Máte doma hyperpsa? Pár tipů, jak na psí hyperaktivitu

Ptáte se, jak vypadá hyperpes? Říkám tak všem psím chlupáčům, kteří milují pohyb doma i venku a energie mají stále na rozdávání. Jsou to malí i velcí neposedové i nepolehové, věční průzkumníci a vytrvalí přinašeči balónků i nejvěrnější vítači. Hyperaktivita je přirozenou psí vlastností, neznamená to však, že každý čtyřnohý psí parťák je hyperpes. Je, či není to ten váš?

Nedávno jsem jela na služební cestu a své chlupáče svěřila na pár dní na hlídání k mým rodičům. Když jsem zjišťovala, jak dog-sitting mojí smečky probíhá, přišla mi zpráva: “Vše je v pořádku, ta nejmladší je myšička (ale motorová).” Ano, jsem hrdou majitelkou hyperpsa. A tak se s vámi dnes podělím o pár krátkých postřehů.

Všichni psi potřebují určitou míru fyzické zátěže, a to v závislosti na plemeni, věku a zdravotním stavu. Pohyb je pro ně přirozený a i ten největší gaučák se sem tam potřebuje protáhnout. Někteří z nich mají ale tolik energie, že zaměstnat jen tělo nestačí a je potřeba zaměstnávat i hlavu. Pravidelný trénink a nejrůznější úkoly a hry by tak u nich měly být na denním pořádku. Není totiž nic horšího, než když se takový hyperpes začne nudit. Zatímco psí kliďas chvíle nudy zaspí, hyperpes si vždycky nějakou tu zábavu po chvilce obstará. A páníček se pak jen nestíhá divit.

I proto se v poslední době čím dál, tím více mluví o hyperaktivitě především v souvislosti s problémovým chováním psů (kousání, štěkání, ničení a další). A řada psích majitelů vyhledává rady veterinářů a specialistů na psí poruchy chování. Většinou se však ukáže, že problém není ani tak v nadměrné energii psího chlupáče, ale přístupu a očekávání páníčka. Na druhou stranu nejde popřít, že někteří psi jsou opravdu hyper. Nejednou jsem už slyšela příběhy, kdy se pes měnil v noční živel a vytrvale se dožadoval na svém spícím pánovi hry. Můj nejmladší psí přírůstek mne například v noci párkrát vzbudil tím, že mi na obličej namáčkl svého oblíbeného plyšáka. Zjistila jsem, že jsem v polospánku schopná se s ním jednou rukou visící z postele přetahovat a spokojenost byla na obou stranách. Navíc to netrvalo příliš dlouho, chlupáč většinou po krátké době sám takzvaně odpadl. A já pár měsíců přerušovaného spánků zvládla s tím, že jsem ráda, že mám doma zdravé a hravé štěně.

Ne každý sdílí tento přístup a stává se, že si lidé můžou splést hyperaktivitu s obyčejnou psí pubertou nebo jen radostí ze života. Zatímco určitá míra hyperaktivity, tedy nadbytku energie, je tedy normální, stává se, že někteří psi mají problémy s pozorností. Jednoduše se nedokážou dlouho (a někdy ani chvilku) soustředit. Majitelům těchto pejsků se radí časté, ale krátké trénování. Trénink by měl být stavěný tak, aby to psa stále bavilo a byl motivovaný. Existují i speciální cviky na posílení koncentrace. Osvědčeným trikem je prý i vytváření rituálů nejen ve výcviku, ale i v každodenním životě. Zapomínat by se nemělo ani na řádnou socializaci, a to nejen mezi svými druhy, ale především socializaci ve městě a rušném prostředí. Říká se, že klíčové jsou první tři měsíce, kdy se štěně učí nejen od své matky, ale i od ostatních členů smečky. Nedostatečná socializace v tomto věku tak může být jednou z příčin hyperaktivity v dospělosti.

Ale i v případě výchovy hyperpsů funguje odměňování a pozitivní motivace. Každý chlupáč má něco jedinečného, jde jen o to to objevit a rozvíjet. Když má pes tu správnou motivaci, tak se i lépe soustředí, protože ho baví, co dělá. Práce s hyperpsem ale nemusí být pro každého a chce to notnou dávku trpělivosti, ale i času. Tito psi potřebují neustále nové podněty, jsou tak pro ně vhodné nejrůznější psí sporty, například agility. Cvičení by měli mít i doma (pro inspiraci mrkněte na článek “Netradiční povely”). Dokonce jsem četla, že energičtí psi se hodí k energickým dětem. Vzájemně se spolu vyřádí. Samozřejmě to chce ale dohled vždycky někoho dospělého. Rozhodně by si plemena, která k tomu mají sklony, jako jsou například Jack Russell teriéři, neměl pořizovat člověk, který preferuje klid. I když v každém vztahu člověka se psem je nejdůležitější důvěra, u hyperpsů to platí dvakrát tolik. Jakmile začnou více věřit, třeba i díky nočním hrátkám, nejen svému pánovi, ale i sami sobě, je půl boje vybojováno. A jakou jsou vaše zkušenosti? Je váš pes spíše kliďas nebo máte také hyperpsa?

