Volání divočiny? Jak vypadá psí puberta

Všichni, kdo mají doma psího chlupáče, se určitě shodnou, že období mezi šestým a dvanáctým měsícem věku štěněte je pro majitele zvířete “výživné”. Taky máte doma psího puberťáka nebo už má váš chlupáč toto období za sebou? Potkávám spoustu pejskařů, kteří mi říkají: “Jo, vy máte malou psí puberťačku, tak to vás teprve něco čeká.” Jak ale taková psí puberta vlastně vypadá?

Každý pes je individuum a svým způsobem jedinečný, a tak i období dospívání se u každého jedince může značně lišit. Znám pejskaře, kteří si s pubertálními výstřelky svých jinak milovaných čtyřnohých přátel nevěděli rady a byli z toho dost nešťastní. Jsou ale i tací, kteří žádné výrazné změny směrem k větším nezbednostem v chování jejich parťáku téměř nezaznamenali. U jednoho štěněte toto období vzdoru, náladovosti, ale i hravosti a zvědavosti může trvat kratší dobu než u druhého. Souvisí to i s velikostí plemene. Říká se, že psíci malých plemen dospívají dříve než psi plemen velkých a obřích.

Náš nejmladší chlupáč právě “přezubil” a zároveň překročil věk, který je všeobecně považován za začátek puberťáckého období, tedy šest měsíců věku. Přibližně touto dobou si štěně začíná více  než před tím uvědomovat samo sebe, zkouší nejrůznější vylomeniny (např. co se stane, když neposlechne), a testuje tak trpělivost svého pána (ale i své postavení ve smečce). Někdy to může trvat do jednoho roku věku psa, znám ale i takové případy, kdy se chlupáč zklidnil až ve dvou nebo třech letech, tedy v úplné dospělosti. Velkou roli v takzvané pubertě hraje i pohlavní dospívání, kdy psi začínají čůrat se zdviženou nohou, fenky poprvé hárají. Dovršení hormonálních změn pak může vést i k celkové změně chování psa - z malého psího střeštiprdla se tak např. po druhém hárání může stát klidná psí dáma.

Co je ale vlastně na psí pubertě tak zvláštního, že o ní každý pejskař, který má psa v tomto věku, mluví? Myslím, že v tomhle jsou psí mláďata velmi podobná těm lidským. Začnou vnímat svět kolem nich a nutkavé volání po jeho objevování je jen málokdy silnější než oni. Taky jste měli radost, jak se váš malý chlupáč rychle učí a krásně poslouchá? Kdo by se neradoval, že má doma toho nejšikovnějšího malého chlupáče nejen z celé skupiny v psí školce, ale  pod celým sluncem. V takovém případě může nastat velké překvapení. Tenhle jinak moc poslušný psík najednou přestane reagovat na přivolání, začne prodlužovat vzdálenosti od svého pána, když je puštěný na volno, nebo se dokonce zabíhat. O “lovení” běžců, cyklistů nebo jiných pohybujících se objektů ani raději nemluvím.

Já to nazývám “voláním divočiny”, i když se spíše vztahuje na fázi, kdy pes začne podnikat první úprky. Většina pejskařů, s kterými jsem se bavila, mi přiznala, že si tajně mysleli, že je toto období mine. A já patřila mezi ně :-). Nicméně, psi mají velmi dobrý čich, mohou zachytit stopu svého psího kamaráda, když vy ho ještě ani nevidíte, a než se člověk rozkouká, je pes fuč. Když se to u našeho malého chlupáče opakovalo podruhé, začali jsme používat na nějakou dobu takzvanou “stopovačku”. Ta se nám osvědčila, pes má stále možnost dostatečného pohybu, zároveň má majitel pojistku, že mu pes neuteče. A může to pomoct i v tréninku přivolávání, které by společně s nácvikem dalších povelů mělo být v tomto období o to intenzivnější. Útěky však nejsou jediným doprovodným jevem psí puberty. U některých psů se naopak může objevit změna chování tím, že se začne bát, ať už různých věcí či tvorů psích i člověčích.

Aby to však nevyznívalo, že mladí chlupáči jsou v době puberty jen uličníci, je potřeba zdůraznit i některá pozitiva. Tak například, psí puberťáci jsou nejen velmi vynalézaví a nezřídka se s nimi při jejich rošťárnách zasmějete, ale jsou i velmi hraví a kamarádští k ostatním psům. Některým pejskům to vydrží po zbytek života, z jiných se pak časem stanou psí introverti. A tak si vždycky tohle období psích hrátek velmi užívám. Nic mě totiž netěší víc, než vidět šťastné psí chlupáče jak dovádí ve velké smečce. A nebojte se, krátkodobá neposlušnost se zase po čase změní v poslušnost na jedničku :-).

Související články

Když máte psa epileptika

Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...

Psi a kočky ve světě IV - Psi v Albánii

V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.

Jak správně pečovat o chrup hlodavců

U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...

Play More - první interaktivní výstava jen pro psy

Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...

I mazlíčci mají svou záchranku

Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.