Také mluvíte o psech v jednom kuse? A už vám vaši známí říkali, že byste se měli prací se psy živit? Musím se přiznat, že mně by se tím splnil můj dětský sen. Jenže pomoc psům v nouzi nebo jejich trénink na cvičácích stále ještě v naší zemi stojí hlavně na dobrovolnících. A tak zatím zůstanu u své práce a věnuji volné víkendy třeba venčení pejsků, kteří neměli takové štěstí jako naši chlupáči.
Každý psí člověk má slabost pro pomoc ostatním pejskům, a to většinou podle vlastních možností.
Někdo každoročně daruje do psího útulku pytel granulí pro chlupáče, kteří zde ještě na svůj nový domov čekají. Přispět se dá kromě kvalitního krmiva také finančně nebo i materiálně. A to nejen vyřazenými hračkami, ale téměř čímkoli od dek po stavební materiál. Jiní nabídnou dočasně svou střechu štěňátkům, pro která třeba nezbývá volná kapacita v útulcích a zároveň mají větší šanci na umístění než jejich starší psí kamarádi. Dočasnou psí chůvou se člověk může stát i nárazově. Například moje kamarádka pečovala o malé chlupáče v mezidobí, kdy se rozhodovala, jestli si pořídí dalšího parťáka, když ten předchozí odešel do psího nebe.
Znám ale také lidi, kteří vlastního psa např. kvůli pracovnímu vytížení nemají. Každý víkend je ale najdete v útulku, kde pomáhají s venčením. Z jejich vyprávění si umím představit, že jejich pomoc oceňují nejen organizace nebo instituce provozující útulky, ale především samotná zvířata. Moc dobře totiž poznají, když je péče věnovaná jen jim samotným, jak je to pro ně vzácné. O to vděčnější umí být. Mojí největší obavou by v takových případech bylo, že doma nebudeme mít k hnutí, neboť bych si každého nového psího kamaráda z útulku chtěla nechat.
A jak se tedy člověk může konkrétně zapojit a přiložit “tlapku” k dílu? Úplně ze všeho nejvíc záleží na vašich časových možnostech, ale i vašich dosavadních zkušenostech se psy. Některé útulky dávají přednost pravidelné (každý týden) a dlouhodobé spolupráci (např. půl roku). A než někomu svěří chlupáče, například na venčení, musí podepsat dodržování podmínek a pravidel. Kamarádka, která pracuje v jednom psím depozitáři mi vysvětlovala, že je to nejen kvůli bezpečnosti zvířat, ale také kvůli nutnosti dobrovolníka proškolit a také pokrýt potřeby celého depozitáře a všech psů. Jejich dobrovolníci tak jsou prý vedeni v databázi, kde je vidět, že se na žádného psa nezapomnělo a ani se na žádného nečeká. Největší poptávka je prý po dobrovolnících, kteří mohou vzít psy provětrat ve všední dny.
Pokud nejste fanoušky dlouhých procházek, ale i tak byste chtěli pomoct a jste šikovní například na řemeslné práce, ani vaše pomoc se neztratí. Nový výběh určitě neodmítne žádný psí chlupáč. Pomoct je možné i drobnými opravami, úklidem nebo malováním. Rádi řídíte? Sem tam je potřeba převést nejen samotná zvířata, ale například i krmení nebo další věci z jednoho koutu země do druhého. A pomocná tlapka, tedy ruka se hodí i s koupáním či stříháním pejsků. Ti, co čekají na své nové majitele, by si je jistě získali už jen svým pohledem plným vděku a nabízeného přátelství. Když k tomu budou ještě fešní, mají to v kapse na sto procent.
S tím souvisí, že útulky a depozitáře někdy mají plné ruce práce nejen s inzercí svých pejsků, ale i samotnou vlastní propagací. A když byste chtěli být opravdu akční, je možné vypomoct i na různých akcích, jako jsou například výstavy či veletrhy, kde tyto organizace mívají své stánky. O odborné pomoci od profesionálních kynologů nemluvě. Útulky jsou plné psích mazlů, kteří jsou kvůli všemu, čím si prošli, plaší a bojácní. Výběr možností, jak se stát psím dobrovolníkem, je tak opravdu široký. A třeba v útulku narazíte právě na toho vašeho nejlepšího přítele, jako se to stalo mně s naší Rozárkou.
Víte, jak se správně chovat se svými psími chlupáči v národních parcích a chráněných krajinných oblastech? Rozčilují vás poházené odpadky v městských parcích? A přemýšlíte, jak být více eco-friendly psí páníček? I vy můžete přispět k ochraně přírody, a...
Sibiřský husky je nádherné psí plemeno. Je to pes v pohybu. Hbitý, silný a svérázný. I pro tyto jeho vlastnosti se objevuje zapřažený za saně nejednoho mushera. Říká se, že všichni psi, kteří rádi táhnou, jsou na psí spřežení vhodní, sibiřský husky ale...
Domácí kočka se nepodívá ven tak často jako pes, o to více ji pak na tuto skutečnost musíme připravit. Nějaká ta návštěva veterináře nebo i cesta na chalupu je přece jen nemine.
Mazlení a hlazení není všechno. Kočky si velice užívají i společný čas strávený hrou, navíc i tato činnost vede k upevnění vašeho vztahu. Chlupáč se vyřádí a za zkrácení dlouhé chvíle vám bude jistě vděčný.
Bruselští grifonci svým vzhledem nezapřou podobu s Ewoky z Hvězdných válek. A to zcela oprávněně! Tito psíci byli předlohou k vytvoření zmíněné imaginární rasy. Režisér George Lucas totiž doma jednoho bruselského grifonka měl.
Skotskou klapouchou kočku poznáte na první pohled - jak napovídá její název, má typicky sklopené uši. Je to pohodová vyrovnaná kočka s nenáročným charakterem a miloučkým vzezřením.
Dnešní domácí, vyšlechtění psi už nejsou těmi houževnatými vlky jako kdysi. A i když jsou v té nejlepší kondici, na zimu to stačit nemusí a je třeba je pořádně zaopatřit.
Jaké jsou nejnovější trendy ve výživě psů? A jak se na tyto trendy dívají odborníci a sami pejskaři? Zmapovala jsem pro vás, o čem se v poslední době v souvislosti s krmením psích chlupáčů nejčastěji psalo, a to jak doma, tak ve světě.
I přes značné snahy spolků na ochranu zvířat u nás poslední dobou stoupá počet polodivokých zvířat. Mohou za to hlavně kolonie koček, které se nekontrolovaně množí.
Plánujete si pořídit fretku a nevíte, jak o tohoto domácího mazlíčka pečovat? Fretka miluje svobodu a pohyb, potřebuje tedy hodně prostoru a zároveň i vaší pozornosti. Přináším proto 10 tipů, jak na specifickou péči o tuto malou šelmu. :)
Pokud bylo jedním z vašich novoročních předsevzetí shodit nějaká ta vánoční kila a být fit, váš psí parťák vám s tím může skvěle pomoct. Navíc psí obezita je jednou z věcí, která veterináře v poslední době trápí nejvíce. Jak na zimní trénink?
Psi trénování na lokalizaci trusu šelem v projektech ochrany přírody občas identifikují špatný druh. A to ve 4 až 45% případů. Studie zveřejněná v časopise Scientific Reports přišla s možným vysvětlením, proč tomu tak je. Na vině nemusí být ani chyba...
