Trénink se “stopovačkou”? Pár praktických tipů, jak se do toho nezamotat

I letošní Vánoce byly (až na výjimky v horských oblastech) na většině míst takzvaně na blátě. Znát je to především na našich chlupáčích, kteří venku získávají přírodní vylepšení v podobě zaschlého bahna od hlavy až k patě. A někdy chytí slušivý bahenní styling i jejich páníčkové. Obzvláště pokud teď s čtyřnohým parťákem trénují jako já na stopovacím vodítku.

Šikovný pomocník nejen pro pejskaře, kteří potřebují s chlupáčem zapracovat na výcviku, ale i pro sportovní kynology, kteří naopak pilují se svými psi disciplínu zvanou “stopa”. Původní účel dlouhé šňůry s karabinou, která se k tomu používá, neboli stopovacího vodítka, je opravdu ve sportu. Dnes ale takzvanou stopovačku častěji najdeme zařazenou v kategorii výcvikových vodítek a pomůcek. Dokonce ji po majitelích vyžadují i na některých cvičácích. Z mé vlastní zkušenosti můžu říct, že po něm pejskaři sahají nejčastěji právě v době, kdy s jejich chlupáči lomcuje puberta.

Stopovačka je dlouhé vodítko určené především k navigaci psa a nácviku povelů přivolání, ale i aportu a odnaučení některých zlozvyků, jako např. skákání, pronásledování čehokoli, co se pohybuje - od zvěře po běžce a cyklisty - a obstarávání si potravy v křovích a koších. Nejčastěji se setkáme s výběrem od 10 do 20 metrů a volit můžeme jak z kulatých, tak i plochých vodítek. Před tím, než se pustíme do výcviku psa na stopovačce, měl by alespoň na základní úrovni ovládat chůzi na normálním vodítku a propouštěcí povel, např. “Volno”.

Pro trénink se stopovačkou pak platí podobné principy jako pro nácvik chůze na klasické krátké šňůře, především pro začátek zvolit klidné místo a nezapomínat na odměny. Já osobně stopovačku střídám i s ostatními vodítky. Když jdeme na rušnější místo, kde potřebuji maximální ovladatelnost psa, volím přepínací či flexi vodítko. Při klasických procházkách do parku, kde psí chlupáči běhají na volno, používám stopovačku. Důležité je, aby pes necítil tah a nebyl omezen například při hře. Jde o to, aby si myslel, že má volnost. Většina pejsků není hloupých a moc dobře ví, že je má jejich pán na “uzdě”. Zde hraje hlavní roli zvyk. Na stopovačce by mělo štěně nebo mladý pes chodit tak dlouho, až ji nebude vnímat.

V praxi to pak vypadá tak, že psovi připneme za obojek vodítko a buď šňůru necháme zcela volně za ním a v případě potřeby přidupáváme, nebo držíme druhý konec v ruce. Se psem může trénovat, ale může si i normálně hrát s ostatními chlupáči. V obou případech bychom měli dávat pozor, aby šňůra nebyla napnutá jako klasické vodítko a všichni neskončili svázaní na jedné hromadě. Ze začátku jsem s tím sama trochu bojovala. Stopovačka je nejen náročná na postřeh, ať už vodítko přišlapáváme, nebo jej držíme celou dobu, ale velmi snadno se také někde pořád zadrhává nebo zamotává, nejlépe v noci do křoví. Proto doporučuju si pořídit nějakou křiklavější barvu v odstínu žluté, oranžové nebo červené, které jsou dobře vidět i ve tmě.

Co se týká alespoň ze začátku pomalejšího postřehu, šikovné je udělat si na vodítku v určitých vzdálenostech uzlíky, které pomůžou při “dobrzdění” do hustého křoví řítícího se miláčka. Většina zkušených “stopovačů” také ví, že je dobré si nechat alespoň ¼ délku šňůry za sebou, aby pak nemuseli psa honit nebo jim neutrhl při škubnutí ruku. Dobrou vychytávkou je v tomto směru určitě také postroj. Když už z mnoha různých důvodů ke škubnutí dojde nebo si jen psa potřebujeme přitáhnout (např. protože dělá, že nás neslyší, nevidí a že k němu vlastně ani nepatříme), postroj tlak vodítka rozloží a nedojde k namožení krčních svalů.

