Zákony smečky a jak je využít k výchově psa

Ačkoli je to dlouho, co ti čtyřnozí chlupáči žili divokým životem, stále v sobě mají hluboko zakořeněné zákony smečky. Není to naučené chování, potřeba žít ve smečce je dána geneticky. A pokud dnes žije pes v rodině, jsme jeho jedinou smečkou my. Pokud má být spokojený, musíme mu nahradit životní styl smečky do takové míry, aby chápal své místo a postavení.

Jak pozoruji své okolí, spousta lidí má potřebu své psy polidšťovat a rozmazlovat (tedy stavět je na svoji, nebo dokonce vyšší úroveň ve smečce). I já pro to mám někdy slabost, ale ne vždy to odpovídá psí přirozenosti. To pak může vést k řadě problémů v chování, které budou omezovat nejenom nás majitele, ale i naše psy. Někdo by si mohl říkat, že domestikací a šlechtěním se veškerá psí přirozenost vytratila, ale není to tak. Měli bychom mít na paměti, že pes je šelma, která je vedena hlavně svými instinkty. Proto ve společnosti lidí potřebuje vedení. Stejně jako bychom se k psímu chlupáčovi neměli chovat jako k vlkovi, neměli bychom s ním zacházet ani jako s dítětem. Zkrátka a jednoduše, měli bychom k němu přistupovat jako k psovi. Jen tak mu dáme vše, co potřebuje.

Je třeba ukázat, že ve smečce jsme my vůdcem, alfou, a že náš čtyřnohý přítel by měl bezpodmínečně poslouchat. Na alfa samce se neskáče, neštěká, alfa se musí respektovat. Také má absolutní právo na veškerý prostor, ostatní musí vždy ustoupit. Měli bychom pamatovat na to, že dobrý chovatel má být jednoznačný, důsledný, přísný, ale spravedlivý. Pokárání za loužičku nebo zničenou věc několik hodin po činu pes nepochopí a vnímá ho jako křivdu. Zákony psí smečky jsou přesně dané, neměnné a mohou být z pohledu člověka tvrdé. Pokud ale ukážeme zaváhání, posuneme se na žebříčku smečky hodně nízko a pes začne uplatňovat své nadřazené postavení. Může se to projevit kousáním, ničením, braním si věcí, ale i odmítáním potravy, resp. vybíráním a podobně.  Ale odměnou za důsledné dodržování pravidel nám bude spokojený, vyrovnaný a poslušný pes bez psychických problémů. A spokojení budeme i my.:)

Pokud se pes zachová proti pravidlům své alfy, je nejprve varován a při opakování potrestán (s mírou!). Záleží hodně také na povaze psa, co na něj bude platit. Vyvarujme se ale násilí a fyzických trestů. To by nám v budování vzájemné důvěry akorát uškodilo. Dominance totiž nesouvisí s tělesnou převahou. Více o tomto tématu najdete v článku “Jak psa (ne)trestat”.

Dobrý vůdce obstarává smečce jídlo a bezpečí. Základem jak si psího chlupáče získáme je ho přesvědčit, že ho za každé situace ochráníme a že naopak on nemusí chránit nás. Snažme se vždy zůstat v klidu a nerozrušovat se, vystupujme suverénně a cílevědomě. Důležité je psa nechlácholit a nelitovat, ale jasně mu ukázat, že takové chování je nežádoucí. Pokud budeme psa utěšovat, dáváme mu tím najevo, že jeho strach je oprávněný a jen ho v bázlivosti utvrdíme.

Před krmením můžeme psa lehce procvičit v poslušnosti, tím mu dáme pocit, že krmení nedostal jen tak, ale že si ho zasloužil. Také bychom neměli reagovat na každé dožadování psa o pozornost. Nechme ho odejít s nepořízenou a chvíli ho ignorujme. Odměňme ho nějakou příjemnou aktivitou nebo pamlskem, pokud se chová klidně a podle pravidel. Každou aktivitu bychom měli začínat, řídit i končit my. Zkrátka nenechme psa nabýt dojmu, že vše, co potřebuje, dostane bez jakéhokoli přičinění.

To, že roli vůdce nemáme u psa dostatečně upevněnou, můžeme poznat podle: tahání na vodítku, značkováním v bytě, vítání návštěvy psem jako prvním, nemožností odvolat psa ze hry s ostatními psy nebo také zavrčením, když se majitel přiblíží k misce.

Pamatujme na to, že důslednou výchovou zajistíme nejen spokojenost sobě a psovi, ale i bezpečí jeho samotného psa, tak i našeho okolí. A jaké jsou vaše zkušenosti se zákony smečky? Měli jste to vždy pod kontrolou nebo se vám někdy stalo, že pes vzdoroval a zkoušel si vydobýt lepší postavení?

Související články

Nejúžasnější kočičí hrdinové

O psích hrdinech uslyšíte celkem často, jsou ale i kočky, které riskovaly vlastní životy, nebo se jinak zasadily o to, aby někoho zachránily. Ať už vlastní koťata, psí parťáky, nebo lidské členy rodiny. Podívejte se na pár takových příběhů.

Příběh psa Gobiho. Jak malý pes uběhl ultramaraton

Přes hory a pouště Čínou - přesně tudy se vydala malá fenka Gobi, když se připojila během závodu k australskému ultramaratonci Dionu Leonardovi na jedné z nejnáročnějších běžeckých tras světa. Gobi se okamžitě stala psí hrdinkou obdivovanou po celé...

Syndrom mrtvého ocasu. Jak mu předejít?

Že jste o ničem takovém nikdy neslyšeli? Nebojte, nejste v tom sami. Většina majitelů psů neví, o co jde, dokud se s tím u svých miláčků nesetká. Stejné to bylo i v mém případě. Přitom syndrom mrtvého, nehybného nebo také mrtvého ocasu není nic úplně...

5 tipů, co dělat během léta se psem ve městě

Letní horka dokáží proměnit městskou zástavbu v rozpálenou betonovou džungli. My dvounožci se můžeme zchladit sladkou zmrzlinou, limonádou nebo si odskočit do bazénu, ale co naši chlupáči? Dnes bych vám ráda poradila pět aktivit, kterými můžete...

Deset zajímavých faktů o potkanech

Také máte doma malou potkaní příšerku s korálkovýma očima a růžovýma ouškama? Kromě toho, že jsou potkani neuvěřitelně roztomilá domácí zvířata, jsou také neskutečně společenští a láskyplní. Je toho ale mnohem více, čím jsou tito malí hlodavci zajímaví.