Související články

Veverka chilská – co jste nevěděli o Osmákovi degu

Je čtvrtek a s ním vám přinášíme další ze série článků o hlodavcích. Tentokrát věnovaný veverce chilské neboli osmákovi degu.  Osmák je celkově kouzelné stvoření. Věděli jste například, že jeho speciální obranný mechanismus mu umožní zbavit se části...

Historie záchranářských psů

Před pár týdny spadla v Krkonoších jedna z největších lavin za poslední dobu, která zavalila několik lidí, z nichž jeden bohužel zemřel. To mě přivedlo na dnešní téma, které se věnuje záchranářským psům, kteří pomáhají s vyhledáváním ztracených či...

Když má vaše kočka mlsný jazýček – Díl 2

Jak správně sestavit kočičí jídelníček, čím jej obohatit a na co si dát pozor, těmto otázkám jsme se věnovali v předchozím článku. Dnes se společně s výživovým odborníkem značky Brit, Ing. Martinem Kvášem, podávíme na kočičí jídelníček z té praktické...

Kousnout může každý – očkování a pojištění

O tom, že i dobře vycvičený pes může kousnout a že pokousání je nejčastěji následkem nějaké provokace či k ní dojde v obraně nebo stresové reakci jsme si již říkali v článku „Kousnout může každý“. Dnes se ale zaměříme na praktickou stránku věci, a to...

Psí kusy aneb kdy začít se cvičením – Díl 2

V minulém díle jsem vám slíbila, že příště nahlédneme pod pokličku toho, jak to chodí na cvičišti. Pro jaká plemena je cvičák vhodný a jaké jsou hlavní principy, které byste si ze cvičáku měly odnést? Nejen na to nám odpověděl odborník na trénink psů,...

Když má vaše kočka mlsný jazýček

Kočky jsou známé nejen svou vybíravostí, ale také mlsností. Jak správně sestavit kočičí jídelníček a nepodlehnout upřenému pohledu na oblíbenou pochoutku? Detaily o vhodném krmení koček mi prozradil výživový odborník značky Brit, Ing. Martin Kváš.

Kousnout může každý

Z médií často slýcháme, že pes napadl dospělého člověka či dítě. Bohužel se občas stává, že i dobře vycvičený pes kousne a většinou nerad. V souvislosti s tímto tématem je velmi důležité si uvědomit, že majitel psa nese zodpovědnost za jakékoliv jeho...

Psí kusy aneb kdy začít se cvičením – Díl 1

Psi jsou často velmi hravá a energická zvířata. My se pak během jejich života stáváme svědky nikdy nekončící show plné psích kusů. Jak je to ale s jejich výcvikem? Kdy začít a je to vůbec nutné? Na tyto a více dotazů jsme vyzpovídali odborníka na...

Psychologická typologie psů

Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli je váš pes melancholik, cholerik, sangvinik nebo flegmatik? Stejně jako u lidí, i u psů existují různé typy povah. Psi se liší nejen rasou, velikostí, srstí a zbarvením, ale také svým temperamentem. Co z toho...

Armáda potkanů

Jsou malí, hbití, čistotní, velmi inteligentní a přátelští a patří mezi oblíbené hlodavce k chovu doma. Řeč je o potkanech. Ten, kdo měl nebo má doma potkana, ví, že s ním nudu rozhodně nezažil. Věděli jste ale, že potkani mohou být i nesmírně užiteční...

Škrabadla pro kočky?

Kočky jsou nezávislá a velmi svérázná stvoření. S lehkostí a svižností akrobatů dokáží pohybovat po podlaze i předmětech různé výšky. Vedle lezení milují taky škrábání všeho, co jim zrovna přijde pod packu. Proč ale kočky vlastně škrábou a k čemu nám...

Sluší nám to, i když je počasí pod psa

Venku prší a fouká studený vítr. Také znáte ty dny, kdy, když vykouknete z okna ven, nejraději byste si zalezli zpátky do pelechu? Ani psi nemají rádi počasí pod psa. To, že je na rozdíl od nás zahřívá kožich, neznamená, že nevnímají pocitovou teplotu...