Když dva dělají totéž, není to totéž aneb podle čeho vybrat cvičák

Právě jste si domu pořídili nového chlupáče a hlavou se vám honí otázky: “Chodit se psem na cvičák - ano nebo ne?”, “A jak vybrat ten správný?”. V nedávné době jsem řešila, kam začneme chodit s naším štěnětem. A tak jsem pro vás sepsala pár tipů, podle čeho vybírat.

Jestli chodit se psem pravidelně na cvičiště, když dosáhne určitého věku, jsem měla rozhodnuto hned. Tomu, proč je to důležité se psem nejen cvičit, ale zavítat i na cvičák, jsme detailně probrali s Lukášem Palmem, odborníkem na trénink psů, v článcích “Psí kusy” 1 a 2. Když bych ale měla udělat malé shrnutí, vidím tři hlavní výhody:

  • U základního výcviku se majitel učí, jak se psem správně pracovat, a to nejen teoreticky, ale i prakticky. Pod dohledem cvičitele majitel trénuje jednotlivé povely a ten mu případně poradí, co zlepšit a co dělat jinak. To pak bezpochyby usnadní další výchovu, která probíhá v běžném životě psa a jeho pána.
  • Pes se na cvičišti potká nejen s řadou dalších chlupáčů. A to od malých po velké zastupující nejrůznější plemena. Tedy až na výjimku specializovaných cvičišť, kde mohou být například jen psi jednoho plemene. Je to tak skvělá příležitost pro socializaci psa směrem k ostatním čtyřnohým kamarádům, obzvlášť pokud by majitel neměl okolo sebe takové příležitosti v běžném životě.
  • V neposlední řadě je návštěva cvičáku dobrá pro zdravý pohyb zvířete. Navíc bývá na cvičácích celá řada překážek, kde je možné trénovat a pilovat další nejen pohybové dovednosti psa.

Když už máme jasno, že cvičák ano, jak ale vybrat takový, který bude vyhovovat nejen psovi, ale i vám? Je potřeba si uvědomit, že jsou různé stupně výcviku a podle toho i různé výcvikové programy. Chodit na cvičák se tak dá nejen se štěnětem. Pro začátečníky jak psí, tak i člověčí, slouží základní výcvik. Někdy mu předchází takzvaná “psí školička” (většinou od 3 měsíců věku štěněte). Na ty pak navazují nejrůznější sportovní a pokročilé úrovně (např. obrana, obedience, lovecké, agility apod.).

Jsou ale i cvičáky, kde cvičí psi různého věku i úrovní dohromady. Bývají to menší cvičiště, záleží tak hodně na schopnostech trenéra. Určitě bych hned takový výcvik neodsuzovala, ale je dobré se dopředu seznámit s tím, jaký koncept trenér má. Pro mluví individuálnější přístup, který ale nemusí všem vyhovovat. Proti naopak to, když se trenér věnuje příliš jedné dvojici pes-psovod, výcvik je nekoncepční, nebo zastává staré přístupy jako např. metoda cukru a biče. Na to ale můžete narazit i na větších cvičácích.

A podle jakých kritérií vybírat? Jedním z prvních je bezesporu vzdálenost od bydliště, z práce apod. Ve městech bývá o něco větší výběr a většinou se vyplatí zjistit si reference a případně popojet i na jeho druhý konec. V menších obcích to může být složitější. Pokud je tam jen cvičák s nevalnou pověstí, alternativou může být vyhledat soukromého cvičitele, se kterým se můžete domluvit např. na společných procházkách. Přátelé se přiklonili k této variantě a nemůžou si ji vynachválit. Musíte ale počítat, že se to promítne do financí.  

Dalším důležitým kritériem jsou již zmíněné reference. Pokud je nemůžete získat od přátel či místních pejskařů nebo z internetu, je možné se poradit i s chovatelem. Když je chovatel, od kterého jste brali štěně, stovky kilometrů daleko, můžete se obrátit i na místní chovatele, kteří se zaměřují na chov stejného plemene. Věřím, že rádi poradí. Pro někoho může být rozhodující nejen četnost tréninků (v průměru bývají 2x 1 hodina týdně), ale také speciální a navazující kurzy (např. již zmíněná sportovní kynologie, výcvik pro služební psy apod.) a služby (např. psí hotel, kurzy převýchovy atd.).

