Člověk nemusí mít doma malou zoo jako já, aby přemýšlel nad případným potomstvem svých mazlíků. Rozhodnutí stát se z majitele chovatelem byste určitě neměli brát na lehkou váhu. A rozhodně to není pro každého. Moje smečka se například skládá jak z takzvaně “papírových” psů, tak i “oříšků”, kteří ke mně přišli z útulku. Těch se čistokrevný chov netýká. Jaká jsou další pravidla pro jeho založení?
Chovatelství mi vždy přišlo jako něco mně vzdáleného a tak trochu i záhadného. Zjistila jsem, že hlavní záhada tkví v trpělivosti s papírováním. Pak už je to především o čase, který chovatel svým zvířatům věnuje. A že je ho potřeba opravdu hodně vám potvrdí téměř každý nadšenec, který se do tohoto dobrodružství pustil. Kromě každodenní péče o dospělého jedince přibude starost se sháněním vhodného krycího partnera s dobrým rodokmenem a následná péče o mladé.
Proč tedy zakládat chovatelskou stanici? Všude se dočtete o varováních, že založit si vlastní chov by měli lidé dělat především z lásky ke zvířatům, nikoliv k vlastní peněžence. Pokud by to bylo k tomu druhému, mohli by být velmi rychle zklamaní. Chovatelka, od které mám jednoho ze svých psích chlupáčů, mi také říkala, že zakládat CHS, jak se zkráceně chovatelská stanice označuje, se vyplatí v případě, že se člověk chce stát opravdu chovatelem a nikoli jen dopřát svému zvířecímu kamarádovi jednou či vícekrát potomstvo. A pokud byste chtěli, aby například štěňátka byla s průkazem původu, tak si stačí najít jen druhého papírového rodiče, a je to.
Hlavním důvodem je tedy bezpochyby vášeň ke zvířatům v kombinaci s touhou založit čistokrevný rod, který navíc ponese vaše “příjmení”. Českomoravská kynologická unie eviduje na území ČR 37 762 chovných stanic. Ještě před 5 lety to bylo o 4 500 registrací méně. Komu by se to nelíbilo pyšnit se tím, že ten a onen šampion pochází od vás? Ale nenechte se zmást, nejedná se o příjmení chovatele, ale o název chovatelské stanice, kterou mají všechna mláďata v průkazu původu uvedena. Otázku, jak je to s papírovými a bezpapírovými pejsky, nechejme na jindy a pojďme se podívat, co je potřeba k založení (psí) chovatelské stanice.
Pokud byste o tom skutečně uvažovali, asi bych vám na začátek doporučila pořádně si prostudovat, co k tomu píšou na stránkách Českomoravské kynologické unie. Z dokumentu s trochu děsivým názvem “Směrnice pro registraci chovatelských stanic” vybírám to, co mě zaujalo nejvíce, a sice že:
registrace není vázána na jedno určité plemeno a v názvu stanice by se ani jméno žádného plemene nemělo objevit;
je potřeba si dopředu připravit šest důkladně promyšlených návrhů, jak by se vaše stanice mohlo jmenovat, a to v pořadí, v jakém máte o přidělení zájem - název se totiž stává mezinárodně unikátní značkou a návrh se postupně prověřují v rámci databáze FCI;
navíc název už nejde nikdy změnit, stanici sice můžete zrušit, ale už si nikdy nebude moct registrovat novou - jinými slovy jeden chovatel - jedna stanice, chovatelé prostě mají rádi pořádek;
k mému překvapení ke zřízení chovatelské stanice není potřeba být majitelem psího chlupáče - můžete si nejprve registrovat název a až pak se věnovat jeho pořízení a uchovnění;
do tohoto dobrodružství musíte jít sami, tedy že chovatelská stanice nemůže být předmětem spoluvlastnictví - ale můžete ji zdědit;
je potřeba mít trpělivost, neboť celý proces registrace prý trvá minimálně tři měsíce - výsledkem je ale mezinárodní certifikát, který potěší srdce nejednoho pejskaře.
Pokud jste zdárně absolvovali celé toto ve zkratce popsané kolečko registrace CHS, tak vám gratuluji. S mými papírovými chlupáči do toho pro zatím asi ještě nepůjdeme, ale kdo ví, budoucnost je otevřené, ne :-)? A třeba se jednou potkáme na nějaké národní, mezinárodní, klubové nebo speciální výstavě, kterou je krom svodu, bonitace a RTG pro uchovnění potřeba alespoň dvakrát navštívit. Ale o tom už vám určitě poradí v psím klubu přímo pro plemeno vašeho chlupáče, kam byste se měli při zakládání chovné stanice zapsat. Chovu zdar!
A pokud chováte kočky, tak najdete vše důležité zde: www.schk.cz.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...