Hezké počasí láká k delším výletům a pěším túrám. Pokud na ně s sebou berete svého chlupáče, vlastně tak trochu trénujete na dogtrekking, i když o tom ani nevíte. A jak se do tohoto orientačního pochodu se psem, kterému říkáme dogtrekking, pustit navážno?
Samozřejmostí je dobrá fyzická kondice. A to jak vaše, tak vašeho chlupáče. V případě závodních dogtrekkingových tras totiž musíte společně urazit túru, která mívá okolo 100 km. Nejkratší soutěžní dogtreky mají 80 km. A na takovou zátěž už musí být pán i jeho pes pořádně připraven.
K závodům, které se započítávají do MČR ale občas patří v rámci doprovodného programu i kratší závod. Ten se označuje termínem MID a obvykle měří okolo 40 kilometrů. Pro první zkušenost s dogtrekkingovou akcí je lepší zvolit právě tuto zkrácenou variantu. Někteří organizátoři připravují i variantu pro štěňata, jejichž trasa je ještě kratší než MID verze. Jedním z nejbližších dogtreků, na kterém si můžete vyzkoušet i právě kratší verze trasy je například Šlapanický vlk http://slapanicky-vlk.dogtrekking.info/page.php?id=propozice.
Hodně krátký úsek (cca 15 km), což je ideální pro začátečníky, je potřeba ujít také v rámci trasy Po stopách Járy Cimrmana http://dogtrekking.wgz.cz/propozice/propozice. Kompletní seznam chystaných dogtrekkingových akcí najdete zde http://www.dogtrekking.info/terminovka.htm. Pokud chcete zjistit, zda je na akci možnost se zúčastnit i kratší varianty, musíte vždy přejít na webové stránky té či oné akce. Ne všechny totiž možnost zkrácené či štěněcí trasy nabízí. Ovšem i na kratší trek byste se měli aspoň trochu připravit. O tom, jaké vybavení budete potřebovat, jsme psali v úvodním článku o dogtrekkingu zde: http://mazliccivpohybu.cz/cs/blog/article/1078-dogtrekking/.
A jak začít s fyzickou přípravou? Pokud jste zvyklí spolu se psem často chodit na delší výlety - tedy přes dvacet a víc kilometrů, nijak zvlášť trénovat nemusíte. Pokud to ale váš případ není, tak byste měli začít počet nachozených kilometrů navyšovat postupně. Ideální je vyrážet na treky do přírody, protože chodit se psem desítky kilometrů ve městě po asfaltu rozhodně ideální není.
Začněte klidně s deseti či méně kilometry ve volnějším tempu a postupně přidávejte na rychlosti i vzdálenosti. Oboje by se mělo odvíjet od celkové kondice vašeho psa tak, abyste ji zpočátku z jarního nadšení nechtěně nepřátáhli. Pokud budete mít dotaz k fyzické přípravě nebo se budete chtít vyptat zkušenějších vyznavačů dogtrekkingu na tipy na zajímavé trasy, určitě se zeptejte na některém z diskuzních fór jako třeba zde http://www.dogtrekking.info/forum/index.php.
Pokud má váš pejsek problém s klouby nebo má nadváhu je lepší se o délce trasy a o vhodnosti dogtrekkingu nejdřív poradit s vaším veterinářem.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
