Můj pes sice není hluchý, ale dokáže absenci sluchu velmi mistrně předstírat. Jakmile ale zašustím pytlíkem s pamlsky, tak slyší výborně. Někteří pejsci ale bohužel neslyší ani šustění pytlíku s pochoutkami, protože jsou skutečně hluší. Dá se takový pes vycvičit tak, aby zvládal vše, co zdravý jedinec?
Můj pes sice není hluchý, ale dokáže absenci sluchu velmi mistrně předstírat. Třeba když se ho pokouším odvolat z nevábně omamného křoví. Jakmile ale zašustím pytlíkem s pamlsky, tak slyší výborně. Asi jako lidi. Někteří pejsci ale bohužel neslyší ani šustění pytlíku s pochoutkami, protože jsou skutečně hluší. Dá se takový pes vycvičit tak, aby zvládal vše, co zdravý jedinec? Příběh neslyšícího britského psa jménem Horus, který před časem obletěl internet, mě přesvědčil, že ano. Chce to ale dost trpělivosti.
Já osobně jsem se zatím s hluchým psem nesetkala. Neuvěřitelný příběh hluchého psa z anglického útulku, který zvládá víc než padesát povelů ve znakové řeči, mě ale přivedl k tomu, že jsem se o výcvik neslyšících psů začala trochu zajímat. Některé rasy psů mají bohužel k vrozené hluchotě větší sklony než jiné. Patří sem třeba dalmatini, akita-inu, americký stafordšírský teriér, bígl, border kolie, boxer nebo bulteriér.
U štěňat se i několik měsíců nemusí přijít na to, že neslyší. V krajním případě se tedy může stát, že si pořídíte pejska z chovné stanice a až po čase soužití s ním zjistíte, že neslyší. Kromě toho, že třeba nereaguje na vaše volání, může reagovat bojácně nebo i agresivně, pokud se ho dotknete, aniž by vás viděl. Jednoznačnou odpověď vám ale dá až specializované veterinární vyšetření. To zjistí, zda je pes zcela neslyšící, nebo má aspoň zbytky sluchu. Podle toho pak zvolíte metodu výcviku. V obou případech je ale dle zkušeností, o kterých jsem četla, nutné se obrnit velkou dávkou trpělivosti. Výcvik bude časově náročnější, než v případě slyšícího pejska.
Pokud má pes zbytky sluchu, můžete místo vlastního hlasu používat vysokofrekvenční píšťalku. Písknutí vám poslouží jako přivolání a dál už budete pejska učit povely pomocí posunků. Prvním krokem je naučit pejska, že písknutí znamená, že po něm něco budete chtít. Už pouhý pohled na vás po písknutí byste proto měli odměnit nějakým pamlskem. Teprve až pejsek pochopí, že po písknutí na vás musí zareagovat, můžete ho začít učit další povely pomocí posunků.
V případě úplně neslyšícího pejska se doporučuje používat vibrační obojek. Protože pes neslyší, musíte mu informaci o tom, že po něm něco chcete předat jiným smyslovým kanálem. Protože je ale takový výcvik hodně náročný a někdy se před vibračním obojkem musí používat ještě ten elektrický, je lepší, když ho absolvujete pod dohledem odborníka. Buď můžete najít specializovanou psí školku, kde ho povely naučí za vás, nebo si najmete kynologa a budete pejska trénovat spolu s ním.
A na závěr ještě jeden zajímavý tip od majitelky hluchého britského psa, který zvládá víc povelů, než většina zdravých psů. Na procházkách ho naučila, aby si ji každých 20 sekund kontroloval zrakem, a to i tehdy, když po něm nic nechce. A jak ho to naučila? Nosila s sebou neustále pamlsky a každých pár vteřin nějaký dala. Pes si pak začal sám neustále kontrolovat, zda mu náhodou něco nechce dát a nakonec už místo pamlsku stačil jen pochvalný pohled. Majitelka tohoto šikovného psa tvrdí, že začátky byly sice těžké, ale jakmile pes pochopil základy komunikace, šel výcvik velmi rychle kupředu. Pokud tedy zjistíte, že je vaše štěňátko hluché, začněte s výcvikem co nejdřív a nevzdávejte se při prvním nezdaru!
Výcvik mladého chlupáče je vážná věc. To, co se pes naučí ve štěněčím věku, už se pak hůře napravuje. Učením a tréninkem se také vytváří a upevňuje vzájemný vztah mezi psem a člověkem. Naše Roza je vážně ďábel a proto jsem se rozhodla výchovu...
Pokud vás stejně jako mě čeká “last minute” dovolená, asi se shodneme, že první otázka, kterou si klademe, zní – S nebo BEZ? Jako pejskařům je vám určitě jasné, že myslím se psem nebo bez psa. Obvykle samozřejmě vyhrává první varianta a logicky proto...
Psi a vše kolem nich jsou mojí zálibou již od dětství, a tak není s podivem, že se volných chvilkách ráda pídím po tom, co se nového děje v kynologii. A tak vás asi nepřekvapí, že jsem si pro vás dnes přichystala článek o poměrně nové metodě výcviku...
Strašák všech majitelů psů. O čem je řeč? O přetočení žaludku neboli torzi. V naší rodině jsme vždycky měli spíše větší plemena psů jako například vlkodava. A tohle byla jedna z věcí, která byla naší noční můrou, neboť ti na to trpí obecně více, než...
Dnes se s vámi podělím o další ze střípků z mého života s novým psím členem rodiny, naší nezkrotnou a nohatou Rozinkou. Rozinka je kříženka a pochází z tak zvané “hromadírny”.
Také váš pes rád “loví” okolo poletující hmyz? A také vám v létě trne v zádech, když chňape po vosách a včelách nebo i sršních? A jak poznat, jestli má člověk doma psího alergika? Pozor bychom si měli dávat i teď v září, kdy vosy obhlíží popadané ovoce.
V létě jsme vyrazili s chlupáči na horskou dovolenou. A ačkoli jsem já sama na blogu už nakousla, jak je důležité pečovat o tlapky psa nejen v létě, byla jsem překvapená kolik jsem letos potkala pejsků s botami.
V předchozím článku o výběru postrojů pro naše chlupáče, jsem se zaměřila především na to, jaké typy jsou k dostání a jak se od sebe liší. Dneska bych se s vámi ale chtěla podělit o to, co vlastně předchází samotnému pořízení této šikovné alternativy...
Není žádnou novinkou, že postavení psa prošlo v posledních desítkách let výraznou proměnou a dnes je pes brán jako další člen rodiny. Také není nijakým překvapením, že pes potřebuje pro svou správnou výchovu a zdravý psychický vývoj autoritu a řád,...
Také už jste řešili, jak na to nejen se skladováním (suchého) krmiva během letních pařáků? Anebo třeba na cestách? Pro mě je to teď víc jak aktuální téma. Doma máme sice příjemné teploty a tak nehrozí nic ani našim chlupáčům, ani jejich granulím. Blíží...
Taky vás zajímá, co dělá váš pes, když nejste doma? Už jsme tu společně nakousli téma pes a práce, jelikož ne vždy můžu svého chlupáče vzít s sebou. A teď když mám psy dva, musím počkat, až se škvrně trochu vyřádí, než začnou zase oba chodit pěkně se...