I psi mají své strašáky. Jak překonat psí bázlivost?

Strach je největší nepřítel nejen nás lidí, ale i našich nejlepších čtyřnohých přátel, psů. I v psím světě totiž platí, že negativní emoce, jako jsou strach a úzkost, se mohou v kombinaci s dlouhodobým stresem podepsat nejen na psychické pohodě zvířete, ale i na jeho zdraví. Projevit se to může i ve vzájemném soužití, kdy psí bázlivost brání v kontaktu s okolním světem. Jak psí strašáky překonat?

Vím, že někteří psi mohou být plašší od přírody, jiní mohou mít špatnou zkušenost jak s lidmi, tak i se zástupci vlastního druhu. Bázlivost může být jak vrozená, tak i “naučená” během života v reakci na určité podněty. Pes se může bát nových věcí a lidí, ale i v jen v konkrétních situacích, které má spojené s negativním zážitkem. Tím může být například napadení jiným psem, ale i to, že mu z ničeho nic metr bouchne petarda téměř pod tlapkami.

Můj první pes byl nebojsa a nerozhodil ho ani novoroční ohňostroj. Druhý chlupáč se celý život nejvíce bál rachotících kufrů na kolečkách a bouřek. Stávající čtyřnohý parťák byl pěkný strašpytel asi do jednoho roku věku, pak se to jako mávnutím proutku zlomilo. Nejnovější přírůstek do naší smečky měl zpočátku strach z vysavače. Každý pes může mít nějaké svého strašáka, o kterém nemusíme ani dlouhou dobu vědět. Může se projevit až časem, když to nejméně nečekáme.

Spouštěčem takového “strašáka” může být i jen změna prostředí nebo nová situace. Magickou formulí je SOCIALIZACE. V těsném závěsu následují výchova a výcvik, kde nejdůležitější roli hraje sám majitel a jeho reakce. Když malého psíka, který se bojí svých větších konkurentů, budete brát při každém setkání s “obry” do ruky, zaděláváte si na problém. Takový pes se pak nikdy svého strachu nezbaví, nebude mít sebedůvěru, ani důvěru k okolí - vždycky bude spoléhat na páníčkovu náruč.

Pokud si pořizujete psa poprvé, jedna z prvních rad, kterou byste měli dostat je: Čím dříve a s čím více podněty štěně seznámíte, tím lépe. A pokud bude štěně bojácné, alespoň včas zachytíte problém v jeho zárodku. Když jsem si pročítala otázky a odpovědi v psích poradnách, zjistila jsem, že nejčastější chybou majitelů je utěšování psa, když projeví strach. Alfa samec by měl být naopak oporou a ideálně zachovat klid a tvářit se, že se nic neděje. A zvyk je železná košile - pes tak zjistí, že jeho panika je často zcela zbytečná.

Například náš malý problém s luxováním jsem vyřešila tím, že jsem nejdřív dala vysavač doprostřed místnosti. Štěně chodilo s nedůvěrou okolo. Po chvilce jsem k vysavači přistoupila a nahlas říkala: Je to kamarád, žádné strachy. Zpočátku luxování doprovázel štěkot a já klidným tónem jako zaseknutá deska opakovala, že je to náš kamarád a sem tam jsem vysavač “pohladila” se slovy: Ty jsi ale šikovný. To ve štěněti probouzelo zájem, pak jednou přišlo vysavač očuchat - a hádejte, přežilo to. Následovala radost i úleva, a já psa hned odměnila, že i on je moc šikovný. Dnes už malého chlupáče nechává “rival” v podobě vysavače zcela klidným.

Já osobně bych tedy poradila, jakmile odhalíme, že má pes nějakého svého strašáka, hned s ním začít trénovat. Pes potřebuje jistotu, důležitá je tedy výchova a výcvik základní poslušnosti, ale i jasná pravidla. Pes potřebuje ale i ulevit od napětí, ideální je pořádná procházka, hra i odměňování. S tréninkem mohou pomoct i na cvičáku, kde je pes jednak v kolektivu dalších psů, ale i lidí. Je možné se například domluvit s cvičitelem a ostatními majiteli a věnovat vždy pět deset minut nácviku v pro zvíře stresových situacích, např. při kontaktu s cizími lidmi.

No a na závěr ještě jedna rada, a sice prevence. Když se pes bojí cyklistů, nepůjdu s ním na cyklostezku, dokud v něm kolo bude vyvolával paniku. I pes svůj strach může překonat, má-li vaší oporu!

Související články

Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...

Mazlení s kočkami může i léčit

Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...

Psí historie IV.: Bobbie

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.

Kočičí rekordy

Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?

Psí rekordy

Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.

Kočičí stromy a škrabadla

Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...

Záhada kočičího předení

Každý, kdo má kočku doma, si jistě uvědomuje její blahodárný vliv. Když je vám smutno nebo máte starosti, není nad to, když se vám vrnící klubíčko usídlí na klíně nebo vás začne masírovat drápky. Věděli jste ale, že vrnění má na lidské tělo významný...