Chystáte se s vaším chlupáčem na delší cestu autem, například na zimní dovolenou? Nebo jen řešíte, že byste chtěli svému čtyřnohému kamarádovi i v bytě bez vlastní zahrady udělat zázemí, které venku poskytuje psí bouda? Klece pro psy jsou dnes totiž čím dál častěji využívány nejen jako přepravky na cesty, ale i jako domácí boudy.
V poslední době v rozhovorech s ostatními pejskaři nejvíce vynikají dvě témata. Jsou jimi klece pro domácí použití a elektrické obojky. Musím přiznat, že při pomyšlení, že psa doma zavírám do původně transportní klece nebo mu na procházky připínám elektrický obojek, mi zpočátku vždy přeběhl mráz po zádech. O obojcích jsem se již zmiňovala v článku věnovaném psí osamělosti a stále si myslím, že patří spíše do rukou odborníků než běžných pejskařů. Myšlenka klece jako domácí boudy mě ale zaujala, a tak jsem si začala zjišťovat více informací.
Shodou náhod jsem narazila i na jednoho známého, který mi vysvětloval, že klec používá pro svého chlupáče, když ho musí nechat doma samotného. Jinak by prý měl po odchodu do práce z bytu kůlničku na dříví. Vyzkoušel už všechny možné rady - od popepřeného nábytku až po odstranění všeho cenného. Psí vynalézavost prý nezná hranic. A tak pořídil klec a pejsek se prý celkově zklidnil. Má klec jako svou boudu. Místo, kam může jít odpočívat, žvýkat pamlsek nebo i trucovat, když nesouhlasí se svým páníčkem.
Při pátrání, jak to s tím domácím využíváním je, jsem narazila na důležitou informaci týkající se výběru velikosti klece. A sice, že na cesty bychom měli zvolit velikost tzv. “na míru” psa, zatímco domů bychom měli pořídit klec o něco větší. A to nejen z důvodu, aby se tam pes vešel jak vleže na boku, tak i ve stoje, ale i kvůli tomu, abychom klec mohli vybavit pelíškem a případně dalšími potřebnými věcmi. V našem případě si dovedu představit, že by si tam chlupáči určitě chtěli přestěhovat všechny své plyšáky, takže my bychom potřebovali opravdu XXL velikost :-).
Na druhou stranu, pokud chceme klec využívat především pro nácvik samoty a jako preventivní opatření proti ničení všeho, co stojí v cestě v mezičase, než se páníček vrátí domů, je potřeba z domácí boudy odstranit vše, o co by se pes během naší nepřítomnosti mohl zranit. Taky je důležité nepodcenit “zvykací” fázi. Zpočátku se může štěně, ale i dospělý pes, který byl zvyklý na normální pelech, kleci vyhýbat obloukem. I v tomto případě se radí jít na to přes pozitivní asociace, ideálně v podobě mlsek a hraček.
Když časem pes začne do klece chodit sám od sebe, je možné postoupit k druhému kroku, a klec na chvilku zavřít. Je to podobné, jako když učíme štěně samotě. Začínáme na 5 minutách a postupně interval prodlužujeme. Časem můžeme jít do vedlejší místnosti. Pokud vše pejsek zvládá v pohodě, tak se s novou boudičkou sžil a je to na správné cestě. Zvykání by ideálně mělo být rozloženo do delšího časového úseku, abychom psa nepřetěžovali a nevystavovali zbytečnému stresu. Četla jsem, že je dobré vyslání psa do domácí boudy spojit s nějakým povelem, např. “místo” - pokud už nemá jiný pelíšek, na který je zvyklý na tento povel odejít.
Využití přepravní klece je tak mnohem širší, než by se na první pohled mohlo zdát. A s pomocí fešného potahu a kvalitního pelíšku uvnitř už nepůsobí tak nevlídně, jako když mi to původně asociovalo stísněné venkovní kotce pro hlídací psy u autobazarů. Klec by totiž nikdy neměla být používána k trestání psa! Naopak by si ji měl spojit s bezpečným prostorem, a tedy místem, které sám instinktivně vyhledává, nikoliv kam je zavírán za trest.
Jaké jsou vaše zkušenosti s využitím klece pro psy? A má váš chlupáč nějakou domácí boudu nebo dává přednost klasickému pelíšku?
Pokud přemýšlíte, že si do rodiny adoptujete psího chlupáče, měli byste dobře zvážit, co život se psem obnáší. Velikost plemene hraje při rozhodování bezpochyby velmi důležitou roli. Jaké (ne)výhody přináší pořízení malého plemene?
Vlastnosti jako barva a délka srsti nebo třeba stavba těla jsou podmíněné geneticky. Jestliže tedy znáte vlastnosti rodičů a prarodičů plánovaných koťat, lehce určíte i jejich přibližný vzhled.
Zima je konečně pryč. Květiny a stromy začínají pomalu kvést a nastává období sluníčka a teplého počasí. Stejně jako pro člověka, tak i pro vašeho pejska nebo kočku začíná nové roční období, se kterým se musí vypořádat každý po svém.
Vlk, který se ale daleko víc chová jako pes. Temperamentní, svérázný, neúnavný, zato oddaný svému pánovi až za hrob. Československý vlčák je vzhledem a povahou podobný vlkovi karpatskému, po německém ovčákovi zdědil hlavně pracovitost a oddanost...
Život bez svého mazlíka si dokáže představit málokterý chovatel. Stejně tak si řada cestovatelů neumí představit život bez nových zahraničních dobrodružství. Co když máte možnost vyrazit na cestu kolem světa, ale zároveň už jste do rodiny přijali...
Více než polovina obyvatel naší planety vlastní nějakého domácího mazlíčka. Nejvíce „mazlíčkofilů“ žije ve Spojených státech amerických, Jižní Americe a Rusku a nejméně naopak v Asii. V Evropě vedou kočky nad psy. V Latinské Americe preferují malé...
Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních...
Občanský zákoník z roku 2014 zvýšil ochranu zvířat, když uznal, že smysly nadaní živí tvorové nejsou věci. Přesto stále slýcháme o kauzách týrání hospodářských i domácích zvířat. Co dělat, když se s týráním zvířecích mazlíků setkáte ve vašem okolí?
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.