Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Každý, kdo má doma psa, určitě potvrdí, že jsou to empatická a citlivá zvířata. Jsem přesvědčená, že po náročném pracovním dni můj chlupáč prostě pozná, že jsem unavená a mám špatnou náladu a chová se jinak, než když jsem veselá a plná energie. To, co my majitelé psů zažíváme v každodenní praxi, ale potvrzují i vědecké výzkumy. Psi jsou skutečně schopní měnit svůj výraz a chování na základě našich gest a výrazu.
Tahle jejich schopnost se ale nevztahuje jen na jejich chování vůči nám dvounožcům. Vědci na univerzitě v Pise nedávno potvrdili, že psi dokáží v určitých situacích zrcadlit a napodobovat také emoce ostatních psů.
Možná to znáte z vlastní zkušenosti – s někým si povídáte a po chvíli zjistíte, že pokud se dotyčný usmívá, automaticky se vám také začnou zvedat koutky úst. Zrcadlení emocí a napodobování gest či postoje těla lidí, s kterými si povídáme, napomáhá utvrzovat sociální vazby, pomáhá lidem sdílet emoce a je jedním ze základních stavebních kamenů empatie. Jak nedávno potvrdila studie na italské univerzitě v Pise, během domestikace se stejná schopnost zrcadlení nebo chcete-li opičení vyvinula i u psů.
Zoologové už řadu let vědí, že tohoto opičení jsou kromě lidí schopni také primáti. V případě psů se ale jedná o poměrně nové zjištění. Vedoucí italského výzkumu Elisabetta Palagi tvrdí, že rychlá schopnost nápodoby výrazu tváře a postoje těla je u psů automatická a probíhá nevědomky. Pes, který si hraje s dalším psím kamarádem, zřejmě dokáže rychle odhadnout náladu a motivaci svého parťáka ve hře. Na základě toho pak zrcadlí výraz a pohyby svého psího kamaráda, což vede k minimalizaci možných konfliktů. Výsledek tohoto psího opičení je tak vlastně stejný jako v případě lidí – lepší porozumění druhému a eliminace případných nedorozumění.
Vědci nicméně připouští, že bude potřeba ještě důkladnějšího zkoumání, aby mohli s jistotou říct, zda se jedná jen o nevědomý reflex a nápodobu pouhých vnějších gest a pohybů, nebo zda jsou psi skutečně schopní číst myšlenky a emoce svých psích kamarádů. Zjednodušeně řečeno, tak ještě nemůžeme stoprocentně říct, zda se psi opičí jen na fyzické rovině a nebo zda je za tímto chováním nějaký hlubší, promyšlený záměr pochopit myšlenkové pochody a pocity druhých psů.
Stejně tak vědci zatím s určitostí neví, zda změna chování vašeho psa, když jste smutní a unavení pramení z toho, že by se pokoušel pochopit vaše duševní rozpoložení a chtěl by vám záměrně pomoct, nebo zda se jedná o automatické chování, kdy pes reaguje jen na vnější podněty. Tedy například na výraz vaší tváře nebo polohu těla. Určitě ale nejsem sama, kdo je i bez věděckého potvrzení přesvědčen o tom, že mi můj pes rozumí. Co si myslíte vy?
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...