem si uvědomila, že ani nevím, jaký je správný postup při odchycení zvířete. Naštěstí mám kamarádku, která pracuje v útulku, a má s tímto bohaté zkušenosti. Poprosila jsem ji tedy o krátkou instruktáž a připravila si pro vás postup v několika krocích:
Před samotným odchycením byste měli důkladně zvážit situaci, jestli je pro vás bezpečné psa odchytit. Především jestli zatoulanec nevykazuje prvky agrese nebo není natolik vystresovaný, že by mohl ze strachu zaútočit. Pokud je pes klidný, zkuste ho přilákat k sobě tichým uklidňujícím hlasem. Můžete si pomoct i pamlskem.
Zkontrolujte, zda má pejsek identifikační známku (já si třeba nechala kontaktní telefon našít i se jménem psa na obojek, moc rád mi totiž známky ztrácel). Pokud ano, stačí zavolat majiteli a je po problému.
Pokud pes na sobě žádnou identifikaci nemá, vyčkejte s nim alespoň čtvrt hodiny na místě. Je možné, že šel obvyklou trasu v předstihu a páníček se brzy odněkud objeví.
Poté už zbývá jen zavolat Městskou policii, která si od vás psa převezme. A pokud se vám ho nepovedlo odchytit, sdělte jim místo pohybu psa, oni se o odchyt postarají. Jestli má pejsek čip, zjistí majitele z Národního registru majitelů zvířat. Když ne, odvezou ho do městského útulku.
Můžete kontaktovat i obecní úřad. Obec je totiž ze zákona povinná se o nalezené zvíře postarat. Pokud jste psa odchytli a hodláte ho do nálezu majitele nechat u sebe, máte dokonce povinnost Obecnímu úřadu nález ohlásit. Podle nového Občanského zákoníku pak v případě, že se majitel nepřihlásí, po dvou měsících od vyhlášení nálezu přechází vlastnické právo na psa na vás. Pokud o to nemáte zájem, obec svěří zvíře smluvnímu útulku. Není od věci o nálezu podat zprávu i v několika nejbližších útulcích. Majitel, pokud nějaký je, ho zde určitě bude hledat.
Před předáním psa ho můžete ještě vyfotit a fotku vyvěsit na sociálních sítích, tam se informace o nalezenci rozšíří nejrychleji. Existuje i několik stránek a skupin věnovaných právě ztraceným a nalezeným mazlíčkům, jako například Psí detektiv.
S kočkami je to o něco ošemetnější. Jednak se většinou nedají jen tak lehce chytit, a druhak je vysoká pravděpodobnost, že mají z domova volný přístup ven. Pokud tedy kočka vypadá dobře živená a čistá a nejde o nebezpečné místo jako třeba poblíž frekventované silnice, nechte ji raději být. V případě, že vyhodnotíte situaci tak, že je třeba ji odchytit, postupujte následovně:
Většina venkovních koček není na člověka zvyklá a nepřiblíží se k němu. proto je lepší zavolat Městskou policii a nahlásit jim místo pohybu kočky. Můžete zavolat i soukromou odchytovou službu, třeba vet-servis, pak ale počítejte, že za odchyt zaplatíte. Případně si v útulku půjčte odchytovou klec, takzvaný sklopec a o odchyt se postarejte sami nebo útulek o odchyt požádejte.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně: