I psi mají své strašáky. Jak překonat psí bázlivost?
Strach je největší nepřítel nejen nás lidí, ale i našich nejlepších čtyřnohých přátel, psů. I v psím světě totiž platí, že negativní emoce, jako jsou strach a úzkost, se mohou v kombinaci s dlouhodobým stresem podepsat nejen na psychické pohodě zvířete, ale i na jeho zdraví. Projevit se to může i ve vzájemném soužití, kdy psí bázlivost brání v kontaktu s okolním světem. Jak psí strašáky překonat?
Vím, že někteří psi mohou být plašší od přírody, jiní mohou mít špatnou zkušenost jak s lidmi, tak i se zástupci vlastního druhu. Bázlivost může být jak vrozená, tak i “naučená” během života v reakci na určité podněty. Pes se může bát nových věcí a lidí, ale i v jen v konkrétních situacích, které má spojené s negativním zážitkem. Tím může být například napadení jiným psem, ale i to, že mu z ničeho nic metr bouchne petarda téměř pod tlapkami.
Můj první pes byl nebojsa a nerozhodil ho ani novoroční ohňostroj. Druhý chlupáč se celý život nejvíce bál rachotících kufrů na kolečkách a bouřek. Stávající čtyřnohý parťák byl pěkný strašpytel asi do jednoho roku věku, pak se to jako mávnutím proutku zlomilo. Nejnovější přírůstek do naší smečky měl zpočátku strach z vysavače. Každý pes může mít nějaké svého strašáka, o kterém nemusíme ani dlouhou dobu vědět. Může se projevit až časem, když to nejméně nečekáme.
Spouštěčem takového “strašáka” může být i jen změna prostředí nebo nová situace. Magickou formulí je SOCIALIZACE. V těsném závěsu následují výchova a výcvik, kde nejdůležitější roli hraje sám majitel a jeho reakce. Když malého psíka, který se bojí svých větších konkurentů, budete brát při každém setkání s “obry” do ruky, zaděláváte si na problém. Takový pes se pak nikdy svého strachu nezbaví, nebude mít sebedůvěru, ani důvěru k okolí - vždycky bude spoléhat na páníčkovu náruč.
Pokud si pořizujete psa poprvé, jedna z prvních rad, kterou byste měli dostat je: Čím dříve a s čím více podněty štěně seznámíte, tím lépe. A pokud bude štěně bojácné, alespoň včas zachytíte problém v jeho zárodku. Když jsem si pročítala otázky a odpovědi v psích poradnách, zjistila jsem, že nejčastější chybou majitelů je utěšování psa, když projeví strach. Alfa samec by měl být naopak oporou a ideálně zachovat klid a tvářit se, že se nic neděje. A zvyk je železná košile - pes tak zjistí, že jeho panika je často zcela zbytečná.
Například náš malý problém s luxováním jsem vyřešila tím, že jsem nejdřív dala vysavač doprostřed místnosti. Štěně chodilo s nedůvěrou okolo. Po chvilce jsem k vysavači přistoupila a nahlas říkala: Je to kamarád, žádné strachy. Zpočátku luxování doprovázel štěkot a já klidným tónem jako zaseknutá deska opakovala, že je to náš kamarád a sem tam jsem vysavač “pohladila” se slovy: Ty jsi ale šikovný. To ve štěněti probouzelo zájem, pak jednou přišlo vysavač očuchat - a hádejte, přežilo to. Následovala radost i úleva, a já psa hned odměnila, že i on je moc šikovný. Dnes už malého chlupáče nechává “rival” v podobě vysavače zcela klidným.
Já osobně bych tedy poradila, jakmile odhalíme, že má pes nějakého svého strašáka, hned s ním začít trénovat. Pes potřebuje jistotu, důležitá je tedy výchova a výcvik základní poslušnosti, ale i jasná pravidla. Pes potřebuje ale i ulevit od napětí, ideální je pořádná procházka, hra i odměňování. S tréninkem mohou pomoct i na cvičáku, kde je pes jednak v kolektivu dalších psů, ale i lidí. Je možné se například domluvit s cvičitelem a ostatními majiteli a věnovat vždy pět deset minut nácviku v pro zvíře stresových situacích, např. při kontaktu s cizími lidmi.
No a na závěr ještě jedna rada, a sice prevence. Když se pes bojí cyklistů, nepůjdu s ním na cyklostezku, dokud v něm kolo bude vyvolával paniku. I pes svůj strach může překonat, má-li vaší oporu!
Sibiřský husky je nádherné psí plemeno. Je to pes v pohybu. Hbitý, silný a svérázný. I pro tyto jeho vlastnosti se objevuje zapřažený za saně nejednoho mushera. Říká se, že všichni psi, kteří rádi táhnou, jsou na psí spřežení vhodní, sibiřský husky ale...
Domácí kočka se nepodívá ven tak často jako pes, o to více ji pak na tuto skutečnost musíme připravit. Nějaká ta návštěva veterináře nebo i cesta na chalupu je přece jen nemine.
Mazlení a hlazení není všechno. Kočky si velice užívají i společný čas strávený hrou, navíc i tato činnost vede k upevnění vašeho vztahu. Chlupáč se vyřádí a za zkrácení dlouhé chvíle vám bude jistě vděčný.
Bruselští grifonci svým vzhledem nezapřou podobu s Ewoky z Hvězdných válek. A to zcela oprávněně! Tito psíci byli předlohou k vytvoření zmíněné imaginární rasy. Režisér George Lucas totiž doma jednoho bruselského grifonka měl.
Skotskou klapouchou kočku poznáte na první pohled - jak napovídá její název, má typicky sklopené uši. Je to pohodová vyrovnaná kočka s nenáročným charakterem a miloučkým vzezřením.
Dnešní domácí, vyšlechtění psi už nejsou těmi houževnatými vlky jako kdysi. A i když jsou v té nejlepší kondici, na zimu to stačit nemusí a je třeba je pořádně zaopatřit.
Jaké jsou nejnovější trendy ve výživě psů? A jak se na tyto trendy dívají odborníci a sami pejskaři? Zmapovala jsem pro vás, o čem se v poslední době v souvislosti s krmením psích chlupáčů nejčastěji psalo, a to jak doma, tak ve světě.
I přes značné snahy spolků na ochranu zvířat u nás poslední dobou stoupá počet polodivokých zvířat. Mohou za to hlavně kolonie koček, které se nekontrolovaně množí.
Plánujete si pořídit fretku a nevíte, jak o tohoto domácího mazlíčka pečovat? Fretka miluje svobodu a pohyb, potřebuje tedy hodně prostoru a zároveň i vaší pozornosti. Přináším proto 10 tipů, jak na specifickou péči o tuto malou šelmu. :)
Pokud bylo jedním z vašich novoročních předsevzetí shodit nějaká ta vánoční kila a být fit, váš psí parťák vám s tím může skvěle pomoct. Navíc psí obezita je jednou z věcí, která veterináře v poslední době trápí nejvíce. Jak na zimní trénink?
Psi trénování na lokalizaci trusu šelem v projektech ochrany přírody občas identifikují špatný druh. A to ve 4 až 45% případů. Studie zveřejněná v časopise Scientific Reports přišla s možným vysvětlením, proč tomu tak je. Na vině nemusí být ani chyba...
Tato africká kočkovitá šelma má na kočku dosti netypickou stavbu těla. Díky svým dlouhým nohám vypadá spíše jako pes. A ač jde o zvíře divoké, často hraje i roli domácího mazlíčka.