Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Všichni, kdo mají doma psího chlupáče, se určitě shodnou, že období mezi šestým a dvanáctým měsícem věku štěněte je pro majitele zvířete “výživné”. Taky máte doma psího puberťáka nebo už má váš chlupáč toto období za sebou? Potkávám spoustu pejskařů, kteří mi říkají: “Jo, vy máte malou psí puberťačku, tak to vás teprve něco čeká.” Jak ale taková psí puberta vlastně vypadá?
Každý pes je individuum a svým způsobem jedinečný, a tak i období dospívání se u každého jedince může značně lišit. Znám pejskaře, kteří si s pubertálními výstřelky svých jinak milovaných čtyřnohých přátel nevěděli rady a byli z toho dost nešťastní. Jsou ale i tací, kteří žádné výrazné změny směrem k větším nezbednostem v chování jejich parťáku téměř nezaznamenali. U jednoho štěněte toto období vzdoru, náladovosti, ale i hravosti a zvědavosti může trvat kratší dobu než u druhého. Souvisí to i s velikostí plemene. Říká se, že psíci malých plemen dospívají dříve než psi plemen velkých a obřích.
Náš nejmladší chlupáč právě “přezubil” a zároveň překročil věk, který je všeobecně považován za začátek puberťáckého období, tedy šest měsíců věku. Přibližně touto dobou si štěně začíná více než před tím uvědomovat samo sebe, zkouší nejrůznější vylomeniny (např. co se stane, když neposlechne), a testuje tak trpělivost svého pána (ale i své postavení ve smečce). Někdy to může trvat do jednoho roku věku psa, znám ale i takové případy, kdy se chlupáč zklidnil až ve dvou nebo třech letech, tedy v úplné dospělosti. Velkou roli v takzvané pubertě hraje i pohlavní dospívání, kdy psi začínají čůrat se zdviženou nohou, fenky poprvé hárají. Dovršení hormonálních změn pak může vést i k celkové změně chování psa - z malého psího střeštiprdla se tak např. po druhém hárání může stát klidná psí dáma.
Co je ale vlastně na psí pubertě tak zvláštního, že o ní každý pejskař, který má psa v tomto věku, mluví? Myslím, že v tomhle jsou psí mláďata velmi podobná těm lidským. Začnou vnímat svět kolem nich a nutkavé volání po jeho objevování je jen málokdy silnější než oni. Taky jste měli radost, jak se váš malý chlupáč rychle učí a krásně poslouchá? Kdo by se neradoval, že má doma toho nejšikovnějšího malého chlupáče nejen z celé skupiny v psí školce, ale pod celým sluncem. V takovém případě může nastat velké překvapení. Tenhle jinak moc poslušný psík najednou přestane reagovat na přivolání, začne prodlužovat vzdálenosti od svého pána, když je puštěný na volno, nebo se dokonce zabíhat. O “lovení” běžců, cyklistů nebo jiných pohybujících se objektů ani raději nemluvím.
Já to nazývám “voláním divočiny”, i když se spíše vztahuje na fázi, kdy pes začne podnikat první úprky. Většina pejskařů, s kterými jsem se bavila, mi přiznala, že si tajně mysleli, že je toto období mine. A já patřila mezi ně :-). Nicméně, psi mají velmi dobrý čich, mohou zachytit stopu svého psího kamaráda, když vy ho ještě ani nevidíte, a než se člověk rozkouká, je pes fuč. Když se to u našeho malého chlupáče opakovalo podruhé, začali jsme používat na nějakou dobu takzvanou “stopovačku”. Ta se nám osvědčila, pes má stále možnost dostatečného pohybu, zároveň má majitel pojistku, že mu pes neuteče. A může to pomoct i v tréninku přivolávání, které by společně s nácvikem dalších povelů mělo být v tomto období o to intenzivnější. Útěky však nejsou jediným doprovodným jevem psí puberty. U některých psů se naopak může objevit změna chování tím, že se začne bát, ať už různých věcí či tvorů psích i člověčích.
Aby to však nevyznívalo, že mladí chlupáči jsou v době puberty jen uličníci, je potřeba zdůraznit i některá pozitiva. Tak například, psí puberťáci jsou nejen velmi vynalézaví a nezřídka se s nimi při jejich rošťárnách zasmějete, ale jsou i velmi hraví a kamarádští k ostatním psům. Některým pejskům to vydrží po zbytek života, z jiných se pak časem stanou psí introverti. A tak si vždycky tohle období psích hrátek velmi užívám. Nic mě totiž netěší víc, než vidět šťastné psí chlupáče jak dovádí ve velké smečce. A nebojte se, krátkodobá neposlušnost se zase po čase změní v poslušnost na jedničku :-).
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...