Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Byl to malý výzkum. Účastnilo se ho ani ne 30 zhruba šestiměsíčních psů, z nichž půlka byla vlčata, půlka křížená štěňata. Vše se točilo kolem uzavřené dřevěné bedýnky s nějakou psí baštou. Štěňata ji měla otevřít a dostat se k jídlu. V původním testu jim cvičený pes ukázal, jak na to. Všechna vlčata ho dokázala napodobit, ale ze psů se k potravě dostali jen čtyři.
Vědce zaujalo, že zatímco většina vlčat použila tentýž způsob jako cvičený pes, štěňata se snažila dostat dovnitř po svém. Neúspěch psů nejprve připisovali jejich pomalejšímu dospívání. Proto o čtyři měsíce později zopakovali pokus znovu. Zvířata zůstala stejná a ani výsledek se nezměnil. V další části experimentu však mláďatům nikdo neukázal, jak se ke krmení dostat, a vlci tentokrát selhali.
Co z toho plyne? Zaprvé že vlci se učí novým věcem jiným způsobem, než psi. Zřejmě proto, že žijí ve smečkách, snadno napodobují chování jiných zvířat. Zadruhé že proces domestikace psy o tuto schopnost připravil. Sice se nedokáží soustředit na to, co dělají ostatní zvířata, ale zato umí dobře napodobovat lidi.
A zatřetí – ale to je jen můj skromný názor – že psi jsou díky životu v lidské smečce daleko vynalézavější než vlci, potutelně nás pozorují, dělají ze sebe hlupáky a v nestřeženém okamžiku se až neuvěřitelně rychle dostanou k naší večeři :)
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...