Na závěr jedna rada, nelámejte nad svým psem hůl, i když to může být nezmar, a dopřejte mu možnost správného výcviku. Dopřejte ji ale i sobě. Nedávno jsem četla pěknou a velmi pravdivou větu: “Pes se naučí jen tolik, kolik mu umožní schopnosti jeho majitele.” To, že když dva dělají totéž, není to totéž, platí totiž jak pro cvičitele, tak i pro majitele psů :-).

Související články

Jak pomoct kočkám přečkat letní vedra?

Představte si, že přes léto nosíte stejně huňatý kožíšek jako naši kočičí parťáci. Ačkoli se jedná o jejich chloubu, v parnech posledních týdnů jim to vůbec nezávidím. Při pohledu na naše dvě kočičky jsem začala přemýšlet, jak jim pomoct přečkat léto.

Dogtrekking

Také jste měli jako děti rádi orientační běhy? A nyní rádi vyrážíte na výlety do terénu ve volné přírodě, kde putujete krajinou? A vždy vás při tom doprovází váš chlupáč? Pokud jste na všechny tři otázky odpověděli ano, tak je pro vás ideální...

Pes na horách

Je čas letních dovolených a kam se chystáte vy? Někdo jezdí za dobrodružstvím k moři a někdo jiný dává přednost klidné přírodě v horách. Já jsem spíše horal. Horské hřebeny nám nabízejí dlouhé procházky na čerstvém vzduchu, které naši čtyřnozí parťáci...

Hlodavec chalupář

Říká se o nás, že jsme národ chalupářů. Rádi trávíme volný čas mimo civilizaci a ideálně někde co nejblíže přírodě. To platí dvojnásob i o našich mazlíčcích, a to i těch hlodavčích. Dnes jsem si pro vás připravila pár rad, na co nezapomenout, když...

Soužití koček a psů - tipy pro vzájemné seznamování

V jednom z minulých článků (“Jako psi a kočky”) jsem se zaměřila na otázku, jak spolu vlastně vychází zástupci dvou nejrozšířenějších zvířecích mazlíčků, a to kočky a psi. V článku jste rovněž našli doporučení, jak postupovat při jejich vzájemném...

Kynofobie aneb nebojme se s naším strachem pracovat

Se psy jsem vyrůstala, jsem jimi obklopena i nyní v dospělém věku a k lásce ke všem zvířatům budu vychovávat i své děti. Za tu dlouhou dobu jsem poznala, že ne každý sdílí mé chovatelské nadšení a někteří lidé se psů dokonce velmi bojí. Jak můžete...

Pozor na úpal

Léto, to je období krásných slunečních dní spojených se spousty odpolední strávených s mým chlupáčem u vody nebo na procházce v lese. Stejně jako pro člověka, může se i pro psa stát slunce nemilým společníkem. V těchto dnech je opravdu potřeba dávat...

Riziko přehřátí zvířete

Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...

Udržte si přírodu na uzdě

Jsem milovníkem přírody a nijak se tím netajím. I proto se snažím veškerý volný čas trávit se svým chlupáčem někde v přírodě. Často opustíme městské parky a vydáváme se do české divočiny prozkoumávat pro nás dosud neobjevené. Jenže les není město a je...

Jako psi a kočky

Jak vychází psi s kočkami a jak kočky se psy? Z vlastní zkušenosti vím, že nelze jednoznačně říct, že by se nesnesli, ale ani potvrdit, že by se z nich ve všech případech časem stali nejlepšími kamarády. Jde je harmonickému vztahu naučit? A jak to máte...

Kdo si hraje, nezlobí

Končí školní rok a začínají letní prázdniny. Chaos běžného roku na chvíli ustává a všichni jsou o něco více uvolněnější. Mne se bohužel letní prázdniny už přímo nedotýkají, ale léto a chuť se bavit mi zůstává a stejně tak mému pesanovi. A jaká zábava...

Netradiční domácí mazlíček - to je kapybara

Také si říkáte, o co jde? No přeci o kapybaru - největšího žijícího hlodavce, který se však zároveň stává oblíbeným, i když trochu netradičním domácím zvířetem. Je vedro, a proto jsem se teď hodně věnovala vodním tématům. A u vody zůstaneme i...