A jak to celé souvisí s počasím? Neznám pejskaře, který by si pořízení štěněte plánoval s ohledem na roční období. My jsme nejmenšího chlupáče do naší smečky přibrali v létě. Jenže nám v té době nedošlo, že období vzdoru, prvních útěků a neposlušností a tedy i tréninku na stopovačce vyjdou na zimu a zimní blátíčko. A člověk se nemusí do desetimetrové šňůry ani zamotat, aby si na sobě odnášel stejný podíl bahna jako jeho čtyřnohý parťák :-).

Související články

Jak pomoct kočkám přečkat letní vedra?

Představte si, že přes léto nosíte stejně huňatý kožíšek jako naši kočičí parťáci. Ačkoli se jedná o jejich chloubu, v parnech posledních týdnů jim to vůbec nezávidím. Při pohledu na naše dvě kočičky jsem začala přemýšlet, jak jim pomoct přečkat léto.

Dogtrekking

Také jste měli jako děti rádi orientační běhy? A nyní rádi vyrážíte na výlety do terénu ve volné přírodě, kde putujete krajinou? A vždy vás při tom doprovází váš chlupáč? Pokud jste na všechny tři otázky odpověděli ano, tak je pro vás ideální...

Pes na horách

Je čas letních dovolených a kam se chystáte vy? Někdo jezdí za dobrodružstvím k moři a někdo jiný dává přednost klidné přírodě v horách. Já jsem spíše horal. Horské hřebeny nám nabízejí dlouhé procházky na čerstvém vzduchu, které naši čtyřnozí parťáci...

Hlodavec chalupář

Říká se o nás, že jsme národ chalupářů. Rádi trávíme volný čas mimo civilizaci a ideálně někde co nejblíže přírodě. To platí dvojnásob i o našich mazlíčcích, a to i těch hlodavčích. Dnes jsem si pro vás připravila pár rad, na co nezapomenout, když...

Soužití koček a psů - tipy pro vzájemné seznamování

V jednom z minulých článků (“Jako psi a kočky”) jsem se zaměřila na otázku, jak spolu vlastně vychází zástupci dvou nejrozšířenějších zvířecích mazlíčků, a to kočky a psi. V článku jste rovněž našli doporučení, jak postupovat při jejich vzájemném...

Kynofobie aneb nebojme se s naším strachem pracovat

Se psy jsem vyrůstala, jsem jimi obklopena i nyní v dospělém věku a k lásce ke všem zvířatům budu vychovávat i své děti. Za tu dlouhou dobu jsem poznala, že ne každý sdílí mé chovatelské nadšení a někteří lidé se psů dokonce velmi bojí. Jak můžete...

Pozor na úpal

Léto, to je období krásných slunečních dní spojených se spousty odpolední strávených s mým chlupáčem u vody nebo na procházce v lese. Stejně jako pro člověka, může se i pro psa stát slunce nemilým společníkem. V těchto dnech je opravdu potřeba dávat...

Riziko přehřátí zvířete

Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...

Udržte si přírodu na uzdě

Jsem milovníkem přírody a nijak se tím netajím. I proto se snažím veškerý volný čas trávit se svým chlupáčem někde v přírodě. Často opustíme městské parky a vydáváme se do české divočiny prozkoumávat pro nás dosud neobjevené. Jenže les není město a je...

Jako psi a kočky

Jak vychází psi s kočkami a jak kočky se psy? Z vlastní zkušenosti vím, že nelze jednoznačně říct, že by se nesnesli, ale ani potvrdit, že by se z nich ve všech případech časem stali nejlepšími kamarády. Jde je harmonickému vztahu naučit? A jak to máte...

Kdo si hraje, nezlobí

Končí školní rok a začínají letní prázdniny. Chaos běžného roku na chvíli ustává a všichni jsou o něco více uvolněnější. Mne se bohužel letní prázdniny už přímo nedotýkají, ale léto a chuť se bavit mi zůstává a stejně tak mému pesanovi. A jaká zábava...

Netradiční domácí mazlíček - to je kapybara

Také si říkáte, o co jde? No přeci o kapybaru - největšího žijícího hlodavce, který se však zároveň stává oblíbeným, i když trochu netradičním domácím zvířetem. Je vedro, a proto jsem se teď hodně věnovala vodním tématům. A u vody zůstaneme i...