20 let Britu
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Když jsem byla malá, nechávala jsem vždycky ježkům u nás na dvorku nakrájené jablko. Až mnohem později jsem zjistila, že ježci jsou hmyzožravci a jablko nabodnuté na ježčích bodlinách najdeme leda tak v dětských knížkách a nikoliv v přírodě. Odjakživa mám ale ježky, jak ty kreslené, tak i ty skutečné, moc ráda. Proto jsem se v poslední době začala zajímat o trpasličí bodlináče, které můžeme chovat doma.
Trpasličí ježci z Afriky
Chov ježků jako domácích mazlíčků je poměrně novodobá záležitost. První větší výstavní a prodejní akce ježků se začaly pořádat v USA v polovině 90. let. V posledních několika letech dorazil zájem o ježky i do České republiky. Nejznámějším ježkem, který se dá chovat jako domácí mazlíček, je takzvaný Africký trpasličí ježek. Je menší a lehčí než ježek západní, kterého jsme zvyklí potkávat na českých zahradách a v parcích. Ježčího mazlíčka si můžete pořídit v celé řadě barev, od čistě bílé, přes čokoládovou a šedou až po černou. Registrováno je dokonce okolo sto různých barevných variant trpasličích ježků!
Jak ježka ubytovat?
Africký trpasličí ježek potřebuje vzhledem ke svému původu dostatek tepla. V místnosti, kde ho budete chovat, by proto mělo být mezi 22 až 26 stupni. Zkušení chovatelé obvykle doporučují cca 24°Celsia, teplota by ale určitě neměla nikdy klesnout pod 20 stupňů a ježek by nikdy neměl být v průvanu. Z toho důvodu se ho nedoporučuje ani chovat v kleci, ale v plastovém boxu nebo teráriu. Ježek by měl mít ve svém obydlí dost prostoru, takže si pořiďte aspoň box velikosti vhodný pro králíky. Ježek by měl mít dále domeček, do kterého se může schovat. Na dno dejte ježečkovi ekologickou podestýlku pro kočky, případně dřevěné hobliny.
A na čempak si ježek smlsne?
Ježek ocení jak granule, tak kapsičky pro kočky. Ježečci chovaní v zajetí bohužel mohou mít sklony k tloustnutí, proto byste je rozhodně neměli překrmovat. Občas jim můžete přilepšit také sušenými moučnými červy nebo cvrčky. Celý den by měl mít také bodlináč k dispozici čerstvou vodu v misce.
Proč ježka?
Stačí se podívat na pár fotek Afrických trpasličích ježků na internetu a je to jasné – ježek je jedno z nejroztomilejších zvířátek na světě. Aspoň já si to myslím . Navíc se dá poměrně snadno ochočit, zvykne si na lidský dotek, bodlinky má potom při manipulaci položené a rozhodně vás nepopíchá. Ježeček je noční zvíře, proto mu nevadí, když jste přes den v práci nebo ve škole a máte na něj čas až ve večerních hodinách.
Ale pozor! Protože je ježek aktivní právě večer a v noci, není ideální mít ho v ložnici. Tedy pokud chcete mít v noci klid a ne poslouchat ježčí dupání a hrabání. Afričtí trpasličí ježci na rozdíl od ježků západních nemají zimní spánek, proto se z jejich společnosti můžete těšit celý rok. V zajetí se ježci běžně dožívají šesti a více let. Protože jsou samotáři, nemusíte mít obavy, že jednomu ježečkovi bude smutno. Naopak bude rád a vy také, protože budete mít roztomilého a nenáročného kamaráda.
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...