Všichni, kdo mají doma psího chlupáče, se určitě shodnou, že období mezi šestým a dvanáctým měsícem věku štěněte je pro majitele zvířete “výživné”. Taky máte doma psího puberťáka nebo už má váš chlupáč toto období za sebou? Potkávám spoustu pejskařů, kteří mi říkají: “Jo, vy máte malou psí puberťačku, tak to vás teprve něco čeká.” Jak ale taková psí puberta vlastně vypadá?
Každý pes je individuum a svým způsobem jedinečný, a tak i období dospívání se u každého jedince může značně lišit. Znám pejskaře, kteří si s pubertálními výstřelky svých jinak milovaných čtyřnohých přátel nevěděli rady a byli z toho dost nešťastní. Jsou ale i tací, kteří žádné výrazné změny směrem k větším nezbednostem v chování jejich parťáku téměř nezaznamenali. U jednoho štěněte toto období vzdoru, náladovosti, ale i hravosti a zvědavosti může trvat kratší dobu než u druhého. Souvisí to i s velikostí plemene. Říká se, že psíci malých plemen dospívají dříve než psi plemen velkých a obřích.
Náš nejmladší chlupáč právě “přezubil” a zároveň překročil věk, který je všeobecně považován za začátek puberťáckého období, tedy šest měsíců věku. Přibližně touto dobou si štěně začíná více než před tím uvědomovat samo sebe, zkouší nejrůznější vylomeniny (např. co se stane, když neposlechne), a testuje tak trpělivost svého pána (ale i své postavení ve smečce). Někdy to může trvat do jednoho roku věku psa, znám ale i takové případy, kdy se chlupáč zklidnil až ve dvou nebo třech letech, tedy v úplné dospělosti. Velkou roli v takzvané pubertě hraje i pohlavní dospívání, kdy psi začínají čůrat se zdviženou nohou, fenky poprvé hárají. Dovršení hormonálních změn pak může vést i k celkové změně chování psa - z malého psího střeštiprdla se tak např. po druhém hárání může stát klidná psí dáma.
Co je ale vlastně na psí pubertě tak zvláštního, že o ní každý pejskař, který má psa v tomto věku, mluví? Myslím, že v tomhle jsou psí mláďata velmi podobná těm lidským. Začnou vnímat svět kolem nich a nutkavé volání po jeho objevování je jen málokdy silnější než oni. Taky jste měli radost, jak se váš malý chlupáč rychle učí a krásně poslouchá? Kdo by se neradoval, že má doma toho nejšikovnějšího malého chlupáče nejen z celé skupiny v psí školce, ale pod celým sluncem. V takovém případě může nastat velké překvapení. Tenhle jinak moc poslušný psík najednou přestane reagovat na přivolání, začne prodlužovat vzdálenosti od svého pána, když je puštěný na volno, nebo se dokonce zabíhat. O “lovení” běžců, cyklistů nebo jiných pohybujících se objektů ani raději nemluvím.
Já to nazývám “voláním divočiny”, i když se spíše vztahuje na fázi, kdy pes začne podnikat první úprky. Většina pejskařů, s kterými jsem se bavila, mi přiznala, že si tajně mysleli, že je toto období mine. A já patřila mezi ně :-). Nicméně, psi mají velmi dobrý čich, mohou zachytit stopu svého psího kamaráda, když vy ho ještě ani nevidíte, a než se člověk rozkouká, je pes fuč. Když se to u našeho malého chlupáče opakovalo podruhé, začali jsme používat na nějakou dobu takzvanou “stopovačku”. Ta se nám osvědčila, pes má stále možnost dostatečného pohybu, zároveň má majitel pojistku, že mu pes neuteče. A může to pomoct i v tréninku přivolávání, které by společně s nácvikem dalších povelů mělo být v tomto období o to intenzivnější. Útěky však nejsou jediným doprovodným jevem psí puberty. U některých psů se naopak může objevit změna chování tím, že se začne bát, ať už různých věcí či tvorů psích i člověčích.
Aby to však nevyznívalo, že mladí chlupáči jsou v době puberty jen uličníci, je potřeba zdůraznit i některá pozitiva. Tak například, psí puberťáci jsou nejen velmi vynalézaví a nezřídka se s nimi při jejich rošťárnách zasmějete, ale jsou i velmi hraví a kamarádští k ostatním psům. Některým pejskům to vydrží po zbytek života, z jiných se pak časem stanou psí introverti. A tak si vždycky tohle období psích hrátek velmi užívám. Nic mě totiž netěší víc, než vidět šťastné psí chlupáče jak dovádí ve velké smečce. A nebojte se, krátkodobá neposlušnost se zase po čase změní v poslušnost na jedničku :-).
Není zrovna jednoduchá věc podívat se kočce do tlamy. Koneckonců i u některých psů je to boj. Nicméně pokud chcete mít zdravého a spokojeného parťáka, je to třeba čas od času podstoupit. Kočičí i psí tlamu totiž dokáže potrápit nejeden problém a sami...
Možná by vás to před koupí hlodavce nenapadlo, ale i u těchto domácích mazlíčků je záhodno myslet na péči o srst. Na českém trhu seženete řadu produktů, které vám tuto starost usnadní a navedou vás, jak na to.
Zatímco pro nás lidi je pohled do zrcadla více než rutina, jsme na něm doslova závislí, pro zvířata představuje komplikovanou disciplínu. Jen málo z nich je mentálně schopných si uvědomit, že dvojník, který se před nimi v zrcadle objevuje, jsou přímo...
Technologie se rozvíjejí neuvěřitelnou rychlostí, a tak není divu, že vznikají i aplikace pro naše domácí mazlíky. Některé jsou jen pro zábavu, jiné nám mají pomoci s výchovou. Pokud se vám nechce brouzdat po internetu, pár z nich vám tu představím.
Každá kočka si samozřejmě užívá jiný způsob mazlení. Ta má nejraději hlazení na temeni, ta zas na hřbetě. Existuje ale pár pravidel, které platí téměř na každou z nich. Pokud už nějaký čas žijete v kočičí domácnosti, jistě jsou vám tato pravidla známá....
Využití metod fyzioterapie ve veterinárních ordinacích není úplnou novinkou, ale zároveň v Česku nemá ani hlubokou tradici. Tuzemští veterináři se začali k fyzioterapii přiklánět před necelými 15 lety. Od té doby se rozšířila natolik, že tento způsob...
Už Jan Amos Komenský před staletími podporoval školu hrou. Týkala se učení dětí, dnes ale můžeme říct, že zábavně a motivačně umíme učit také pejsky. Čemu? Poslušnosti, nikoliv ale té na bázi strachu, nýbrž té na bázi dobrovolnosti. Výcvik, o kterém...
Milujete kočky, máte rádi tropy a ještě nevíte, kam letos pojedete na dovolenou? Pak čtěte pozorně, mám pro vás tip, který vás skoro jistě nadchne tak jako mě!
Porozumět zvířeti je mnohdy snadnější než lidem. Jak jste na tom třeba vy se svojí kočkou? Rozumíte jí? Nejde v celku o nic složitého. Kočičí sdělení bývají většinou snadno čitelná a k porozumění stačí jen váš zájem a pár základních informací.
Už se vám někdy stalo, že jste byli svědky týrání zvířete? Přemýšleli jste, jak mu co nejrychleji pomoci? Pro ty z vás, které zajímá, jaké možnosti máte, jsem připravila několik bodů, podle kterých můžete postupovat.