Že pes není jen domácím mazlíčkem a může pomoci zachraňovat lidské životy při různých katastrofách není žádnou novinkou. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, co pro psí chlupáče znamená stát se psem záchranářem? Že ne? Je tedy ten správný čas společně podniknout krátký exkurz do života záchranářských psů.
Zatímco o historii psích záchranářů se můžete dočíst v jednom z předchozích článků, ten dnešní se podrobněji zaměří na jejich výcvik a vše, co s tím souvisí. Věděli jste například, že psi záchranáři prochází dlouhým výcvikem a jsou do programu vybíráni nejen podle zdravotního stavu a plemene, ale hlavně podle jejich chuti do práce, temperamentu a vztahu k cvičiteli? Nejčastěji jsou ale pro tuto práci vybíráni psi ovčáckého a loveckého typu.
Pokud má pes záchranář plnit dobře svou práci, musí bezpodmínečně věřit svému psovodovi. Už od útlého věku musí být pes absolutně vyrovnaný a nevykazovat bázlivost ani agresivní chování. Takový chlupáč by tedy měl v klidu snášet zvuky výstřelů, pily a podobně, které ostatní psy normálně děsí. Obrovské nároky jsou kladeny také na jejich fyzickou kondici. Určující je i velikost psa. Psovod musí počítat s tím, že bude psa v budoucnu zvedat, vysazovat nebo předávat. Nevhodná jsou tedy extrémně velká plemena, stejně jako ta extrémně malá.
Během výcviku se záchranářský pes připravuje i na extrémní podmínky. Je vystavován neočekávaným překážkám. Ty představují nezvyklé situace, se kterými se pes může setkat. Na vrcholnou úroveň může pes dosáhnout “už” za dva až čtyři roky. Takový výcvik ovšem není nic jednorázového, naopak probíhá po celý život psa.
I záchranářští psi se mohou specializovat a skládat celou řadu odborných zkoušek, které prověřují jejich připravenost v různých situacích. Ke každé činnosti totiž potřebují jiné dovednosti. Mezi záchranářské disciplíny patří:
plošné vyhledávání - pes hledá ztracené osoby v terénu, například v lese, většinou se jedná o děti nebo starší osoby;
sutinové vyhledávání - lokace zasypaných osob, u nás nejčastěji ve zbořených rodinných domcích po výbuchu plynu, v sesutých stavbách nebo různých továrních objektech;
lavinové vyhledávání - vyhledávání osob zasypaných lavinou;
záchrana z ledu - pomoc osobám, které propadly pod led;
vodní práce - vyhledávání utonulých a záchrana topících se - toto je nejmladší disciplína, při které na přídi člunu leží vedle psovoda pes a čicháním po hladině hledá utonulé;
a záchranné stopování.
Odborníci odhadují, že jeden pes záchranář dokáže zastat práci až dvaceti lidí! Dokáží totiž prozkoumat širší oblasti, především díky tomu, že mají mnohem vyvinutější čich, zrak i sluch. Jsou tak schopni zaregistrovat i nepatrné známky života. K vysokému počtu přeživších také napomáhá fakt, že jsou psi schopni pracovat rychleji než lidé.
Největší organizací zabývající se výcvikem záchranářských psů u nás je Svaz záchranných brigád kynologů ČR. Ten má působnost i v zahraničí, kde vypomáhá například po zemětřeseních většího rozsahu.
Myslím si, že tito tvrdě pracující psi zaslouží upřímný respekt a poděkování. A vám jen přeji, abyste jejich pomoc nikdy nepotřebovali. Pokud se tak už ale stalo anebo jste byli svědkem takové akce, budu ráda, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti.
Výcvik mladého chlupáče je vážná věc. To, co se pes naučí ve štěněčím věku, už se pak hůře napravuje. Učením a tréninkem se také vytváří a upevňuje vzájemný vztah mezi psem a člověkem. Naše Roza je vážně ďábel a proto jsem se rozhodla výchovu...
Pokud vás stejně jako mě čeká “last minute” dovolená, asi se shodneme, že první otázka, kterou si klademe, zní – S nebo BEZ? Jako pejskařům je vám určitě jasné, že myslím se psem nebo bez psa. Obvykle samozřejmě vyhrává první varianta a logicky proto...
Psi a vše kolem nich jsou mojí zálibou již od dětství, a tak není s podivem, že se volných chvilkách ráda pídím po tom, co se nového děje v kynologii. A tak vás asi nepřekvapí, že jsem si pro vás dnes přichystala článek o poměrně nové metodě výcviku...
Strašák všech majitelů psů. O čem je řeč? O přetočení žaludku neboli torzi. V naší rodině jsme vždycky měli spíše větší plemena psů jako například vlkodava. A tohle byla jedna z věcí, která byla naší noční můrou, neboť ti na to trpí obecně více, než...
Dnes se s vámi podělím o další ze střípků z mého života s novým psím členem rodiny, naší nezkrotnou a nohatou Rozinkou. Rozinka je kříženka a pochází z tak zvané “hromadírny”.
Také váš pes rád “loví” okolo poletující hmyz? A také vám v létě trne v zádech, když chňape po vosách a včelách nebo i sršních? A jak poznat, jestli má člověk doma psího alergika? Pozor bychom si měli dávat i teď v září, kdy vosy obhlíží popadané ovoce.
V létě jsme vyrazili s chlupáči na horskou dovolenou. A ačkoli jsem já sama na blogu už nakousla, jak je důležité pečovat o tlapky psa nejen v létě, byla jsem překvapená kolik jsem letos potkala pejsků s botami.
V předchozím článku o výběru postrojů pro naše chlupáče, jsem se zaměřila především na to, jaké typy jsou k dostání a jak se od sebe liší. Dneska bych se s vámi ale chtěla podělit o to, co vlastně předchází samotnému pořízení této šikovné alternativy...
Není žádnou novinkou, že postavení psa prošlo v posledních desítkách let výraznou proměnou a dnes je pes brán jako další člen rodiny. Také není nijakým překvapením, že pes potřebuje pro svou správnou výchovu a zdravý psychický vývoj autoritu a řád,...
Také už jste řešili, jak na to nejen se skladováním (suchého) krmiva během letních pařáků? Anebo třeba na cestách? Pro mě je to teď víc jak aktuální téma. Doma máme sice příjemné teploty a tak nehrozí nic ani našim chlupáčům, ani jejich granulím. Blíží...
Taky vás zajímá, co dělá váš pes, když nejste doma? Už jsme tu společně nakousli téma pes a práce, jelikož ne vždy můžu svého chlupáče vzít s sebou. A teď když mám psy dva, musím počkat, až se škvrně trochu vyřádí, než začnou zase oba chodit pěkně se...